Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 25/2023-29

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 230 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % p.a. z částky 3 690 Kč za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 6 640 Kč, kapitalizovaného úroku 12 492,05 Kč, úroku z prodlení z částky 10 230 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 3. 4. 2023 a úroku z prodlení z částky 6 640 Kč za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % p.a. z částky 3 690 Kč za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 6 640 Kč, kapitalizovaného úroku 12 492,05 Kč, úroku z prodlení z částky 10 230 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 3. 4. 2023 a úroku z prodlení z částky 6 640 Kč za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 12. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 230 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jako právnická osoba) dne 20. 1. 2005 smlouvu o půjčce číslo (dále jako Smlouva o půjčce), na jejímž základě právnická osoba poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 6 640 Kč vrátit formou 52 týdenních splátek po 320 Kč, z nichž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2006. Žalovaný však řádně a včas nesplácel a naopak ke dni 8. 1. 2006 své závazky ze Smlouvy o půjčce porušil, což právnická osoba založilo právo požadovat úrok z prodlení. Celkem žalovaný uhradil pouze částku 6 410 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni. Od postoupení žalovaný neuhradil ničeho a žalobkyni tak nadále dluží na jistině částku 6 147,84 Kč, na souhrnném poplatku částku 4 082,16 Kč a na úrocích z prodlení kapitalizovaných do 18. 12. 2020 pak dluží částku 12 492,05 Kč Vedle toho žalobkyně nárokuje úrok z prodlení v zákonem stanovené výši z celkové částky 10 230 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný však tuto částku žalobkyni neuhradil, ač jej o to žalobkyně předžalobní výzvou marně vyzývala. K ústnímu jednání dne 11. 5. 2023 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač domněnka jejího doručení na adresu žalovaného evidovanou v CEO jako jeho doručovací adresa nastala již dne 3. 4. 2023 (obálka čl. 15 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 18). K ústnímu jednání dne 11. 5. 2023 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k němu doručeno společně se žalobou.

3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil:

- z výpisu žalobkyně z OR soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.

- ze smlouvy o půjčce z 20. 1. 2005 (příjmení), že právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu číslo jíž žalovanému poskytla půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 6 640 Kč ve 52 týdenních splátkách á 320 Kč, z nichž první byla splatná 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a další vždy do konce následujícího týdenního období, přičemž tyto splátky byly dle čl. 5 smlouvy započítávány nejprve na "souhrnný poplatek" a až po jeho úhradě na jistinu. Z jakých složek (dílčích nároků) se "souhrnný poplatek" skládá, smlouva nestanovila.

- ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s částečným opisem její přílohy (příjmení), že právnická osoba s žalobkyní uzavřeli dne 18. 12. 2020 smlouvu, kterou právnická osoba postoupila s účinností ke dni podpisu této smlouvy mimo jiné i pohledávku za žalovaným žalobkyni.

- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 ve spojení s podacím lístkem z 1. 2. 2021 (příjmení), že právnická osoba oznámila žalovanému, že svou pohledávku za ním postoupila žalobkyni. Oznámení však zaslal na adresu adresa adresou trvalého pobytu žalovaného.

- z předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 12. 11. 2021 (příjmení), že právní zástupce žalobkyně žalovaného upomínal o zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce, kterou vyčíslil na 23 407,32 Kč. Předžalobní upomínku zaslal na adresu adresa žalovaného, nicméně nepřiložil žádný doklad prokazující, že by tato výzva byla žalovanému skutečně doručena.

4. Z úřední činnosti, konkrétně z databáze ARAD sestavované Českou národní bankou (čl. 27), je soudu známo, že průměrná úroková sazba nových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci 1/2005 na spotřebu s fixací sazby do jednoho roku včetně činila 14,07% p.a. a průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami prostřednictvím kreditních karet činila v měsíci 1/2005 21,09% p.a.

