Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 194/2023-23

Okresní soud v Sokolově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristýny Koubové a přísedících Ivany Zásmětové a Věry Vojtové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 926 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 926 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 926 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 147 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 926 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 926 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 200 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 147 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 6. 2023 domáhala úhrady částky 30 926 Kč s příslušenstvím jako žalovaným uznané náhrady škody, kterou žalovaný coby zaměstnanec žalobkyně způsobil žalobkyni neoprávněným tankováním paliva na její účet. Žalobkyně se rovněž domáhala úhrady částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním projednávané pohledávky v souladu s 

Žalovaný se ve věci i přes výzvu soudu nevyjádřil.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Z předložených listin učinil soud následující dílčí skutkové závěry.

Zy označené jako„ Dohoda o uznání závazku a o splátkovém kalendáři“ soud zjistil, že žalovaný v rámci osobního výkonu práce pro žalobkyni (ve vztahu podřízenosti žalovaného a nadřízenosti žalobkyně a jejím jménem a podle jejích pokynů) dne 6. 10. 2022 uznal, že neoprávněně v rozporu se svými pracovními povinnostmi načerpal v období od 5. 9. 2022 do 3. 10. 2022 pohonné hmoty v hodnotě 30 926 Kč, čímž žalované způsobil ztrátu v její majetkové sféře v totožné výši. Žalobkyně a žalovaný se dále dohodli, že částku 30 926 Kč bude žalovaný od 7. 11. 2022 žalobkyni hradit po 1 000 Kč měsíčně, přičemž pro případ, že by žalovaný uvedené částečně platby řádně a včas žalobkyni nehradil, bude žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu souhrnu všech do té doby neuhrazených částečných plateb.

Zy označené jako„ Výzva k úhradě závazku“ ay označené jako„ Detailní informace k zásilkám“ soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 2. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky, neboť do dne 25. 1. 2023 žalovaný i přes vzájemnou dohodu účastníků ničeho neuhradil, a to nejpozději do 21. 2. 2023.

Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku žalobkyni na žalobou nárokovanou částku cokoliv uhradil.

Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

Podle , , (dále jen „o. z.“), bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle o. z. ve výši podle , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Podle , , (dále jen „“), upravuje (mimo jiné) právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

Podle § 2 odst. 1 zákoníku je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Podle , , (dále jen „“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Podle § 257 je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Podle , uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v převážné části vyhověl. Žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně způsobil žalobkyni zaviněným porušením svých pracovních povinností (popř. v přímě souvislosti s nimi) v období od 5. 9. 2022 do 3. 10. 2022 škodu ve výši 30 926 Kč, kterou co do důvodu a výše uznal, a kterou se žalobkyni od 7. 11. 2022 zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou těchto splátek bylo účastníky sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu celé (do té doby neuhrazené) výše jím způsobené škody. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žádnou ze splátek nezaplatil, vyzvala žalobkyně žalovaného ke dni 21. 2. 2023 k úhradě způsobené škody v celé její výši. Jelikož z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný až do dne vyhlášení rozsudku na uvedenou dlužnou částku cokoliv uhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 926 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení ( o. z., o. z. ve spojení s  ).

Ohledně žalobkyní požadované náhrady nákladů spojených s uplatněním projednávané pohledávky ve výši 1 200 Kč však soud žalobu zamítl. Žalobkyně tento svůj nárok odvodila z , které v ustanovení stanoví, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. V projednávané věci se však, jak ostatně tvrdí i sama žalobkyně, nejedná o závazek podnikatelů, ale závazek vzniknuvší při výkonu závislé práce mezi žalovaným jako zaměstnancem a žalobkyní jako zaměstnavatelem, tedy závazek z pracovněprávního vztahu. Z uvedeného důvodu tak na projednávanou věc není možné ustanovení o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky vyplývající z aplikovat.

Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s 

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle a , přičemž v řízení převážně úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení proti převážně neúspěšnému žalovanému (přičemž úspěch žalovaného byl nepatrný) ve výši 2 147 Kč, která se skládá ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč podle , (žaloba, výzva k plnění) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 547 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.