Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 39/2023-42

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 272 760,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 261 062,65 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 261 062,65 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni

částku 11 698,19 Kč,

kapitalizovaný úrok ve výši 8 544,52 Kč,

kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 281,56 Kč,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 287 959,21 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 287 761,59 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 284 261,59 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 284 047,24 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 282 760,84 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 281 260,84 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 278 760,84 Kč od datum do datum,

úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 272 760,84 Kč od datum do zaplacení,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 287 959,21 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 287 761,59 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 284 261,59 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 284 047,24 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 282 760,84 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 281 260,84 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 278 760,84 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 272 760,84 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 698,19 Kč od datum,

zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 22 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 261 062,65 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 261 062,65 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 698,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 544,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 281,56 Kč, úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 287 959,21 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 287 761,59 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 284 261,59 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 284 047,24 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 282 760,84 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 281 260,84 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 278 760,84 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 6,40 % ročně z částky 272 760,84 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 287 959,21 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 287 761,59 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 284 261,59 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 284 047,24 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 282 760,84 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 281 260,84 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 278 760,84 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 272 760,84 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 698,19 Kč od [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 22 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 272 760,84 Kč s odůvodněním, že tuto částku jí dluží na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, právnická osoba příjmení příjmení anonymizováno and právnická osoba (dále také„ anonymizováno“). Dne datum rok požádal žalovaný příjmení o uzavření smlouvy o úvěru číslo, který banka téhož dne přijala. na základě takto uzavřené smlouvy UniCredit poskytla žalovanému částku 301 500 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit a zaplatit za to úrok 6,4 % ročně a související poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však neplatil splátky v dohodnutém termínu a anonymizováno proto přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s produktovými obchodními podmínkami, a to k datu datum, kdy byl dluh vyčíslen na 2897 785,29 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil ještě celkem částku 15 198,37 Kč, pročež žalobkyně po něm nyní požaduje jistinu ve výši 272 760,84 Kč, úrok z úvěru ve výši 8 544,52 Kč (naběhlý od do data zesplatnění), zákonný úrok z prodlení ve výši 1 281,56 Kč naběhlý do data zesplatnění, úrok z úvěru z postupně se ponižující dlužné jistiny ve výši 6,4 % ročně od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z postupně se ponižující dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek se právnická osoba ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. anonymizováno posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě dostatečných informací získaných v databázi SOLUS, v insolvenčním resjtříku a z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán se mzdou 36 700 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí v nájmu, kde hradí 8 000 Kč, má střední vzdělání s maturitou a výdaje stanovil na 8 000 Kč. anonymizováno dále zjistila, že žalovaný měl kreditní kartu s limitem 15 000 Kč, neměl vyživovací povinnost. Společnost pak odečetla uvedené výdaje od zjištěné mzdy, čímž dospěla k tomu, že žalovanému zbývá 30 814 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě zbytku dluhu, což však neučinil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

3. Soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující:

4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že anonymizováno prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že anonymizováno sdělila žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne datum byla postoupena žalobkyni s tím, že další plnění má poukazovat již žalobkyni.

5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ Presto půjčka“ č. rok, soud zjistil, že žalovaný navrhl anonymizováno, aby se mu zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 301 500 Kč z níž 1 500 Kč slouží na úhradu poplatku za poskytnutí, oproti jeho závazku tuto částku vrátit spolu s úrokem 6,4 % ročně v měsíčních splátkách po 5 886 Kč. Skutečnost, že anonymizováno tento návrh akceptovala, je doložen dopisem ze dne datum.

6. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že anonymizováno oznámila žalovanému, že z důvodu jeho neplacení prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni datum.

7. Z Doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný o sobě uvedl, že v domácnosti žije s další osobou, bydlí v nájmu a má úplné střední vzdělání. O svém měsíčním příjmu žalovaný prohlásil, že činí 36 700 Kč a jeho výdaje činí celkem 16 000 Kč (8 000 Kč bydlení a 87 000 Kč ostatní výdaje). Výpisem z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný nebyl v době uzavírání smlouvy v insolvenci.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum, jakož i z připojeného výpisu z aplikace pošta online soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbytku dluhu ze shora citované smlouvy o úvěru, a to ve lhůtě do datum. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne datum.

