Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 276/2019-75

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa,

právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení,

advokátem se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 33 069,09 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 21.6.2019 až do zaplacení a náhradu nákladů řízení 3 147 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 8 069,09 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 8.4.2019 do 20.6.2019 a úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21.6.2019 do zaplacení, zamítá.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 21.6.2019 až do zaplacení a náhradu nákladů řízení 3 147 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se ohledně zaplacení 8 069,09 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 8.4.2019 do 20.6.2019 a úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21.6.2019 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 33 069,09 Kč spolu s náklady na vymáhání pohledávky ve výši 2 000 Kč a úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 8.4.2019 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dne 11.8.2018 uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba Na základě této smlouvy žalovaný obdržel 25 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 5 000 Kč do 3.10.2019 ve dvanácti měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Jelikož žalovaný podmínky smlouvy řádně a včas neplnil, když ničeho zpět neuhradil, právní předchůdce žalobce celý dluh zesplatnil. Pro případ prodlení žalovaného byla též sjednána smluvní pokuta, kterou žalobce požaduje ve výši 459,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.4.2019 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalobce se z obou jednání soudu omluvil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Žalovaný se ve věci hájil tím, že byl proti němu spáchán podvod jeho bývalým společníkem v podnikání, který zneužil jeho osobní údaje včetně bankovního účtu. Žalovaný byl v dané souvislosti vyzván k doplnění důkazů k prokázání daných tvrzení. Žalovaný následně ve věci uvedl, že od své obrany nakonec upouští, bude danou částku požadovat po zmíněném společníkovi, předmětný dluh by byl schopen splácet po 5 000 Kč měsíčně.

4. Žalobce k výzvě soudu ohledně doplnění zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy doplnil, že žalovaný byl lustrován v rejstříku exekucí. V rámci procesu uzavírání předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku žalovaný sdělil, že je zaměstnán s příjmem 33 000 Kč, výdaje na domácnosti činí 6 000 Kč a splátky jiných produktů pak 7 000 Kč. Dále žalovaný zevrubně popsal proces uzavírání předmětné smlouvy.

5. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobce vyplynulo, že tento dne 25.2.2019 odeslal částku 25 000 Kč na účet označený jménem a příjmením žalovaného č. bankovní účet. Z potvrzení právnická osoba ze dne 30.3.2023 vyplynulo, že účet je evidován na žalovaného. Dále žalobce předložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 8.4.2019, z níž soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Dále žalobce předložil dvě y nepodepsané žalovaným, a sice smlouvu o úvěru a obchodní podmínky. Z podacího lístku a předžalobní výzvy a oznámení právního předchůdce žalobce (obojí ze dne 14.6.2019) soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky a zároveň jej vyzval k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání, a to zásilkou odeslanou dne 14.6.2019. Dále žalobce doložil výpis z obchodního rejstříku ohledně právnická osoba právnická osoba, z nějž vyplynulo, že jejím jednatelem a společníkem je žalovaný s vkladem 1 Kč, přičemž společnost byla zaspána dne 23.7.2018 do obchodního rejstříku. Dále žalobce doložil registrační formulář, z nějž vyplynulo, že žalovaný má k říjnu 2018 příjem 33 000 Kč čistého měsíčně od shora uvedené společnosti jako OSVČ, bydlí v nájmu, měsíční splátky finančních produktů u něj činí 7 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost pak 6 000 Kč. Obdobné údaje jsou zde uvedeny také k září a srpnu 2018. K tomu žalobce dále doložil kopii občanského průkazu žalovaného a výpis z registru exekucí ze dne 13.8.2018, z nějž vyplynulo, že žalovaný tímto neprocházel.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: právnická osoba zaslala dne 25.2.2019 na bankovní účet žalovaného 25 000 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila zmíněná společnost žalobci, což bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě zásilkou odeslanou dne 14.6.2019. Právní předchůdce žalobce si opatřil vyplněný registrační formulář shora specifikovaný a výpis z registru exekucí ohledně osoby žalovaného.

