Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 150/2022-92

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci

žalobce: ; anonymizováno právnická osoba, IČO,

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,

bytem adresa žalované

o zaplacení 33 152,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 138 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 22 014,33 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 138 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 22 014,33 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobce po žalované (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhal zaplacení částky 33 152,33 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 337,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce právnická osoba (dále též jen anonymizováno nebo právní předchůdce žalobce) žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s poplatkem 15 631 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze 3 862 Kč, vznikl jí tak dluh, který je předmětem žaloby. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek.

2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne 21.11.2019 uzavřena smlouva o úvěru, jíž anonymizováno poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, finanční prostředky v uvedené výši byly žalované vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit spolu s poplatkem 15 631 Kč v 24 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci měsíčního splátkového období počínajícího dnem uzavření smlouvy, výše první až předposlední splátky činila 1 277 Kč, poslední splátky 1 260 Kč.

5. Z bilance úvěru soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila ve třech platbách celkem 3 862 Kč.

6. Z oznámení postupitele o postoupení pohledávek ze dne 1.2.2022 soud zjistil, že anonymizováno postoupil pohledávku za žalovanou žalobci.

7. Z dopisu ze dne 10.2.2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty dne 10.2.2022, jak soud zjistil z potvrzení podání.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 20.5.2022 soud zjistil, že žalovaná byla o úhradu upomenuta zástupcem žalobce. Z potvrzení podání vyplývá, že upomínka byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty dne 20.5.2022.

9. Ze zákaznické karty ze dne 21.11.2019 soud zjistil, že zákaznická karta byla sepsána zástupcem anonymizováno, bylo v ní uvedeno, že žalovaná je svobodná, nájemník, vyživuje jednu osobu, je na mateřské/rodičovské dovolené, má jeden zdroj příjmu, byl uveden její čistý příjem 8 100 Kč a další čisté příjmy domácnosti 38 000 Kč, jako výdaje byly uvedeny interní splátky 1 233 Kč a odhadované měsíční výdaje 1 500 Kč, jako ověřené dokumenty byl uveden pouze výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, bylo uvedeno, že žalovaná má bankovní účet, výpisy z účtu nebyly doloženy.

10. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně vázaného zástupce anonymizováno soud neučinil žádná právně významná skutková zjištění. Soud pro nadbytečnost neprovedl navrhovaný výslech vázaného zástupce anonymizováno, který vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval na základě předložených dokladů příjmy a výdaje žalované, neboť předložené doklady jsou zaznamenány přímo v zákaznické kartě.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Provident a žalovaná uzavřeli dne 21.11.2019 smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč, žalovaná převzala finanční prostředky v uvedené výši v hotovosti při uzavření smlouvy. Provident postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, což bylo žalované postupitelem oznámeno. Žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu dopisem odeslaným dne 10.2.2022. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu upomenuta zástupcem žalobce.

12. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

13. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení , (dále jen „“) a ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť právní předchůdce žalobce jednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná jako nepodnikající fyzická osoba.

14. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ze dne 26.1.2012, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , ze dne 20.3.2019, sp. zn. ).

15. Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že schopnost žalované úvěr splácet anonymizováno posoudil tak, že ověřil historii žalované v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, v nichž neměla žalovaná žádný záznam, dále z insolvenčního rejstříku zjistil, že proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení, z centrální evidence exekucí zjistil, že proti žalované nebyla vedena žádná exekuce, dále zjistil, že předložený průkaz totožnosti žalované nebyl evidován v databázi neplatných dokladů, z interní databáze zjistil, že trvalé bydliště žalované se nenachází na adrese městského úřadu. Následně vyhodnotil schopnost žalované splácet úvěr na základě informací od žalované skóringovým modelem z hlediska demografických dat a behaviorálních dat, na základě žalovanou předložených dokladů ověřil příjmy i výdaje žalované, které vázaný zástupce vyplnil do zákaznické karty. Žalobce poukázal na to, že bylo povinností žalované uvést úplné, přesné a pravdivé údaje.

16. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení , neboť vedle doloženého příjmu žalované ve výši 8 100 Kč zohlednil nijak nespecifikovaný další příjem domácnosti ve výši 38 000 Kč, ohledně výdajů žalované vycházel vedle interních splátek pouze z odhadovaných výdajů tvrzených žalovanou ve výši 1 500 Kč, které jsou i s ohledem na způsob bydlení a vyživovanou osobu zcela zjevně podhodnocené. Jediným dokladem, který si nechal právní předchůdce žalobce doložit byl výměr rodičovského příspěvku, kterým nemohl být doložen žádný jiný příjem či výdaj žalované než čistý příjem ve výši 8 100 Kč. Přestože žalovaná uvedla, že má bankovní účet, výpisy z účtu si právní předchůdce nevyžádal. Pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaná měla povinnost uvést úplné informace potřebné k posouzení její úvěruschopnosti, pak lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. , v němž je zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, jinak se dopouští správního deliktu. Pokud žalobce poukazoval na usnesení Ústavního soudu ze dne 22.6.2021, sp. zn. , nelze s ním souhlasit, že šlo o skutkově i právně shodnou věc již proto, že šlo o bagatelní částku, což Ústavní soud v odůvodnění akcentoval s tím, že nezjistil žádné extrémní vybočení z kautel spravedlivého procesu či významný přesah v řešených otázkách. Poukaz žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2022, sp. zn. , a na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2.11.2020, sp. zn. je nepřiléhavý, neboť tam šlo o skutkově odlišné věci, kdy v obou případech poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost mimo jiné z údajů vyplývajících z účtu, který vedl pro dlužníka.

17. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, je uzavřená smlouva neplatná dle ustanovení a podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.z.“), neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. opět shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).

18. Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji na návrh založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. ).

19. Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce právo na vrácení nesplacené jistiny 11 138 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 15 000 Kč a úhradami žalované ve výši 3 862 Kč. Soud proto žalobě co do částky 11 138 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění dle ustanovení do tří dnů od právní moci rozsudku.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení Žalovaná byla v řízení procesně úspěšnější, podle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.