Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 207/2023-39

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 15 299 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.000 Kč v měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky 8.299 Kč, co do úroku z částky 7.000 Kč ve výši 39 % ročně od 16. 11. 2022 do 13. 2. 2023 a ve výši 15 % ročně od 14. 2. 2023 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.000 Kč v měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Co do částky 8.299 Kč, co do úroku z částky 7.000 Kč ve výši 39 % ročně od 16. 11. 2022 do 13. 2. 2023 a ve výši 15 % ročně od 14. 2. 2023 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 15.299 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 13. 9. 2022 poskytl žalovanému na základě jeho žádosti z téhož dne a smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky spotřebitelský úvěr ve výši 7.000 Kč, původně splatný 16. 10. 2022. Dlužník využil svého práva prodloužit splatnost v souladu s článkem 5.3 smlouvy, v důsledku čehož nastala splatnost 15. 11. 2022. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobci sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru žalobce s řádnou pečlivostí posoudil dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet. Jako první krok provedl tzv. preskóring, kdy se posuzuje např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalita a časová osa žádosti. Na tomto základě získal žalovaný v rámci algoritmu žalobce skóre převyšující práh ve výši 355, který je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobce si od žalovaného vyžádal potvrzení o příjmech, které měl za období 02/22, 04/22 a 06/22. Z těchto podkladů vypočetl průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 28.913 Kč. Informace o výdajích žalovaného žalobce získal dílem z prohlášení žalovaného a dále pak ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Po zohlednění všech faktů žalobce ověřil měsíční výdaje žalovaného ve výši 8.160 Kč za bydlení a energie a 9.500 Kč na osobní výdaje. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany žalovaného provedl žalobce lustrum centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku (v obou případech 0 záznamů) a ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI. Dále byly provedeny propočty životního minima a volných prostředků žalovaného ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání) s kladným výsledkem. Totožnost žalovaného před poskytnutím úvěru byla ověřena. Žalovaný s žalobcem uzavřel v minulosti více úvěrových smluv, které řádně splatil. Žalovaný tento úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil ani po urgencích a upomínkách žalobce. Žalobce se domáhá jistiny 7.000 Kč s úrokem s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 5.170 Kč (náklady za odeslané upomínky 450 Kč a 650 Kč, 1.500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, náklady na odesílání SMS a emailových upomínek a telefonování dlužníkovi), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.736 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.393 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od 16. 11. 2022 do podání žaloby). Žalobce zaslal žalovanému dne 20. 12. 2022 předžalobní výzvu.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s tím, že nárok je pravděpodobně po právu jen co do základu 7.000 Kč a obecného úroku z prodlení. K prodlení došlo kromě sociálních důvodů na straně žalovaného i proto, že žalovaný byl o zaplacení upomínán různými subjekty, které jej upomínaly o nestejně vysoké částky. Požadovaný úrok považuje žalovaný za lichvářský, poplatky jsou obcházením zákona navyšujícím nad přípustnou mez RPSN a jsou v rozporu s dobrými mravy. Chudší část obyvatelstva je lákána na nebankovní půjčky a dostane-li se do sociálních problémů, najednou je požadována polovina půjčky navíc. U částky 7.000 Kč žádal žalovaný o povolení splátek po 1.000 Kč měsíčně, ve zbytku navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Přípisem doručeným 27. 7. 2023 byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení, jakým způsobem byly v souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného dokládány výdaje žalovaného, popř. osob s ním žijících ve společné domácnosti s tím, že úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti, pokud věřitel nepostupuje s odbornou péčí, je smlouva neplatná a může se domáhat pouze vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce byl vyzván, aby k doplněným tvrzením označil a doložil důkazy.

4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 30. 8. 2023, ve kterém ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného zopakoval tvrzení uvedená v žalobě. Důkazy týkající se doložení výdajů žalovaného neoznačil a nepředložil.

