Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 113/2023-62

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 89 325,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 828 Kč, a to ve splátkách

po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následující po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek

při nezaplacení byť jedné splátky.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení

částky 83 497,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 113,23 Kč

za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30 508 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 828 Kč, a to ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následující po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 83 497,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 113,23 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30 508 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrové pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 2. 8. 2021 elektronicky prostřednictvím klientské zóny (dále též„ smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr

ve výši 30 000 Kč, 6 000 Kč započetla na náklady spojené s vyřízením úvěru, 15 648 Kč vyplatila ve prospěch věřitele žalovaného a 8 352 Kč poukázala žalovanému na jeho účet. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 25 584 Kč (23 % p. a.) a poplatkem za doplňkovou službu PODPORA ve výši 37 872 Kč (72× 526 Kč). Žalovaný uhradil 14 splátek v celkové výši 18 172 Kč. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení

se splátkou splatnou dne 15. 11. 2022 Kč, žalobkyně úvěr dne 21. 12. 2021 zesplatnila. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši 89 325,04 Kč představuje jistinu ve výši 26 875,49 Kč, úrok ve výši 17 904,81 Kč, poplatek za službu PODPORA ve výši 30 508 Kč, náklady na upomínkování

ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 13 437,74 Kč (50 % dlužné jistiny) po odečtení přeplatku ve výši 201 Kč. Od 4. 2. 2023 do zaplacení žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 41 113,23 Kč (jistina, poplatky za upomínkování a smluvní pokuta) a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30 508 Kč (poplatek za službu PODPORA).

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že dluh v plné výši uznává, není však schopen dluh uhradit najednou, proto žádá o umožnění dluh uhradit ve splátkách.

3. Žalobkyně k uhrazení dluhu ve splátkách uvedla, že souhlasí se splátkami ve výši 1 500 Kč měsíčně.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne 2. 8. 2021 v 12:02:25 autorizoval žalovaný smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (viz cit smlouva), následně v čase 12:02:37 zaslala žalobkyně žalovanému na adresu email e-mail, jehož obsahem byla smluvní dokumentace, předsmluvní informace a řada dalších příloh. Současně byl žalovaný instruován, že je nezbytné provést verifikační platbu ve výši 1 Kč a provést souhlas s inkasem, jehož limit činí 3 894 Kč (viz e-mail ze dne 2. 8. 2021). Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že dle čl. 4 smlouvy částku 8 352 Kč vyplatí žalobkyně na účet žalovaného do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, částku

15 648 vyplatí žalobkyně ve prospěch věřitele žalovaného, CFIG, a to za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči věřiteli na základě smlouvy číslo ze dne 30. 7. 2021

a částku 6 000 Kč započte na své náklady dle čl. 4 smlouvy (400 Kč náklady na lustrum v registrech, 100 Kč náklady na expresní vyplacení úvěru, 3 700 Kč ostatní administrativní náklady poskytovatele, 1 200 Kč odměna zprostředkovateli, 1 200 Kč náklady na ověření úvěrového případu). Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, splatných vždy do 15. dne v měsíci, celkem tak mělo být zaplaceno 55 584 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 23 % ročně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla uvedena ve výši 38,73 % ročně. Dle čl. 10 smlouvy pro dostatečné ověření a určení identity jednající osoby je žalovaný povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu. Verifikační platba je vratná. Vyúčtování verifikační platby proběhne v rámci vyúčtování mezi poskytovatelem a spotřebitelem, v jiném termínu na žádost spotřebitele. Dle čl. VII. smlouvy si smluvní strany sjednaly jako doplňkové služby poskytované na výslovnou žádost žalovaného, a sice doplňkovou službu PODPORA, jejíž podmínky jsou upraveny samostatnou smlouvou. Dle čl. 5 smlouvy v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni: a. právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného; b. právo na zákonný úrok z prodlení; c. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dle čl. 5 smlouvy před splatností vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky a k tomu mu poskytne lhůtu alespoň 30 dnů, přičemž první upomínka je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá upomínka částkou 500 Kč.

Dle čl. 5 smlouvy, pokud nedojde k úhradě dlužné částky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru; v takovém případě se sjednané úroky

stávají součástí jistiny. Žalobkyně je rovněž oprávněna zesplatnit smluvní pokutu/pokuty

dle 5.3. c) smlouvy, zákonný úrok z prodlení a náklady na upomínání dle bodu 5.4 smlouvy. V příloze č. 2 smlouvy, jejímž obsahem byla smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, bylo mj. uvedeno, že doplňková služba PODPORA je poskytována na žádost spotřebitele, jde

o službou nepovinnou, a proto se nezapočítává do roční procentní sazby nákladů.

Dle čl. 2 uhradí žalovaný žalobkyni za výkon Doplňkové služby podpora celkově

částku 37 872 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 526 Kč, které budou hrazeny s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Dle čl. 2 pro případ, že by se úvěr ze smlouvy stal splatným, je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby PODPORA; úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby v plné výši žalovaný uhradí žalobkyni škodu způsobenou porušením smlouvy žalovanou. Dle čl. 2 15 má současně žalobkyně nárok

na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení (viz smlouva vč. příloh).

5. V příloze č. 1 smlouvy„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ provedla žalobkyně analýzu finanční situace žalovaného, z níž vyplynulo, že žalovaný je ženatý, má šest vyživovaných dětí, jeho příjem činí 35 785 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky nemá

a měsíčně mu zůstává částka 18 287 Kč (viz příloha č. 1). Žalovaný nemá záznam v systému SOLUS, AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených dokladů.

