Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 204/2023-40
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 50 364,51 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 900 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 3 464,51 Kč, co kapitalizovaného úroku 5 638,52 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 797,51 Kč za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 191 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 900 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 3 464,51 Kč, co kapitalizovaného úroku 5 638,52 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 797,51 Kč za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 191 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 14. 4. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 50 364,51 Kč (jistina 49 797,51 Kč + smluvní pokuta 567 Kč), dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky 256 Kč, kapitalizovaného úroku 5 638,52 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 797,51 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem právnická osoba anonymizována tři slova příjmení anonymizována dvě slova, země, v České republice jednajícím prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO a žalovaným byla dne 21. 10. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. 42412969631100. Žalovaný podepsal žádost
o revolvingový úvěr se základními parametry požadovaného úvěru. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí v interních i externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti, poté žádost vyhodnotil, akceptoval ji a žalovanému vydal platební kartu s možností čerpání finančních prostředků do výše 50 000 Kč. Tímto okamžikem došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úrokového navýšení 22,68 % ročně splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu číslo počínaje dnem 17. 11. 2021. Minimální měsíční splátka měla představovat 5% z čerpané výše úvěru, nejméně 500 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem 57 400 Kč; porušil však svoji povinnost řádně
a včas hradit měsíční splátky, když uhradil pouze celkem 10 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění a úvěr na základě odstoupení od smlouvy prohlásil ke dni 31. 8. 2022 za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022 došlo s účinností k 20. 9. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil, žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny 49 797,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení, dále nesplaceného smluvního úroku 22,68 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 22. 3. 2022 do
1. 9. 2022 včetně poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 5 638,52 Kč (5 038,52 + 600 Kč), nesplacené smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 20. 8. 2022 do 1. 9. 2022 celkem ve výši 567 Kč, nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný na dlužnou částku nic nezaplatil a to ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal
a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Ve věci bylo provedeno dokazování rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb č. 1604486 ze dne 22. 10. 2021, žádostí – smlouvou o revolvingovém úvěru č. 218549469562566 (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě č. 1604486) ze dne
22. 10. 2021, přípisem ze dne 25. 10. 2021, formulářem pro standardní informace
o spotřebitelském úvěru, výpisem z úvěrového účtu, odstoupením od úvěrové smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022 včetně jejich seznamu, oznámením
o postoupení pohledávky ze dne 3. 10. 2022 a předžalobní vývzou ze dne 31. 1. 2023.
4. Na základě shora uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 21. 10. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova příjmení anonymizována dvě slova, země, v České republice jednající prostřednictvím právnická osoba, IČO a žalovaným uzavřena smlouva
o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena formou podání žádosti žalovaným a její akceptací právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný je v žádosti - smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP a rodným číslem. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, od ledna 2019 pracuje u právnická osoba anonymizováno obec s čistým měsíčním příjmem 24 628 Kč, celkové náklady jeho domácnosti činí 7 000 Kč a má finanční závazky ve výši 1 500 Kč. Dne 25. 10. 2021 právní předchůdce žalobkyně žádost žalovaného akceptoval a shrnul základní informace o úvěru a jeho splácení s tím, že úvěrový rámec činí 50 000 Kč, roční úroková sazba 22,68 %, splátky budou činit minimálně 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč se splatností vždy k 17. dni v měsíci. Ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je kromě výše uvedených parametrů úvěru uvedeno, že celková částka, kterou bude muset žalovaný zaplatit, činí 57 181 Kč; dále je zde pro případ opožděných plateb stanovena smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné splátky, náhrada nákladů spojených s vymáháním 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky 100 Kč, oprávnění právního předchůdce žalobkyně nahlédnout do evidence záznamů o závazcích žalovaného v registru SOLUS a bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný postupně vyčerpal celkem částku 57 400 Kč, své závazky ze smlouvy však neplnil, když stanovené splátky nehradil řádně a včas a na dlužnou částku uhradil celkem pouze 10 500 Kč. Z důvodu neplnění smluvních podmínek právní předchůdce žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupil a úvěr prohlásil ke dni 30. 8. 2022 za splatný. Následně právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou ze dne 16. 9. 2022 žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný však na dluh nic nezaplatil a to ani poté, kdy byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou.