7. Dle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 25 000 Kč. I když soud pomine nedostatky v prokázání uzavření předmětné smlouvy, stejně se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení, neboť tuto by bylo nutno shledat neplatnou.

10. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitý úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval, tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce nijak neověřil údaje sdělené zřejmě žalovaným, nedisponoval jediným objektivním podkladem pro objasnění příjmů či výdajů žalovaného. Deklarovaný příjem žalovaného navíc měl pocházet od společnosti založené necelý měsíc před uzavřením úvěrové smlouvy, kde byl žalovaný jediným společníkem a jednatelem. Žalovaný deklaroval sice poměrně solidní, ale přesto nikoli výrazně nadprůměrný příjem, jehož významnou část již měl vynakládat na úvěry, přičemž dále deklaroval zcela nepřesvědčivé náklady na domácnost. Žalovaný uváděl, že bydlí v nájmu, když je bez dalšího zcela nepravděpodobné, že tedy na domácnost vynakládal pouze 6 000 Kč měsíčně, když jen obvyklé nájemné (i bez dalších služeb a jiných obvyklých souvisejících nákladů) činí běžně i dvojnásobnou částku, což je obecně známo. Právnímu předchůdci žalobce např. ničeho nebránilo si opatřit výpis z bankovního účtu žalovaného, který by jistě byl spolehlivým zdrojem informací o platební bilanci žalovaného, případně jeho daňové přiznání, nájemní smlouvu, doklad SIPO apod.

11. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce nerozšířil, (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015), nedošlo. Žalobce se svou neúčastí při jednání soudu vzdal možnosti být opětovně poučen dle ve smyslu doplnění důkazů a tvrzení v otázce zkoumání úvěruschopnosti. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ).

12. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalovaného nezabýval, když z provedeného šetření vyplynul závěr opačný, resp. žalobce tuto skutečnost i přes poučení soudem neprokázal, shledal soud uzavřenou smlouvu s odkazem na a 87 a shora uvedenou judikaturu neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 25 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 14.6.2019. Toto je třeba považovat dle za doručené třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 19.6.2019, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu v následující den neplnil, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

13. Pro úplnost soud uvádí, že k původní obraně žalovaného nepřihlédl, když tento k výzvě soudu k prokázání tvrzených skutečností nakonec shledal, že tyto prokazovat nijak nebude. Rovněž pro úplnost je třeba zmínit, že soudu je z jeho činnosti známo, že skutečně došlo k odsouzení třetí osoby za spáchání rozsáhlého podvodu vůči žalovanému, který spočíval v mnoha skutcích braní si úvěrů a půjček, nicméně skutek ve vztahu k žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci součástí obžaloby nakonec nebyl.

14. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 323 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Dalším úkonem právní služby bylo doplnění žaloby, na nějž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu ( tarifu). Dle tarifu, náleží odměna ve výši 2 460 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu. Dle advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 958 Kč, když soud ověřil, že advokát žalobce je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 6 841 Kč (1 323 + 3 x 500 + 3 x 100 + 2 460 + 300 + 958). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 25 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 34 431,51 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 8 069,09 Kč s příslušenstvím zmíněném ve výroku č. II tohoto rozsudku, jistina s příslušenstvím na jeho straně činí celkem 12 502,79 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 46 934,30 Kč tak představuje úspěch žalobce 73 %, úspěch žalovaného 27 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 46 % svých nákladů, z částky 6 841 Kč tedy ve výši 3 147 Kč.

15. O splátkách soud rozhodl dle , když shledal, že splátky navržené žalovaným znamenají úhradu dluhu ve lhůtě zhruba sedmi měsíců nemůže jít k jakkoliv významné tíži žalobce již jen s ohledem na povahu dluhu či předmět činnosti žalobce, jímž je obchod s pohledávkami, což je soudu známo z jeho činnosti. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.