9. Výpisem z úvěru za měsíc anonymizováno rok soud zjistil, že na účet žalovaného částka 300 000 Kč došla dne datum, stejného dne přišla a odešla částka 1 500 Kč s popisem poplatek za úvěrovou dokumentaci. Souhrnným výpisem k úvěru soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 23 738,98 Kč.

10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

11. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o úvěru„ Presto půjčka“ č. rok se anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému částku 301 500 Kč oproti závazku žalovanému tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem 6,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 5886 Kč. Před tím, než anonymizováno akceptovala žádost žalovaného, zkoumala jeho schopnost splácet tak, že si vyžádala informace od žalovaného a nahlédla do insolvenčního rejstřík. Žalovaný jí sdělil, že je zaměstnán se mzdou 36 700 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí v nájmu, kde hradí 8 000 Kč, má střední vzdělání s maturitou a výdaje stanovil na 8 000 Kč. anonymizováno dále zjistila, že žalovaný měl kreditní kartu s limitem 15 000 Kč, neměl vyživovací povinnost. Společnost pak odečetla uvedené výdaje od zjištěné mzdy, čímž dospěla k tomu, že žalovanému zbývá 30 814 Kč, což podle zjištění soudu nekoresponduje s tím, že žalovaný uvedl výdaje v celkové výši 16 000 Kč. anonymizováno nicméně dospěla k tomu, že žalovaný je schopen splácet a nabídku žalovaného akceptovala. anonymizováno svůj závazek splnila a žalovanému tuto částku zaslala na jeho účet dne datum, žalovaný však svým povinnostem nedostál, pročež žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila ke dni datum. Žalovaný do zesplatnění dluhu uhradil částku 23 738,08 Kč a následně ještě částku 15 198,37 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. Jelikož žalovaný další částku neuhradil, vyzvala ho zástupkyně žalobkyně k úhradě zbytku dluhu, a to ve lhůtě do datum. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne datum.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu , , (dále jen „o. z.“), na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 301 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Soud považoval za zapůjčenou částku 300 000 Kč, neboť částka 1 500 Kč sloužila jako poplatek a byla ihned vrácena zpět. Soud neměl důvod pochybovat o tom, že se jedná o účet žalovaného, navíc tato skutečnost nebyla v průběhu řízení nijak zpochybněna. Jelikož předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytovala spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( ZSU).

17. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

18. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, neboť si ničím neověřila příjmy ani výdaje žalovaného a spolehla se pouze na jeho tvrzení a nahlédnutí do insolvenčního rejstříku, což rozhodně nelze považovat za odbornou péči. V dnešní době není nic jednoduššího než si od klienta vyžádat výpis z účtu za přiměřeně dlouhé období a dále např. nájemní smlouvu, doklady SIPO apod. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 ZSU, protože soud je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v  ZSU. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

19. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU a uložit žalovanému vrácení poskytnuté jistiny. Předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému částku 300 000 Kč a žalovaný jí vrátil 38 937,35 Kč, pročež jí stále dluží částku 261 062,65 Kč. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým zástupkyně žalobkyně vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Žalobkyně poskytla žalovanému k úhradě dlužné částky lhůtu do datum, kterou soud vzhledem k výši požadované částky považoval za nedostatečnou k tomu, aby si žalovaný zajistil finanční prostředky a tyto předal (zaslal žalobkyni), pročež v souladu s rozhodovací praxí považoval za lhůtu dostatečnou 10 dnů od doručení výzvy, tj. do dne datum. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 261 062,65 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 10 % ročně. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 288 742,44 Kč (74,33 % celku) a neúspěšná (výrok II.) v částce 99 726,49 Kč (25,67 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48,66 %. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s  (dále jen„ AT“). Náklady řízení jsou představovány zaprvé zaplaceným soudním poplatkem 10 911 Kč a zadruhé náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle AT ve spojení s  AT ve výši 28 260 Kč za 3 úkony právní služby učiněné zástupkyní žalovaného (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 9 420 Kč, dále částkou 900 Kč jako tři režijní paušály po 300 Kč dle AT za každý provedený úkon, to vše, vyjma soudního poplatku, včetně 21% DPH z částky 29 160 Kč, tj. ve výši 6 124 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně činí 46 195 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 48,66 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 22 478 Kč.

21. Lhůta k plnění byla v případě výroků I. a III. stanovena na 3 dny podle věty před středníkem , když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.