Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 162/2023-74
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 158 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 158 000 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 158 000 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 158 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tak, že dne datum uzavřela se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalobkyně, aktualizovanou s účinností od datum. Pojistné řádně hradila. V lednu 2022 navštívila po zdravotním kolapsu svého obvodního lékaře, poté byla vyšetřena dalšími odborníky. Jako diagnóza jejího onemocnění jí byla zjištěna nemoc označená v mezinárodní statistické klasifikaci nemocí Světové zdravotnické organizace kódem Z73 – syndrom vyhoření. Pokud byly v její zdravotnické dokumentaci uvedeny diagnózy jiné – v rámci položek s kódem F uvedené klasifikace – byly uvedeny chybně; psychické obtíže žalobkyně byly pouze průvodním jevem jejího onemocnění syndromem vyhoření. Jelikož žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, vyzvala žalovanou k plnění z uvedeného pojištění. Žalovaná však plnit odmítla s tím, že hlavní diagnózou pracovní neschopnosti žalobkyně je některá z diagnóz označených písmenem F, které jsou dle pojistných podmínek z krytí vyloučeny.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nezpochybňovala sjednání pojištění tvrzeného žalobkyní. Uvedla, že žalobkyně nahlásila pojistnou událost dne datum. Žalovaná jí plnit odmítla s tím, že z doložených lékařských zpráv vyplynulo, že hlavní diagnózou pracovní neschopnosti žalobkyně je některá z diagnóz F00 až F99 mezinárodní statistické klasifikace nemocí a v takovém případě se uplatní výjimka uvedená v článku 8 odst. 1 písm. g) zvláštních pojistných podmínek. Namítla, že syndrom vyhoření není onemocněním, ale stavem tvořeným řadou symptomů v oblasti psychické a částečně i fyzické a sociální, které vycházejí z chronického stresu, v tomto případě z pracovní činnosti žalobkyně. Dále uvedla, že v rozsahu, v němž se žalobkyně léčila pro akutní pyelonefritidu (diagnóza N10 uvedené klasifikace) v době od 9. 3. do datum, jí žalovaná pojistné plnění v částce 11 000 Kč poskytla.
3. Ze shodných tvrzení stran a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.
4. Žalobkyně ujednala se žalovanou jako pojistitelem životní pojištění, jehož obsahem bylo mj. rizikové pojištění pro případ pracovní neschopnosti s karenční dobou 42 dnů (zjištěno z pojistné smlouvy o životním pojištění Perspektiva číslo ze dne datum včetně modelace životního pojištění a upozornění pojistitele z téhož dne, pojistky k pojistné smlouvě číslo rekapitulace pojistné smlouvy ke dni datum včetně přílohy). V průběhu trvání pojištění byla ujednána změna v pojistné smlouvě bez věcného významu pro nynější řízení (zjištěno ze žádosti o změnu v pojistné smlouvě ze dne datum, informativní modelace změny v pojistné smlouvě a záznamu z jednání ze dne datum).
5. V pojistné smlouvě bylo ujednáno, že její součástí jsou mj. všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ nemoci O číslo (zjištěno z uvedené pojistné smlouvy a souboru pojistných podmínek pro pojištění Perspektiva zahrnujícího všeobecné i jednotlivé zvláštní pojistné podmínky).
6. V článku 2 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění pro případ nemoci O číslo (dále jen„ ZPPPN“) bylo uvedeno, že„ pojištění se vztahuje na pojistné události uvedené v části 2 až 6, které vzniknou během trvání pojištění v důsledku následujících pojistných nebezpečí, ke kterým dojde během trvání pojištění: a) nemoc, b) úraz, c) jiná skutečnost související se zdravotním nebo osobním stavem pojištěného uvedená v pojistné smlouvě“. V článku 5 odst. 1 ZPPPN bylo mj. uvedeno, že„ pojistnou událostí je pracovní neschopnost pojištěného“. V článku 6 odst. 3 ZPPPN bylo mj. uvedeno, že„ pojistné plnění bude poskytnuto pouze za podmínky, že pojištěný je práce neschopen (…) na území České republiky v důsledku pojistného nebezpečí podle čl. 2“. V článku 8 odst. 1 písm. g) ZPPPN bylo mj. uvedeno, že„ pojištění se nevztahuje na pracovní neschopnost v důsledku (…) duševní poruchy nebo poruchy chování (je-li hlavní diagnózou pracovní neschopnosti některá z diagnóz F00 až F99 podle mezinárodní statistické klasifikace nemocí)“. (vše zjištěno z uvedených ZPPPN)
7. MUDr. jméno příjmení, praktický lékař žalobkyně, vedl v záznamech od datum u žalobkyně diagnostický kód F43.0 (zjištěno ze souboru lékařských záznamů z období od září 2021 do dubna 2022). Soud k tomu podotýká, že při posouzení věci nevycházel primárně ze záznamů praktického lékaře, který pochopitelně není odborným psychiatrem, nicméně jeho záznamy nebyly v podstatě v žádném faktickém rozporu s časově pozdějšími závěry dr. příjmení uvedenými níže.
