Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 140/2023-47
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 19 303,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 303,56 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 752,60 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 972,56 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 303,56 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 752,60 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 972,56 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 19 303,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi anonymizována čtyři slova, se sídlem bd příjmení 1, PSČ anonymizováno, země, anonymizováno v země prostřednictvím právnická osoba, anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným 20. 7. 2017. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému platební kartu, na jejímž základě žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem, jehož výše činila 22,68 % ročně, a dalšími souvisejícími platbami právnímu předchůdci žalobkyně splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše vždy činila minimálně 5 % z vyčerpané výše úvěru, minimálně pak 500 Kč Celkem žalovaný tímto způsobem vyčerpal peněžní prostředky ve výši 171 110,14 Kč. Nesplácel však řádně a včas sjednané měsíční splátky úvěru, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr k datu 31. 10. 2022 zesplatnil. Žalovaný celkem na svůj dluh ze smlouvy uhradil 164 053 Kč. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy postoupil na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené dne 7. 11. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 18 972,56 Kč a smluvní pokuty ve výši 331 Kč, která odpovídala ve smlouvě sjednané sazbě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 14. 10. 2022 do 1. 11. 2022 a žalobkyně si ji nárokovala s ohledem na prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků s odkazem na čl. III. a čl. IV písm. A smlouvy. Vedle těchto částek v celkové výši 19 303,56 Kč dále požadovala částku označenou v žalobě jako kapitalizovaný úrok ve výši 3 752,60 Kč. Tato částka sestávala z nesplaceného smluvního úroku ve výši 2 453,35 Kč, jenž odpovídal úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny za období od 6. 4. 2022 do 1. 11. 2022, dále z nesplacených měsíčních poplatků za ve smlouvě sjednané pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 599,25 Kč a konečně z nesplacených poplatků za odeslání dvou písemných upomínek žalovanému v celkové výši 700 Kč, kdy za upomínku k vymáhání již splatné měsíční splátky úvěru si žalobkyně účtovala poplatek ve výši 100 Kč, za upomínku k vymáhání již zesplatněného úvěru poplatek ve výši 600 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, které měly odpovídat nákladům na dvě cesty pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného po 217 Kč. V neposlední řadě se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 972,56 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jejich souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným 25. 7. 2017, jakož i ze související přihlášky k pojištění soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému možnost opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového rámce, který činil 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátí a zaplatí náklady související s úvěrem, a to v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž počet závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalovaného, minimálně měl však žalovaný každý měsíc hradit 5 % z dlužné částky k poslednímu dni v příslušném kalendářním měsíci zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 22,68 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal hradit poplatky související s úvěrem, a to například měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč. Uzavřením smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi právnická osoba, jako pojistitelem a právním předchůdcem žalobkyně jako pojistníkem, čímž vzniklo jeho pojištění pro případ úmrtí, invalidity III. stupně, pracovní neschopnosti, zneužití, odcizení nebo ztráty úvěrové karty, případně ztráty nebo odcizení dokladů současně s úvěrovou kartou. V souvislosti s tímto pojištěním se žalovaný zavázal hradit měsíční poplatek ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dospělé splátky úvěru byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, povinnost žalovaného uhradit náklady spojené s vymáháním splatného dluhu ve výši 600 Kč (tyto náklady mohly být dle smlouvy žalovanému účtovány pouze jednou) a dále náklady za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč (mohly být účtovány maximálně dvakrát za měsíc).
5. Z transakční historie k předmětnému úvěru soud zjistil, že žalovaný poprvé čerpal úvěr 4. 2. 2018. K datu 20. 9. 2022 činil jeho dluh ze smlouvy celkem 23 056,16 Kč, z čehož 18 972,56 Kč činila dlužná jistina, 2 453,35 Kč dlužné úroky, 599,25 Kč dlužné poplatky za pojištění, 700 Kč dlužné náklady spojené s odesláním upomínek a 331 Kč smluvní pokuta.
6. Z dopisu z 26. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru a prohlásil dluh žalovaného k datu 31. 10. 2022 za jednorázově splatný. Současně jeho výši vyčíslil na 23 057 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 11. 2022, jakož i z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky z 15. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni s účinností k datu 14. 11. 2022.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 29. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně o shora uvedeném postoupení pohledávky písemně informoval žalovaného.
