Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 96/2023-57

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 89.669,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18.618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.618 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 71.051,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.443,21 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30.246 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18.618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.618 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 71.051,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.443,21 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 30.246 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky celkem 89.669,96 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky dne datum uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které vyplatila žalované částku ve výši 25.000 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit zbývající část jistiny 24.840,81 Kč, zbývající část úroků 21.663,75 Kč, zbývající část doplňkové služby Podpora ve výši 30.246 Kč, náklady na upomínání ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 12.420,40 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru na částku 25.000 Kč. Dále se žalovanou uzavřela doplňkovou službu Podpora, kdy měla možnost žalovaná odkladu 3 splátek, dále měla možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úroku, závažná onemocnění nebo hospitalizace a měla možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25.000 Kč, a to prostřednictvím elektronické komunikace, kdy žalovaná zaslala verifikační platbu 1 Kč (viz e-mail a potvrzení o platbě). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky sjednána na 25.000 Kč s tím, že částka ve výši 9.568 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele uvedený ve smlouvě, částka ve výši 10.432 Kč bude vyplacena na základě žádosti spotřebitele za účelem úplné úhrady předchozího závazku dle smlouvy číslo ze dne datum a částka ve výši 5.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců s úroční sazbou 23,82 %. Byl sjednán fixní úrok ve výši 22.160 Kč a celková dlužná částka představoval 47.160 Kč. Úvěr měl být hrazen formou pravidelných měsíčních splátek po 655 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Dále je zde dohodnuto, že v případě částky, s níž je spotřebitel v prodlení, má nárok zpoplatnit upomínku za částku 300 Kč a další upomínku 500 Kč. Dále je sjednána jednorázová smluvní pokuta v případě zesplatnění jistiny ve výši 50 % z jistiny. Dále byla sjednána doplňková služba podpora upravená také smlouvou o doplňkové službě Podpora, kde byla sjednána možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termín splácení a dále možnost přerušení splácení až na 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec uvedených v čl. V. v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto doplňkovou službu Podpora se pak spotřebitel zavázal zaplatit celkem 30.672 Kč, a to v měsíčních splátkách po 426 Kč měsíčně (viz smlouvy o spotřebitelském úvěru a smlouva o doplňkové služby Podpora). Žalovaná pak na tento případ zaplatila první splátku ve výši 1.081 Kč, dále platba 1 Kč a dále platba ze dne 24. 1. 2023 ve výši 300 Kč (tvrzení žalobkyně). Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána u zaměstnavatele právnická osoba s příjmem 24.346 Kč Náklady na bydlení činily 3.000 Kč, rodinný stav svobodná, počet vyživovaných dětí 0, bez jednorázových závazků (příloha č. 1 k úvěrové smlouvě – smluvní dokumentace). Z insolvenčního rejstříku, rejstříku REPI, neplatných dokladů MVČR a SOLUS vyplývá negativní výsledek lustrace (výtisky z rejstříku). Za měsíc 8/2022 činil příjem žalované 23.145 Kč, za měsíc 7/ 2022 25.548 Kč a za měsíc 6/2022 činil příjem 24.346 Kč (výtisky, smluvní mzdy). Dále má soud za prokázané, že žalovaná obdržela 12.10. 2022 na svůj bankovní účet částku 9.568 Kč. Dále má soud za prokázané, že dne 12. 10. 2022 žalobkyně převedla částku 10.432 Kč na účet bankovní účet, variabilní symbol (detaily pohybu, platby převodem uvnitř platby a bezhotovostní platba).

4. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo, byť pomocí prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. obč. zákoníku. Žalobkyně vyplatila žalované na její účet částku 9.568 Kč a dále bylo dohodnuto, že vyplacená částka 10.432 Kč žalované bude použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni. Částka ve výši 5.000 Kč pak měla být započtena na náklady spotřebitele. Dále pak účastníky uzavřeli další, k tomu se vážící smlouvy, a to smlouvu o podpoře, za kterou se žalovaná rovněž zavázala hradit poplatky.

6. Pokud jde o žalobkyni, pak se jedná o společnost, která byla založena za účelem generování zisku. Žalobkyně je tak v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaná je v postavení spotřebitele. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení ZosÚ.

7. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (k tomu srovnej zejména bod 26 rozsudku NSS), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. Soud vychází z ustanovení , kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve.

14. Soud dospěl k závěru, a to na základě směrnic Evropské unie a konkrétně směrnice 93/11 EHS zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách a směrnice Evropského parlamentu a rady 208/48 ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102 EHS, že povinností České republiky bylo zajistit ochranu spotřebiteli. Současná koncepce ochrany spotřebitele jak v , tak o spotřebitelském úvěru, zajišťuje ochranu spotřebitele formou relativní neplatnosti, kdy spotřebitel je ten, kdo musí uplatnit námitku neplatnosti. To však neodpovídá Evropským směrnicím, což potvrzuje judikatura Evropského soudního dvora, a to např. v rozsudcích ve věci C -240/98 Océano Grupo Editorial versus Roció Murciano a rozhodnutí ve věci C -243/08 Pannon. V těchto rozhodnutích Evropského soudního dvora je vyjádřeno, že účelu směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách by nebylo dosaženo, kdyby spotřebitel měl mít povinnost sám uplatnit nepřiměřený charakter takových podmínek. Objasňuje se tu důležitost role soudu, který má povinnost otázku neplatnosti takového ujednání posuzovat z vlastního podnětu, a nejen v případech, kdy se neplatnosti některá ze stran dovolala.

15. Soud má tedy za to, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, pokud zkoumá pouze příjmovou stránku a nezkoumá i výdaje spotřebitele. Žalobkyně vycházela pouze z formuláře – informací zjištěných od žalované. Z těchto informací prověřila pouze příjem žalované za tři měsíce, avšak nezkoumala dobu trvání pracovního poměru žalované, ani výdaje na cestu do zaměstnání. Co se týká výdajů žalované, tyto žalobkyně žádným způsobem neprověřila. Přitom dle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru má poskytoval posuzovat úvěruschopnost na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, což žalobkyně neučinila a poskytla žalované další úvěr ke splacení již jednoho poskytnutého úvěru.

16. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

17. Důvodem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud tedy pouze přiznal žalobkyni nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, tedy to, co žalobkyně poskytla žalované a co žalovaná zaplatila na smlouvu. Žalobkyně fakticky poskytla žalované částku 20.000 Kč a žalovaná uhradila 1.382 Kč, a zbývá jí uhradit 18.618 Kč. Tuto částku, jako bezdůvodné obohacení získané žalovanou na základě absolutně neplatné smlouvy, je žalovaná povinna vrátit. Soud také v souladu s  přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

18. Pokud jde o náklady řízení, soud postupoval podle , kdy úspěšnějším účastníkem, který by měl právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na poměr věci, kterým bylo žalobkyni vyhověno, a která byla zamítnuta, je žalovaná, avšak té dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).