Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 208/2021-168

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci

pro 49 474,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 782,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 9 691,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 518,70 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 48 874,16 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 48 874,16 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 011,09 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 782,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 9 691,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 518,70 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 48 874,16 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 48 874,16 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 011,09 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 49 474,16 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o vydání kreditní karty číslo kterou žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba Tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba a. s. smlouvou po postoupení pohledávek ze dne datum a právnická osoba a. s. postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum O postoupeních pohledávky byla žalovaná informována. Ve smlouvě o vydání kreditní karty ze dne datum byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. právnická osoba ji proto dopisem ze dne datum vyzvala k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 48 874,16 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 518,70 Kč, poplatků ve výši 600 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 48 874,16 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 874,16 Kč od datum do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně na předmětný úvěr uhradila částku 10 016 Kč a vyčerpala částku 49 798,47 Kč, což žalovaná doložila výpisem z účtu.

2. Žalovaná je neznámého pobytu. K ochraně jejích zájmů v tomto řízení jí proto byl ustanoven opatrovník. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby. Dle opatrovníka nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Smlouva je tak z toho důvodu neplatná. Žalobkyně nepředložila relevantní důkazy týkající se čerpání žalované částky.

3. Žalovaná má státní občanství Nizozemska, jak vyplývá z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum, podepsaného žalovanou. Z tétoy soud dále zjistil, že adresa trvalého pobytu žalované byla ve Španělsku, adresa pro doručování v obec a číslo Ani na jedné z těchto adres se žalovaná nezdržuje a její pobyt se v průběhu řízení nepodařilo vypátrat.

4. Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které v článku 18 odst. 2 stanoví, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie se uvedené ustanovení použije i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný (spotřebitel) své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají podle Soudního dvora Evropské unie soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele. Poslední známé bydliště žalované bylo v České republice.

5. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky. Účastníci ve smlouvě nesjednali volbu práva. Dle článku 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se daný smluvní vztah řídí českým právem.

6. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

7. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o vydání kreditní karty (Návrh na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty anonymizováno číslo ze dne datum). Z této smlouvy soud zjistil, že žalovaná má státní občanství Nizozemska, adresu trvalého pobytu ve Španělsku na adrese adresa. Jako adresu pro doručování uvedla ulice a číslo, obec a číslo s tím, že na této adrese pobývá od listopadu 2019. Ohledně svých poměrů uvedla, že je svobodná, bydlí v pronajatém domě/bytě, má vysokoškolské vzdělání a pracuje jako zaměstnanec – administrativní pracovník. V současném zaměstnání je od listopadu 2019. Dále je zde uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 29 630 Kč a nezbytné měsíční výdaje 8 554 Kč. Žalovaná uvedla, že nemá ani hypoteční úvěr, ani úvěr ze stavebního spoření, ani nesplácí jiné úvěry a nemá sjednané kontokorenty. Požadovaný úvěrový limit byl 50 000 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce. ulice poplatek za správu karty činil 50 Kč Smlouva dále obsahuje splátkový kalendář. Jako ověřený doklad při předložení návrhu smlouvy je uveden cestovní pas Nizozemska. Z Protokolu o převzetí kreditní karty/pinu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná potvrdila převzetí karty vystavené na základě žádosti číslo. Karta je v tétoě identifikována číslem: číslo číslo.

8. Žalovaná pro společnost právnická osoba vyplnila dne datum ještě dotazník nazvaný Client details natural person. V tomto dotazníku uvedla identifikační údaje svého cestovního pasu a kým byl vydán, dále svou adresu ve Španělsku a kontaktní adresu v obec a číslo. Dále zde uvedla, že je daňovým rezidentem v České republice.

9. Ze Souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty vyhotoveného společností právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty částky v českých korunách, přičemž od datum do datum, kdy byl účet uzavřen, vyčerpala celkem částku 49 798,47 Kč a současně uhradila částku 10 016 Kč právnická osoba evidovala konečný dluh v částce 52 993,86 Kč, přičemž tento dluh zahrnoval též úroky a poplatky za správu karty.

10. právnická osoba přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum, který žalované zaslala na adresu v obec a číslo (Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne datum, Přehled podacích čísel ze dne datum týkající se odeslaných dopisů).

11. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba a. s. smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž žalovanou vyrozuměla dopisy zaslanými jednak na adresu v obec a číslo, jednak na adresu ve Španělsku (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, Přehled podacích čísel ze dne datum, který obsahuje přehled zásilek ze dne datum). Společnost I- právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne datum (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, Seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- právnická osoba na právnická osoba ze dne datum).

12. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne datum na adresu v obec i ve Španělsku (Oznámení o právním zastoupení, Výzva k úhradě dluhu ze dne datum, Seznam odeslaných předžalobních výzev – spol. právnická osoba ze dne datum).

13. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně na výzvu soudu předložila pouze Sdělení (vysvětlení) právnická osoba v němž je uvedeno, že banka vycházela z údajů poskytnutých klientem a Žádosti klienta o kreditní kartu ze dne datum. Dále banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, porovnávala příjem klienta a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Jiné doklady o prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nepředložila.

14. S ohledem na právní názor uvedený níže soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci z dalších listin předložených žalobkyní (ulice podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba).

15. Po právní stránce soud posoudil daný vztah jako smlouvu o úvěru dle a násl. , (dále jen „o. z.“), kterou žalovaná uzavřela jako spotřebitel s právním předchůdcem žalobkyně. Na uvedenou smlouvu je třeba aplikovat též , o spotřebitelském úvěru.

16. Soud se předně zabýval tím, zda původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá ustanovení

17. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že původní věřitel neprověřil úvěruschopnost žalované řádně. Předně chybí jakékoli doklady o prověření údajů poskytnutých žalovanou. Navíc jak tvrzený počátek pobytu na kontaktní adrese v obec a číslo tak počátek zaměstnání jsou uvedeny od téhož měsíce, v němž byla uzavřena úvěrová smlouva. Nebylo tedy možné vycházet z předpokladu, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy stabilní příjem. S ohledem na její cizí státní příslušnost též stěží banka mohla považovat za dostatečné relevantní výsledky lustrace v českých databázích a registrech.

19. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele jsou upraveny v  , který stanoví: (odst. 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované.

21. V souvislosti s ustanovením soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , z něhož cituje:

„ (16.) příjmení , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. příjmení tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. příjmení, J., příjmení, L., příjmení, P., příjmení, L., příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo). (17.) Obecně shrnuto, ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

22. Aplikováno na nyní souzenou věc, žalovaná je povinna vrátit částku 39 782,47 Kč, která zbývá po odečtení uhrazené částky 10 016 Kč od vyčerpané částky 49 798,47 Kč. Není však povinna platit smluvený úrok, poplatky, smluvní pokutu ani jiné sankce včetně úroku z prodlení, neboť do prodlení se zatím nedostala.

23. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

24. Soud tedy žalobě vyhověl co do nesplacené částky jistiny 39 782,47 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná. Poměrný úspěch žalobkyně činí 60,82 % (49 474,16 - 9 691,69 - 9 691,69 = 30 090,78, což je 60,82 % z 49 474,16).

26. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 980 Kč a 494 Kč, dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 142 Kč. Za doplňující vyjádření ze dne datum a datum soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť doplňovaná tvrzení a důkazy měly být součástí již původní žaloby.

27. Náklady řízení žalobkyně činí celkem 14 816 Kč, z toho 60,82 % činí 9 011,09 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.