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Společnost anonymizováno jako věřitelka s žalovaným jako dlužníkem uzavřeli dne 20. 1. 2005 smlouvu o půjčce číslo jíž právnická osoba žalovanému půjčila částku 10 000 Kč a žalovaný se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 6 640 Kč (celkem částku 16 640 Kč) zavázal vrátit předchůdci žalobkyně formou 52 týdenních splátek á 320 Kč, z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce právnická osoba Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalovaného započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 6 410 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021, avšak bez dokladu o doručení. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021 pak žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak ani doručení této předžalobní výzvy žalovanému nebylo prokázáno.

6. Dle ust. při posuzování nároku žalobkyně soud vycházel zejména z příslušných ustanovení (dále jen obč.zák.).

7. Podle ust. § 657 obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ust. § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle ust. § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Podle ust. § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…). Podle ust. § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

8. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předloženého důkazu smlouvou o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. číslo jednací ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru právnická osoba coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 6 640 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce, je ziskem, který právnická osoba za půjčení finančních prostředků generovala. Plní tedy v podstatě funkci úroku. Sazba tohoto úroku pak dle aplikace "úvěrová kalkulačka" na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator činí (při výši půjčky 10 000 Kč, uvažované měsíční splátce 16 640 Kč / 12 = 1 387 Kč a délce splácení 52 týdnů = 1 rok) 106,32% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu s fixací do 1 roku včetně přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 1/2005, kdy právnická osoba žalovanému půjčku poskytla, 14,07% a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 21,09% p.a., čili pětkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu pouze jednoho roku, ale na druhé straně se ani zdaleka nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 106,32 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu jednoho roku (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaný jako spotřebitel je adhezní smlouvou zavázán k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které mu žalobkyně poskytla. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv odporuje i českému ústavnímu pořádku) soud konstatuje, že (i když smlouva o půjčce byla uzavřena před datem 1. 8. 2010) se v daném případě jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 39 obč.zák. Ve smyslu cit. ust. § 41 obč.zák. (a s přihlédnutím k závěrům uvedeným Krajským soudem v Ostravě v již zmíněném rozsudku číslo jednací ze dne 18.6.2018) přitom toto neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o půjčce, protože s přihlédnutím k adhezní povaze smlouvy a ke smyslu existence právnická osoba, jímž je generování zisku, lze konstatovat, že uzavření smlouvy bez vygenerovaného zisku v takto nemravné výši by pro právnická osoba nebylo ekonomicky zajímavé, potažmo že by smlouvu o půjčce bez takto vysokého úroku (poplatku) neuzavřela.

10. Lze tedy uzavřít, že pokud je ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek neplatné a pokud toto ujednání nelze od ostatních částí smlouvy o půjčce oddělit, je neplatná smlouva půjčce jako celek. Za této situace nezbývá, než práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 451 obč.zák. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že její předchůdkyně právnická osoba poskytla žalovanému částku 10 000 Kč s tím, že mu dle smlouvy o půjčce měl celkem vrátit 16 640 Kč, a dále tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 6 410 Kč. Bylo tedy na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobkyni, resp. její předchůdkyni právnická osoba uhradil více, či že tento jeho dluh zanikl jiným způsobem. Což však neučinil a soudu proto nezbylo, než žalovanému uložit, aby částku 10 000 Kč – 6 410 Kč = 3 590 Kč zaplatil, a to dle cit. ust. § 517 odst. 2 obč.zák. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 563 obč.zák. v daném případě odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem, čili od 3. 4. 2023, protože nebylo prokázáno, že by žalovanému byly předchozí předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky skutečně doručeny. Výše úroku z prodlení pak činí 15 % p.a., avšak žalobkyně požadovala pouze úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, tedy úrok ve výši 14 % p.a. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 3 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % p.a. za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když z procesního hlediska převážně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, jemuž proto vznikl nárok na náhradu poměrné části nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by nějaké náklady žalovaný v souvislosti s tímto řízením skutečně vynaložil, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.