8. Ze zprávy Mgr. jméno příjmení z psychologické ambulance pro děti, dospívající a dospělé o vyšetřeních žalobkyně dne 10. 2. a datum vyplývá, že u žalobkyně konstatovala, že vyhořela ve své profesi a prožívá vyšší míru úzkosti, a doporučila pokračovat v pracovní neschopnosti za účelem úlevy od dlouhodobě střádané únavy (zjištěno z uvedené zprávy). Z lékařské zprávy MUDr. jméno příjmení z anonymizováno ambulance ze dne datum vyplývá, že klinický obraz žalobkyně odpovídá syndromu vyhoření s masivní neurastenickou symptomatikou, únavou, nevýkonností a sníženou frustrační tolerancí na pozadí dlouholetého pracovního přetížení; v této zprávě se objevuje kód Z73.0, byť není uvedeno, že by mělo jít o diagnózu žalobkyně (zjištěno z uvedené zprávy). Z lékařské zprávy téže lékařky ze dne datum vyplývá, že klinický obraz žalobkyně odpovídá syndromu vyhoření (Z73.0), že psychopatologicky jsou splněna diagnostická kritéria pro neurastenii F45.0 i somatoformní poruchu F45.3, vše na pozadí dlouholetého pracovního přetížení, a že se jedná o trvalou středně těžkou duševní poruchu výrazně omezující pracovní potenciál (zjištěno z uvedené zprávy).
9. Žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti v době od datum do datum (zjištěno z informace o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně).
10. Dle posudku o invaliditě ze dne datum byl u žalobkyně shledán pokles pracovní schopnosti o 35 % zejména z důvodu syndromu vyhoření s masivní neurastenickou symptomatikou a sníženou frustrační tolerancí se splněním diagnostických kritérií pro neurastenii i somatoformní poruchu (zjištěno z uvedeného posudku).
11. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem ze dne datum, že odmítá plnit, neboť„ škodná událost nastala pro diagnózu: syndrom vyhoření“ (zjištěno z uvedeného dopisu). Žalobkyně prostřednictvím tehdejšího právního zástupce vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne datum (zjištěno z uvedené výzvy). Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne datum tak, že na základě nově doplněných podkladů vyplatí pojistné plnění v rozsahu léčení pro akutní pyelonefritidu, nicméně ve vztahu k syndromu vyhoření uplatňovanému žalobkyní setrvala na svém stanovisku (zjištěno z uvedeného dopisu včetně kopie obálky).
12. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve své 10. revizi obsahuje kapitolu XXI. označenou jako„ Z00-Z99 - Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“. V úvodní poznámce této kapitoly je uvedeno:„ Tato kapitola by neměla být používána pro mezinárodní srovnávání nebo pro primární kódování (úmrtnosti). Položky Z00-Z99 jsou určeny pro případy‚ kdy jako ‚ diagnózy nebo ‚potíže (problémy) ‘ jsou uvedeny okolnosti jiné než nemoc poranění nebo zevní příčina zařaditelné do položek A00–Y89. To se může stát hlavně dvěma způsoby: a) když osoba‚ která může nebo nemusí být nemocná se setká se zdravotnickými službami za nějakým zvláštním účelem‚ například aby obdržela omezenou péči nebo službu pro současný stav‚ darovala orgán nebo tkáň‚ obdržela profylaktické očkování nebo se poradila o problému‚ který sám o sobě není nemocí ani poraněním‚ b) když je přítomna nějaká okolnost nebo potíž‚ která ovlivňuje zdravotní stav osoby‚ ale sama o sobě není běžnou nemocí nebo poraněním. Takové faktory mohou být zjištěny při prohlídkách obyvatelstva‚ kdy osoba může nebo nemusí být nemocná, nebo mohou být uvedeny jako další faktor‚ který je nutné brát v úvahu‚ když se osobě poskytuje péče pro nějakou nemoc nebo poranění.“ Položka Z73 je označena jako„ Problémy spojené s obtížemi při vedení života“ a zahrnuje mj. dílčí položky Z73.0 Vyhasnutí (vyhoření), Z73.1 Zdůraznění rysů osobnosti, Z73.2 Nedostatek odpočinku a volného času, Z73.3 příjmení nezařazený jinde a další (vše zjištěno z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů). S ohledem na zjištění čerpaná z uvedeného důkazu soud již neučinil žádná další zjištění z e-mailové korespondence žalobkyně a Ústavu zdravotnických informací a statistiky a listiny označené jako„ Seznam diagnóz“.
13. Z dalších provedených důkazů (e-mail od dr. obec, ceník výkonů) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.
