Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 120/2023-54
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 43.945,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43.945,41 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.398,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.023,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43.945,41 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 39.994,16 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 19.424 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43.945,41 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.398,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.023,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43.945,41 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 39.994,16 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 19.424 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 1. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 43.945,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.023,70 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1.398,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 24. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 39.994,16 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a o vydání a užívání kreditní karty číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 40.000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta, díky které byl oprávněn čerpat peněžní prostředky formou hotovostních výběrů či bezhotovostních nákupů. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % z vyčerpané částky. Spolu s jistinou se zavázal vrátit úroky a poplatky, uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto banka využila svého oprávnění a dne 9. 1. 2022 ukončila smlouvu a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, která k tomuto dni činila 45.969,11 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 39.994,16 Kč, z poplatků ve výši 3.951,25 Kč a z úroků, jak z prodlení, tak obchodních ve výši 12 % ročně. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 7. 2022 Ani následně žalovaný nezaplatil ničeho. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2022.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. V doplnění žaloby ze dne 13. 7. 2023 pak žalobkyně upřesnila, z jakých položek jsou tvořeny poplatky, které se skládají ze součtu poplatků za upomínky ve výši 600 Kč, dále poplatků za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč a také poplatků za BCC/pojišt vyčerpané částky. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu provedl úhradu celkem 4 splátek v celkové výši 5.303,55 Kč, přičemž poslední úhrada z jeho strany byla provedena dne 12. 8. 2021. Žalobkyně doložila výpočet úroků a úroků z prodlení. Pokud jde o úvěruschopnost, banka vycházela z čistého příjmu žalovaného u společnosti právnická osoba ve výši 20.356 Kč měsíčně. Současně ověřila bankovní i nebankovní registry klientských informací a další databáze. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného žádosti vyhověla a úvěrový rámec žalovanému poskytla.
5. Soud nařídil jednání na den 29. 8. 2023, k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dostavila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalovaného postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
6. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru, z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, z vysvětlení některých pojmů a z doplnění předsmluvních informací pro Kartu, ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z Všeobecných produktových podmínek, ze Sazebníku poplatků, z platební historie, z výpisu ke kreditní kartě, z výzvy k zaplacení před prodejem pohledávky, z nabídky o odpuštění dluhu, z rozhodnutí o zesplatnění, z žádosti o splacení dluhů z úvěru, z upozornění před zesplatněním smlouvy, z oznámení o postoupení pohledávky, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně potvrzení, z dohody mezi postupitelem a postupníkem, z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
7. Žalovaný požádal dne datum o revolvingový úvěr, kdy ke své osobě uvedl, že bydlí u rodičů, má základní vzdělání, je svobodný a pracuje od září 2020 v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba s čistým příjmem ve výši 20.356 Kč. Nemá žádné srážky ze mzdy ani vyživovací povinnost. Při posouzení úvěruschopnosti banka vyšla ze skutečnosti, že žalovaný neměl negativní hodnocení v dostupných rejstřících, ale zohledněno bylo životní minimum, odečteny byly splátkové i nesplátkové výdaje. Žalovaný neměl v době žádosti o úvěr žádné interní ani externí splátky a nebyl nijak angažován. Před poskytnutím úvěru byl žalovanému poskytnut formulář se standardními informacemi, z něhož vyplývaly především související náklady a jednotlivé poplatky za přečerpání rámce ve výši 300 Kč, případně za zaslání upomínky při prodlení se splátkou ve výši 600 Kč. K uzavření smlouvy mezi právnická osoba a žalovaným došlo dne datum, přičemž na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec v částce 40.000 Kč, který měl být splácen splátkami ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce se splatností uvedenou na výpise, kde byla uvedena i aktuální výše splátky. Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 12 % ročně. Také součástí smlouvy byly výslovně uvedené jednotlivé poplatky, a to znovu poplatek za přečerpání úvěrového rámce a poplatek za upomínku. Současně je zde uvedeno i pojištění vyčerpané částky, kdy poplatek byl účtován počínaje zúčtovacím obdobím, ve kterém klient k pojištění přistoupil a činil 1 % z aktuálně dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky. Dle článku V. odst. 5 smlouvy se za porušení smlouvy považovalo porušení závazku z kteréhokoliv smluvního ujednání, přičemž v případě takového porušení byla banka oprávněna provést některé nebo všechny z uvedených opatření, a to prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splácení. Z platební historie pak vyplynulo, že žalovaný poprvé čerpal úvěrový rámec dne 15. 5. 2021 výběrem hotovosti a poprvé splácel dne 23. 5. 2021, přičemž další úhrady z jeho strany byly provedeny ještě dne 11. 6. 2021, dne 13. 7. 2021 a naposledy dne 12. 8. 2021. Z jeho strany byla naposledy karta používána dne 17. 8. 2021 platbou v obchodě, kdy pohledávka k tomuto dni činila 39.994,16 Kč. Z platební historie dále plyne, že pohledávka za žalovaným opakovaně přesahovala částku 40.000 Kč. Od září 2021 však žalovaný nezaplatil již ničeho, kartu nepoužívá a banka žalovanému předepisovala částky za pojištění, za zaslání upomínek a poplatek za přečerpání úvěrového rámce. Naposledy byl účtován poplatek za upomínku dne 9. 1. 2022, kdy za celou dobu byly žalovanému účtovány takto 3 upomínky a poplatky za přečerpání taktéž třikrát. Výzvou ze dne 23. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných splátek s upozorněním, že může dojít k zesplatnění, pokud dluh nebude uhrazen. Dopisem ze dne 9. 1. 2022 banka rozhodla o zesplatnění úvěru a žalovaného vyzvala k zaplacení do 24. 1. 2022, když si za tuto upomínku účtovala poplatek ve výši 600 Kč. Výzvou ze dne 6. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, který k tomuto dni činil 46.389,65 Kč. Zároveň však banka umožnila žalovanému ušetřit na dluhu a odpustila by mu 20 % z dlužné částky, pokud by dluh ve lhůtě zaplatil. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1. Mezi těmito pohledávkami je i pohledávka za žalovaným, specifikována číslem smlouvy, jménem a příjmením dlužníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem banky ze dne 29. 6. 2022, odeslaným dne 14. 7. 2022. K zaplacení byl naposledy vyzván žalovaný předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2022, odeslanou téhož dne.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud se nejprve musel zabývat aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva revolvingovém úvěru, čerpaném prostřednictvím kreditní karty, který je druhem úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, kdy žalovaný měl možnost prostřednictvím kreditní karty čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu v částce 40.000 Kč při současné povinnosti tento úvěr splácet splátkou odpovídající 2 % čerpané částky měsíčně.
14. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěrů povinnost zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet. V tomto případě měla banka k dispozici příjem žalovaného i údaje o jeho osobě k výdajům, když v té době žalovaný neměl jiných úvěrů, což je soudu známo i z jeho činnosti, neboť všechny známé dluhy na sebe žalovaný převzal až po sjednání této úvěrové smlouvy. Soud tak v tomto konkrétním případě má splnění této zákonné povinnosti za prokázané.
15. Povinnosti hradit splátky však žalovaný nedostál, když zaplatil pouze první 4 splátky a naposledy hradil v srpnu 2021, proto banka využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila z důvodu porušení smlouvy, jak na to pamatují i příslušná ustanovení smlouvy. Žalovaná částka je pak tvořena součtem nezaplacené jistiny, poplatků, které byly sjednány především smlouvou, a to poplatku za pojištění, za překročení úvěrového rámce a za zaslané upomínky a také kapitalizovanými úroky do zesplatnění, a to jak zákonnými úroky z prodlení, tak i úroky smluvenými, když smlouvou byly sjednány v částce 12 % ročně. Důvodným shledal soud i požadavek žalobkyně na zaplacení běžících úroků, které jsou v případě úroků z prodlení počítány z celé částky, avšak v případě obchodních úroků toliko z částky tvořené jen jistinou úvěru. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, a sice nejprve jednotlivých splátek a poté i zesplatněného úvěru, což odůvodňuje důvodnost tohoto nároku.
16. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky včetně příslušenství tak, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.
17. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 1.758 Kč a náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 2.860 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Zástupci taktéž náleží náhrada cestovních nákladů za cestu k jednání soudu na trase obec – obec a zpět v délce 160 km při průměrné spotřebě 8 l /100 km při vyhláškové ceně naturalu 95 v částce 41,20 Kč a základní sazbě 5,20 Kč/km ve výši 1.360 Kč. V této souvislosti tvoří náklady právního zastoupení i náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za celkem 6 půlhodin v částce 600 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 3.066 Kč Náklady řízení celkem činí 19.424 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a s tím související náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby, když skutečnosti zde tvrzené měly být součástí již původně podané žaloby, stejně jako za vyjádření žalobkyně, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, když nejde o úkon, který lze podřadit pod úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 či 2 advokátního tarifu, neboť jde o vyjádření v délce jedné věty, reagující na výzvu soudu, kterou je naznačováno, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno a není tak nutné nařídit jednání.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.