Dle provedené analýzy má žalovaný výsledné skóre„ vyšší bonita“, kdy mu může být poskytnut úvěr do maximální výše 30 000 Kč se splátkami úvěru 772 Kč a s platbami za doplňkové služby ve výši 526 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti spotřebitele).

6. Dne 2. 8. 2021 byla z účtu u právnická osoba vedeného na žalovaného provedena platba

ve výši 1 Kč na účet bankovní účet s variabilní symbol (odpovídá číslu smlouvy) a s poznámkou„ tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“ (viz potvrzení o odchozí úhradě a detail pohybu).

Dne 2. 8. 2021 byla z účtu č. bankovní účet na účet č. bankovní účet, vedený

na žalovaného, provedena platba ve výši 8 352 Kč s variabilní symbol (odpovídá číslu smlouvy),

se zprávou pro příjemce„ anonymizováno doplatek úvěru“ a s poznámkou„ celé jméno žalovaného doplatek úvěru“ (viz detail pohybu).

7. Dne 2. 8. 2021 byla z účtu č. bankovní účet na účet č. bankovní účet, vedený na právnická osoba, provedena platba ve výši 15 648 Kč s variabilní symbol (číslo smlouvy uzavřené mezi žalobkyní

a žalovaným 30. 7. 2021), se zprávou pro příjemce„ celé jméno žalovaného (viz detail pohybu).

8. O vyplacení úvěru na sjednaný účet informovala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 2. 8. 2021 a zopakovala mu platební instrukce (viz potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce).

9. Dne 20. 11. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému upomínku č. 1 k úhradě splátky ve výši 1 298 Kč splatné dne 15. 11. 2022, jakož i sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč (viz upomínka č. 1, podací lístek). Dne 5. 12. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému upomínku č. 2 k úhradě splátky

ve výši 1 298 Kč, jakož i sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč a sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500 Kč (viz upomínka č. 2, podací lístek).

10. Dne 21. 12. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému dopis, kterým uplatnila právo na zesplatnění úvěru ze smlouvy a kterým žalovaného vyzvala, aby žalobkyni uhradil dlužnou částku (viz zesplatnění úvěru). Žalovaný za celou dobu trvání smlouvy uhradil pouze 14 splátek v celkové

výši 18 172 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků dne 2. 8. 2021 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že mu bude na sjednaný účet převedena částka 8 352 Kč, částka 15 648 Kč bude převedena ve prospěch věřitele žalovaného, anonymizováno a částka 6 000 Kč bude použita na úhradu nákladů žalobkyně

na uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru s úrokem ve výši 23 % ročně

v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč měsíčně. Dále si strany sjednaly doplňkovou službu podpora za měsíční poplatek v celkové výši 526 Kč, tedy celková výše měsíční splátky činila 1 298 Kč. Žalobkyně následně zaslala na účet žalovaného částku 8 352 Kč a žalovaný uhradil verifikační platbu ve výši 1 Kč, z čehož soud uzavírá, že smluvní strany vskutku smlouvu uzavřely, tedy zcela zřetelně vyjádřily vůli být vázány právy a povinnostmi v ní obsaženými.

14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud

za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle ,

o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Žalobkyně v rámci provedené analýzy správně vyšla z údajů sdělených žalovaným, avšak tyto údaje v dostatečné míře neověřila. V příloze č. 1 smlouvy je uvedeno, že žalobkyně ověřila, že žalovaný není v úpadku, dále že nemá záznam v systému SOLUS; doklady o provedených lustracích však soudu neposkytla. Z přílohy č. 1 smlouvy dale vyplývá, že žalobkyně měla příjmy

a výdaje žalovaného ověřit výpisy z účtu žalovaného; tyto výpisy žalobkyně však soudu k důkazu rovněž nepředložila. Žalobkyně tak nedoložila jedinouu, která by ověřovala příjem žalovaného a jeho obvyklé měsíční výdaje, zejména na bydlení, jídlo, hygienické potřeby apod. V této souvislosti se jeví jako vysoce pochybné, že žalovaný měl pravidelné měsíční výdaje toliko ve výši 3 000 Kč, jak bylo uvedeno v analýze provedené žalobkyní.

15. Byť , ve znění účinném do 28. 5. 2022, naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti

se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

16. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného smlouvou (tedy ani požadovanou jistinu, ani požadované příslušenství), nýbrž toliko z titulu bezdůvodného obohacení dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy

podle § číslo věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu

ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 24 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil v souvislosti se smlouvou 18 172 Kč, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 5 828 Kč.

17. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona

č. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne

20. 4. 2022, sp. zn. ).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 5 828 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Žalovaný ke svým poměrům sdělil, že aktuálně není schopen dluh uhradit jednorázově, ale pouze ve splátkách, přičemž žalobkyně souhlasila

se splátkami ve výši 1 500 Kč měsíčně. Soud tak postupoval v souladu s § 160 odst. 1 věty

za středníkem a umožnil žalovanému plnění ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu.

19. S ohledem na shora uvedené tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni

částku 5 828 Kč, přičemž mu umožnil plnění ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 83 497,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 113,23 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení

a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30 508 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

20. Podle věta první , uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2 ).

21. Podle věta první , připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

22. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě sice nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, uznal, soud však v souladu s  nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť v daném případě jej nelze vydat, jelikož se nejedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír.

23. Neboť dle soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy, a v daném případě bylo provedeným dokazováním prokázáno, že případný smír by byl v rozporu s právními předpisy, neboť smlouva je neplatným právním jednáním, pročež žalobkyně nemá nárok

na jakékoliv plnění, které by odvozovala ze smlouvy, rozsudek pro uznání tak nebylo možno

v daném případě vydat.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.