14. Jiné relevantní důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly z obsahu spisu.
15. Zjištěný skutkový stav lze ve stručnosti shrnout tak, že mezi stranami bylo ujednáno mj. pojištění pracovní neschopnosti z důvodu nemoci s podmínkami pojištění detailněji reprodukovanými výše, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od datum do datum a že u ní byl shledán, a to především psychiatričkou dr. příjmení (ovšem nikoli v rozporu s ostatními podklady ze zdravotnické dokumentace), syndrom vyhoření s masivní neurastenickou symptomatikou, únavou, nevýkonností a sníženou frustrační tolerancí na pozadí dlouholetého pracovního přetížení s tím, že psychopatologicky jsou splněna diagnostická kritéria pro neurastenii i somatoformní poruchu. Psychiatrička označila stav žalobkyně za trvalou středně těžkou duševní poruchu. Žalovaná žalobkyni poskytla pojistné plnění pro pracovní neschopnost z důvodu léčení akutní pyelonefritidy, avšak nikoli pro léčení syndromu vyhoření, a to ani přes výzvu ze strany žalobkyně.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
17. Podstatou sporu je otázka právního posouzení, zda byly sjednané podmínky pojistného plnění naplněny zjištěným stavem žalobkyně, nebo ne. Zákon s ohledem na variabilitu pojištění nedefinuje přesně, co je v jednotlivém případě pojistnou událostí a jaké další podmínky musejí být pro vznik práva z pojištění splněny, je proto zapotřebí vycházet primárně z konkrétní pojistné smlouvy a pojistných podmínek. V předmětném případě bylo pojistnými podmínkami ujednáno, že právo na pojistné plnění může vzniknout při pracovní neschopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti související se zdravotním nebo osobním stavem pojištěného uvedené v pojistné smlouvě. Z těchto možností je relevantní toliko nemoc, neboť o úraz zjevně nejde a žádná další konkrétní„ skutečnost související se zdravotním nebo osobním stavem pojištěného“ nebyla v pojistné smlouvě v souvislosti s pracovní neschopností uvedena. O tom, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, není sporu, nicméně kumulativní podmínkou je, že muselo jít o pracovní neschopnost v důsledku nemoci, a to jiné, než která by byla duševní poruchou nebo poruchou chování dle položek F00 až F99 mezinárodní statistické klasifikace nemocí (neboť ty byly z krytí výslovně vyňaty).
18. V této souvislosti soud pokládá za významné, že z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů je zcela patrné, že nikoli každá položka v ní uvedená je nemocí. Už jen z hlediska účelu klasifikace – statistického – je patrné, že může pokrývat i ty případy, kdy člověk přichází do styku s poskytovatelem zdravotních služeb, aniž by nutně musel být nemocen. Výslovně to potvrzuje i úvodní poznámka k položkám Z (nazvaným ostatně nikoli nemoci, ale„ faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“), podle níž může jít o případ, kdy se člověk setká se zdravotnickými službami za nějakým zvláštním účelem či je přítomna nějaká okolnost nebo potíž, která ovlivňuje zdravotní stav osoby, ale sama o sobě není běžnou nemocí nebo poraněním. Totožný závěr plyne i ze srovnání syndromu vyhoření s dalšími případy dle položky Z73, které zahrnují např. nedostatek odpočinku a volného času či stres. I u nich jde zjevně o faktor, který může, ale nemusí být průvodcem nebo původcem nějaké konkrétní nemoci v běžném smyslu slova.
19. Soud tedy nemohl akceptovat hlavní argument žalobkyně, že její syndrom vyhoření je sám o sobě nemocí Syndrom vyhoření – alespoň tak, jak jej chápe Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů – sám o sobě nemocí ani zraněním není, nýbrž je jevem či stavem, který může, ale nemusí nemoc provázet či vyvolat. Ostatně i ve shora citovaných lékařských zjištěních ohledně žalobkyně byl syndrom vyhoření uváděn v kombinaci s tím, že je u žalobkyně přítomna masivní neurastenická symptomatika a snížená frustrační tolerance se splněním diagnostických kritérií pro neurastenii i somatoformní poruchu (což jsou onemocnění kódovaná uvedenou klasifikací různými kódy F, tedy ve všech případech vyloučená z pojistného krytí).
20. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že v dopisu žalované ze dne datum se objevilo slovní spojení„ diagnóza: syndrom vyhoření“. Z celkového obsahu dopisu i v kontextu s konzistentním stanoviskem zastávaným žalovanou v předsoudní i soudní fázi sporu je jednoznačně patrné, že tímto výrazem žalovaná nemínila akceptovat, že by syndrom vyhoření byl hlavním či jediným onemocněním žalobkyně zakládajícím právo na plnění z předmětného pojištění.
21. Soud tedy uzavřel, že byť byl u žalobkyně, která byla v pracovní neschopnosti, přítomen syndrom vyhoření, nešlo o pracovní neschopnost, která by vznikla v důsledku nemoci, tedy pojistného nebezpečí vymezeného smluvními ujednáními stran, kryté pojištěním. Pokud je zde možno o nějaké nemoci hovořit, šlo nikoli o syndrom vyhoření sám o sobě, nýbrž o nemoc duševního rázu (slovy psychiatričky středně těžkou duševní poruchu) vyloučenou z pojistného krytí článkem 8 odst. 1 písm. g) ZPPPN. Nebyly tedy naplněny všechny kumulativní podmínky pro vznik práva na pojistné plnění.
22. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
23. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by náhrada nákladů řízení měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované, ta se jí však výslovně vzdala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.