5. K jednání dne 25. 9. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce.

6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 9. 2022, včetně předsmluvních informací a sazebníku poplatků, potvrzením o verifikační platbě 1 Kč a o platbě 7.000 Kč, doklady o nahlédnutí do Centrální evidence exekucí, výpisem ohledně platby mzdy žalovaného na účet dne 18. 3. 2022, mzdovými lístky žalovaného za duben 2022 a červen 2022, upomínkami žalovanému ze dne 23. 11. 2022, 6. 12. 2022, 20. 12. 2022, podacím lístkem ze dne 20. 12. 2022 a upomínkami inkasních společností.

7. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 13. 9. 2022 dálkově smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena a žalovaný nezpochybňuje, že smlouvu uzavřel. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 7.000 Kč, který byl 13. 9. 2022 převeden bezhotovostně na účet žalovaného. Úvěr byl poskytnut na dobu 30 dnů a vrácena měla být částka 8.960 Kč. Byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 39 % ročně.

8. Dle žalobce žalovaný na úvěr žádnou částku neuhradil. Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení upomínkami ze dne 23. 11. 2022, 6. 12. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2022. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr nějakou částku zaplatil.

9. Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřil a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v žalobě. Žalobce měl k dispozici doklady o příjmech žalovaného do června 2022, doklad o příjmu za červenec 2022, jehož výše již musela být v době uzavření smlouvy známa, doložen nebyl. Žádným způsobem nebyly dokládány výdaje žalovaného, popř. osob s ním žijících ve společné domácnosti, kdy sám žalobce uvádí, že co do výdajů vycházel jednak z prohlášení žalovaného a dále pak ze statistického modelu.

10. Žalobce se k jednání dne 25. 9. 2023 nedostavil, proto nemohl být poučen, že soud nemá z provedených důkazů za to, že před uzavřením smlouvy mezi účastníky byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.

11. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 13. 9. 2022 částku 7.000 Kč, která byla převedena žalovanému na účet. Smlouva je označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru, nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení předložil shora uvedené doklady. Dle předložených dokladů měl žalovaný měsíční příjem necelých 30.000 Kč, ale stav jeho finančního hospodaření nebyl prověřen. Nebyly dokládány výdaje žalovaného na bydlení, energie apod., nebylo zjišťováno, zda a jaké úvěry splácí, jaký je stav jeho účtu, zda mu zbývají prostředky k úhradě, ke které se dle smlouvy zavázal. Nelze přehlédnout, že žalovaný se zavázal ve lhůtě 30 dnů zaplatit částku představující cca 1/3 jeho příjmů. Nebylo řádně posouzeno, zda zaplacení takové částky v tak krátké lhůtě je pro žalovaného reálné. Žádným způsobem tak nebyly prověřovány a dokládány výdaje žalovaného, popř. osob s ním žijících ve společné domácnosti, resp. nebylo ani zjišťováno, jaké osoby s ním ve společné domácnosti žijí.

15. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Taktomu bylo v případě žalovaného minimálně co do výdajů. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 je konstatováno, že„ pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobce před poskytnutím úvěru neověřoval konkrétní výdaje ani samotného žalovaného, natož osob žijících s ním ve společné domácnosti. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. Tomu, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována pouze formálně, odpovídá i skutečnost, že žalovaný následně na úvěr ničeho nezaplatil.

16. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 13. 9. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

17. Protože žalobce poskytl žalovanému částku 7.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Dle žalobce žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil, žalovaný toto tvrzení nezpochybňuje. Žalovanému tak vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení ve výši 7.000 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalovaný s ohledem na své sociální poměry požádal o povolení splátek po 1.000 Kč, žalobce se splátkami souhlasil, proto soud dospěl k závěru, že v možnostech žalovaného je bezdůvodné obohacení splatit v měsíčních splátkách po 1.000 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7.000 Kč v měsíčních splátkách po 1.000 Kč pod ztrátou výhody splátek.

18. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto co do částky 8.299 Kč, co do úroku z částky 7.000 Kč ve výši 39 % ročně od 16. 11. 2022 do 13. 2. 2023 a ve výši 15 % ročně od 14. 2. 2023 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

19. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Žalovaný, který měl ve věci větší úspěch než neúspěch, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.