Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 180/2023-37
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 463 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 504 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 604 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 100 Kč od 5. 4. 2017 do 28. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 596 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 300 Kč od 24. 3. 2017 do 28. 11. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 696 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 504 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 604 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 100 Kč od 5. 4. 2017 do 28. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 596 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 300 Kč od 24. 3. 2017 do 28. 11. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 696 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].
1. Návrhem doručeným dne 19. 4. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 17 463 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V návrhu uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 23. 2. 2016 se žalovanou smlouvu číslo na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná uhradila pouze 6 496 Kč. Dlužná částka z této smlouvy 10 904 Kč sestává z jistiny 5 100 Kč a dlužných úhrad za služby (úrok + poplatky) 5 804 Kč, dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 100 Kč od 5. 4. 2017 do zaplacení.
2. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 26. 5. 2016 se žalovanou smlouvu číslo na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za poskytnutí částky 1 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1 396 Kč. Dlužná částka z této smlouvy 6 559 Kč sestává z jistiny 4 300 Kč a dlužných úhrad za služby (úrok + poplatky) 2 259 Kč, dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 300 Kč od 24. 3. 2017 do zaplacení.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením obou smluv byla posouzena schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím jí poskytnutých informací, které byly dále ověřovány nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Byly posouzeny příjmy a výdaje žalované včetně pohybů na jejím bankovním účtu, načež původní věřitelka shledala, že žalovaná je schopna úvěry splácet. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.
4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
5. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
7. Z karty zákazníka ze dne 23. 2. 2016 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž v kartě uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, neuvedla žádné nezaopatřené osoby, je nezaměstnaná, má celkové měsíční příjmy ve výši 8 300 Kč měsíčně (státní sociální dávky 5 300 Kč + ostatní příjmy 3 000 Kč), celkové měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 3 000 Kč (nájem/inkaso 1 000 Kč + jiné výdaje domácnosti 2 000 Kč), z kolonky„ dokumenty na ověření finanční situace žadatele“ vyplývá, že žalovaná předložila výměr podpory v nezaměstnanosti. Ten však soudu předložen nebyl.
8. Ze smlouvy číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 23. 2. 2016 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy.
9. Z karty zákazníka ze dne 26. 5. 2016 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, přičemž v kartě uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, neuvedla žádné nezaopatřené osoby, je nezaměstnaná, má celkové měsíční příjmy ve výši 11 200 Kč měsíčně (státní sociální dávky 7 700 Kč + ostatní příjmy 3 500 Kč), celkové měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 7 300 Kč (nájem/inkaso 2 000 Kč + výdaje domácnosti 3 800 Kč + splátky úvěrů 1 500 Kč), z kolonky„ dokumenty na ověření finanční situace žadatele“ vyplývá, že žalovaná předložila SIPO a výměr podpory v nezaměstnanosti. Tyto listiny však soudu předloženy nebyly.
10. Ze smlouvy číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 26. 5. 2016 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni.
12. Z výzvy ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná informována o postoupení pohledávek a byla vyzvána k úhradě dlužných částek, přičemž byla upozorněna na možné soudní vymáhání.
13. Z podacího listu bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 21. 11. 2022.
14. Závěr o skutkovém stavu:
15. Dne 23. 2. 2016 byla mezi žalovanou a společností právnická osoba uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalované vyplacena částka 10 000 Kč v hotovosti, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a z výměru podpory v nezaměstnanosti (ten však soudu doložen nebyl). Zjistila, že žalovaná žije s rodiči, nemá vyživovací povinnosti, je nezaměstnaná, má celkové měsíční příjmy ve výši 8 300 Kč měsíčně (státní sociální dávky 5 300 Kč + ostatní příjmy 3 000 Kč), celkové měsíční výdaje domácnosti uvedla žalovaná ve výši 3 000 Kč (nájem/inkaso 1 000 Kč + jiné výdaje domácnosti 2 000 Kč). Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 6 496 Kč. Kromě toho byla dne 26. 5. 2016 mezi žalovanou a společností právnická osoba uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalované vyplacena částka 5 000 Kč v hotovosti, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací a listin získaných od žalované, tj. SIPO a výměru podpory v nezaměstnanosti. Zjistila, že žalovaná žije s rodiči, nemá vyživovací povinnosti, je nezaměstnaná, má celkové měsíční příjmy ve výši 11 200 Kč měsíčně (státní sociální dávky 7 700 Kč + ostatní příjmy 3 500 Kč), celkové měsíční výdaje domácnosti uvedla žalovaná ve výši 7 300 Kč (nájem/inkaso 2 000 Kč + výdaje domácnosti 3 800 Kč + splátky úvěrů 1 500 Kč). Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 1 396 Kč.
16. Smlouvou o postoupení pohledávek přešly obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni písemně informována předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2022, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne, žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného v době uzavření smluv, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 téhož ustanovení spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“
25. Právní posouzení věci:
26. Jelikož smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jsou smlouvami spotřebitelskými, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětných smluv povinnost uloženou § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zjišťovala příjmy žalované. Žalovaná při uzavírání smluv sdělila, že má čistý měsíční příjem ve výši 8 300 Kč, resp. 11 200 Kč, kromě dávky státní sociální podpory ve výši 5 300 Kč, resp. 7 700 Kč však nebyl zdroj zbývajících příjmů nijak označen. Příjem měl být ověřen výměrem podpory v nezaměstnanosti, který však nebyl soudu ani k jedné smlouvě doložen. Žalobkyně dále netvrdila a ani k výzvě soudu nedoložila, že by byly podrobněji zjišťovány a zejména ověřovány také výdaje žalované (v kartách zákazníka uvedené ve výši 3 000 Kč, resp. 7 300 Kč měsíčně), tj. celkové náklady na bydlení (včetně energií), základní výdaje na živobytí, apod. Doloženo mělo být pouze v případě smlouvy číslo anonymizováno, ostatní výdaje nejsou blíže zdůvodněny, navíc jejich výše je spíše nižší nežli předpokládaná. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by její právní předchůdkyně ověřovala, zda žalovaná v době uzavření smlouvy měla či neměla dluhy a v jaké výši – nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalované v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí.
27. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalované pouze na základě informací o příjmech sdělených žalovanou, aniž by byla komplexně posouzena rovněž výdajová stránka a skutečnost, zda žalovaná nemá dluhy, případně v jaké výši, nemůže být považováno za dostatečné, navíc s přihlédnutím k tomu, že ani příjmy žalované nebyly řádně zjištěny a doloženy. Jelikož tedy žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, soud pokládá smlouvy o úvěru uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou za neplatné dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet zápůjčku) odporuje zákonu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
28. V souladu s § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalované povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu z obou smluv. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, resp. 5 000 Kč, která jí byla v obou případech vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 7 892 Kč. Pohledávka byla následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Poté již žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyni byl tedy přiznán rozdíl mezi částkou, která byla žalované vyplacena a částkou, kterou žalovaná uhradila, tj. 7 108 Kč a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok i poplatky byly sjednány rovněž neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).
29. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Soud nemohl vycházet ze splatnosti úvěrů sjednaných v neplatných smlouvách. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu půjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění obsažená v oznámení o postoupení pohledávky byla žalované odeslána doporučeně dne 21. 11. 2022, dne 28. 11. 2022 byl poslední den k možnosti úhrady dlužné částky – v souladu se zněním výzvy („ úhrada do 7 dnů od odeslání oznámení“). Žalovaná je tedy od 29. 11. 2022 v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 15 % ročně. Ve zbývající výši byl návrh žalobkyně na zákonné úroky z prodlení zamítnut.
30. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění. Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měla mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, té však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
32. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.