9. Z předžalobní výzvy z 16. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 23 056,16 Kč s příslušenstvím ve lhůtě do 27. 3. 2023 a upozornila jej, že pokud ve stanovené lhůtě dluh dobrovolně neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému na základě smlouvy uzavřené dne 25. 7. 2017 čerpat revolvingový úvěr do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem, jehož výše činila 22,68 % ročně, a dalšími souvisejícími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 17. dni v měsíci, jejichž výše byla závislá na výši vyčerpaných prostředků a úhrad žalovaného, minimálně však činila 500 Kč. V souvislosti s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy žalovaný přistoupil k pojištění sjednanému v rámcové pojistné smlouvě uzavřené právním předchůdcem žalobkyně, přičemž se zavázal hradit za toto pojištění měsíční úhradu ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Dále byl povinen hradit měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč. Pro případ jeho prodlení se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek za upomínku k zaplacení dlužné splátky ve výši 100 Kč a poplatek za upomínku k vymáhání již splatného dluhu z úvěru ve výši 600 Kč. Dopisem z 26. 9. 2022 právní předchůdce žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupil od úvěrové smlouvy a k datu 31. 10. 2022 celý poskynutý úvěr zesplatnil. Následně svou pohledávku na vrácení úvěru a zaplacení souvisejících plateb postoupil s účinností k datu 14. 11. 2022 na žalobkyni, která žalovaného písemně vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou z 16. 3. 2023. K datu 20. 9. 2022 činil dluh žalovaného ze smlouvy celkem 23 056,16 Kč, z čehož 18 972,56 Kč činila dlužná jistina, 2 453,35 Kč dlužné úroky, 599,25 Kč dlužné poplatky za pojištění, 700 Kč dlužné náklady spojené s odesláním upomínek a 331 Kč smluvní pokuta.
11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).
12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když umožnil žalovanému prostřednictvím kreditní karty čerpat úvěr do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovanému tak vznikla dle příslušných ustanovení smlouvy i podle citovaného § 2395 o. z. povinnost vyčerpané prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok ve výši 22,68 % p. a., respektive sjednané poplatky.
15. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně (důkazně podpořené předloženou transakční historií k předmětnému úvěru) o tom, že k datu 20. 9. 2022 činil dluh žalovaného ze smlouvy celkem 23 056,16 Kč, z čehož 18 972,56 Kč činila dlužná jistina, 2 453,35 Kč dlužné úroky, 599,25 Kč dlužné poplatky za pojištění, 700 Kč dlužné náklady spojené s odesláním upomínek a 331 Kč smluvní pokuta. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že na svůj dluh ze smlouvy uhradil více, než tvrdí žalobkyně, takovou skutečnost před soudem nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyní předložená transakční historie odpovídá skutečné výši úhrad žalovaného. Jako oprávněné přitom posoudil nejen nároky žalobkyně na úhradu jistiny a smluvního úroku, ale též na zaplacení poplatků za sjednané pojištění (559,25 Kč), nákladů spojených s odesláním dvou upomínek v celkové výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 331 Kč. Všechny tyto nároky mají oporu v uzavřené smlouvě, pokud jde o smluvní pokutu, její výše odpovídá ve smlouvě sjednané sazbě 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž absolutní výše žalobkyní nárokované smluvní pokuty nepřesahuje limit stanovený v § 122 odst. 3 ZSÚ.
16. Soud naopak nepovažuje za oprávněný nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, a to proto, že tento podle názoru soudu nemá jakoukoliv oporu v uzavřené úvěrové smlouvě. V ní byly poměrně detailně popsány jednotlivé nároky, které měly právnímu předchůdci žalobkyně vzniknout v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením úvěru či splněním jakéhokoliv jiného peněžitého závazku ze smlouvy, nicméně žádné ustanovení, které by zakládalo povinnost žalovaného hradit náklady spojené s jeho prodlením, které dle žaloby měly spočívat v nákladech souvisejících se dvěma návštěvami pověřené osoby u žalovaného, zde obsaženo nebylo. Všechny zpoplatněné úkony navíc měly být činěny až po postoupení pohledávky pracovníky samotné žalobkyně, a to v situaci, kdy žalobkyně věděla o tom, že byly neúspěšné dvě předcházející písemné upomínky jejího právního předchůdce (kdy poplatky za tyto upomínky soud žalobkyni přiznal). Za těchto okolností již měla žalobkyně podle názoru soudu přistoupit bez dalšího k podání žaloby a nečinit další, zjevně již neúčelné, úkony směřující k mimosoudnímu vymožení pohledávky. Proto soud nárok na úhradu nákladů vymáhání ve výši 434 Kč shledal jako nedůvodným, aniž by se detailněji zabýval například tím, zda skutečně došlo k avizovaným návštěvám u žalovaného.
17. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 19 303,56 Kč včetně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 3 752,60 Kč (představujícího kapitalizovaný smluvní úrok, dlužné poplatky za pojištění a poplatky za odeslané upomínky) a zákonného úroku z prodlení. Žalobu naopak zamítl co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
18. Ačkoliv byla žaloba částečně zamítnuta, procesní neúspěch žalobkyně se týkal jen velmi nepatrné části předmětu řízení (částky 434 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni podle § 142 odst. 3 o. s. ř. svědčí vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 271 (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 221 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.