5. Poté, kdy byla žalobkyně soudem vyzvána, aby označila a doložila důkazy k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena, žalobkyně zopakovala, že její právní předchůdce prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů v interních i externích databázích třetích subjektů a dále v registru SOLUS. V samotné žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný v době uzavření smlouvy měl čistý měsíční příjem 24 628 Kč, přičemž jeho měsíční výdaje činily 8 500 Kč, což při splátce 500 Kč měsíčně představuje disponibilní měsíční zůstatek žalovaného 15 628 Kč. Dále žalobkyně odkázala na dokument„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - REVOLVINGOVÝ ÚVĚR“, který na třetí straně uvádí cit:„ Banka muže s Vaším souhlasem nahlédnout do evidence záznamu o Vašich závazcích, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích, vedené Pozitivním registrem SOLUS, zájmovým sdružením právnických osob, ICO číslo. V souladu se zákonem c. 21/1992 Sb., o bankách, a zákonem c. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, muže Banka nahlédnout i bez Vašeho souhlasu do evidence záznamu o Vašich dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti, vedené Bankovním registrem klientských informací (BRKI) provozovaným CBCB – právnická osoba, ICO číslo a Nebankovním registrem klientských informací (NRKI) provozovaným CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, zájmovým sdružením právnických osob, ICO číslo, a dále do Registru FO a Registru IC vedeného SOLUS, zájmovým sdružením právnických osob, ICO číslo.“ Žádné další důkazy soudu předloženy nebyly s tím, že nebyly právním předchůdcem žalobkyně dohledány.
6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný postupně vyčerpal celkem 57 400 Kč. Nepochybně se jedná
o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení však nepředložila důkazy, ač k tomu byla soudem vyzvána
s poučením o následcích, pokud se tak nestane. Žalobkyně odkázala na údaje poskytnuté žalovaným v žádosti – smlouvě o poskytnutí revolvingového úvěru a na ustanovení o právu věřitele nahlížet do bankovních i nebankovních registrů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného. Dále sdělila, že její právní předchůdce další doklady nedohledal.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně resp. její právní předchůdce řádně posoudili úvěruschopnost žalovaného, když nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že údaje o příjmech a výdajích žalovaného, jak jsou uvedeny v žádosti o úvěr, byly jakkoliv ověřovány. Pokud přitom žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu a jeho měsíční výdaje domácnosti činí 7 000 Kč, jeví se tento údaj jako nevěrohodný resp. není zřejmé, co je do této částky zahrnuto (např. náklady na bydlení – tj. nájem, energie, další výdaje apod.). Takovým důkazem nemůže být ani oprávnění obsažené ve Formuláři pro standardní informace
o spotřebitelském úvěru, když toto ustanovení pouze deklaruje právo věřitele nahlížet do bankovních a nebankovních registrů apod. za účelem ověření úvěruschopnosti, nic však nevypovídá o tom, zda a s jakým výsledek právní předchůdce žalobkyně tohoto oprávnění využil. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 20. 12. 2021 ve znění smlouvy ze dne 20. 1. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
11. Protože žalovaný vyčerpal částku 57 400 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyčerpané částky 57 400 Kč bylo dle tvrzení žalobkyně vráceno 10 500 Kč, které soud v plné výši započítává na dlužnou jistinu, a nezaplaceno tak zůstává 46 900 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, když žalovaný částku čerpal, s přihlédnutím k výši nesplacené částky na 3 měsíce od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 46 900 Kč ve výše uvedené lhůtě.
12. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, proto co do částky 3 464,51 Kč, smluvní pokuty 567 Kč, kapitalizovaných úroků včetně poplatků za upomínání 5 638,52 Kč a nákladů uplatnění ve výši 256 Kč byla žaloba zamítnuta. Protože žalovaný není s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu shora doposud v prodlení, byla žaloba zamítnuta i co do požadovaného úroku z prodlení.
13. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Z původně žalované částky 56 259,03 Kč (49 797,51 + 5 638,52 + 256 + 567) Kč je úspěch žalobkyně v rozsahu 83 % (46 900 Kč) a neúspěch v rozsahu 17 %. Žalobkyni tak v poměru úspěchu a neúspěchu náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 %. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 19 987 Kč, z toho 12 560 Kč za 4 úkony právní pomoci po 3 140 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva a účast na jednání), 1 200 Kč za 4x režijní paušál k uvedeným úkonům po 300 Kč, 400 Kč za náhradu za ztrátu času na cestě k jednání za 4 půlhod. po 100 Kč, 664 Kč za jízdné k jednání z Hradce Králové do Trutnova a zpět celkem za 100 km při použití osobního automobilu Škoda Octavia s průměrnou spotřebou 4,2 litrů nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 34,40 Kč za litr a základní sazbě 5,20 Kč za kilometr, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále 3 113 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 2 050 Kč za zaplacený soudní poplatek. S ohledem na výše uvedený poměr úspěchu a neúspěchu byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni 66 % z těchto nákladů tj. částku 13 191 Kč.
14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.