Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 226/2023-164
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky ve výši částka a co do úroku ve výši 29,85 % p. a. z částky částka od datum do datum.
II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částka od datum do datum, úrok ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky ve výši [částka] a co do úroku ve výši 29,85 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 15 % p.a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka, a to dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,85 % p.a. splácet ve anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad rok, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a NRKI. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo ze strany žalobkyně vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek číslo. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum a částka ze dne datum. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem číslo, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce anonymizováno dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. K zesplatnění došlo k datum. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu číslo, v celkové výši částka s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu číslo, v celkové výši částka s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do podání žaloby ve výši částka, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení (v nominální roční úrokové sazbě 64,85 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od datum) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15,00 % p.a. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum namítala, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut za podmínek, které hrubě odporují dobrým mravům. Pochybuje o tom, že by žalobkyně řádně posoudila její úvěruschopnost. Formulář vycházel z toho, že jí na živobytí stačí pouze částka životního minima, která byla v té době stanovena na částka. V době čerpání úvěru však měla žalovaná tyto výdaje: náklady na bydlení částka (tyto platila rodičům), služby mobilního operátora a internet částka, jízdné MHD částka a základní potřeby částka měsíčně. Dále zde uvedla, že nemá žádnou rezervu. Z těchto důvodů se domnívá, že smlouva o úvěru číslo je absolutně neplatná, v důsledku čehož by měla bát povinna uhradit žalobkyni pouze nesplacenou jistinu úvěru, tj. částku ve výši částka (částka již uhradila).
3. Podáním ze dne datum vzala žalobu částečně zpět, když uvedla, že se rozhodla ponížit požadovanou výši smluvního úroku o 29,85 %, tedy z 64,85 % ročně na 35 % ročně a v závislosti na ponížení smluvního úroku také ponížila smluvní pokutu z částky částka na částka, soud proto postupoval v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I.).
4. Žalovaná při jednání konaném dne datum uvedla, že dříve hrála na automatech a měla psychické problémy, což způsobilo, že nebyla schopna pracovat. Měla nastoupit do baru, nicméně nakonec situaci vyhodnotila tak, že by toto zaměstnání pro ni nebylo vhodné. příjmení je pro ni krizové prostředí. V tuto chvíli tedy práci nemá, ale intenzivně si ji hledá.
5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav.
6. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že výše spotřebitelského úvěru byla sjednaná na částku částka, pojištění schopnosti splácet úvěr nebylo sjednáno. Žalovaná měla hradit celkovou částku ve výši částka ve 36 měsíčních splátkách po částka. Předpokládaná výše RPSN byla 88,04 %, zápůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně.
7. Z výpisů z účtu obsahujíc platby od IKEA Česká republika bylo zjištěno, že dne datum byla na účet žalované od IKEA Česká republika zaslaná částka částka a dne datum částka částka.
8. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně má povolením k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
9. Z informace podpis na dálku bylo zjištěno, že zde bylo popsáno systémové řešení podpisu žalované u smluv uzavíraných na dálku.
10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI bylo zjištěno, že žalovaná měla přiřazené CBS SKÓRE 14, což dle legendy znamená, že se jedná o klienta v registru příliš nového nebo s rozpracovanými žádosti.
11. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že k žalované nebyly nalezeny žádné údaje.
12. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z toho, že pravidelný měsíční příjem žalované je částka čistého, výdaje má ve výši číslo (životní minimum), dále má výdaje za bydlení ve výši částka.
13. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy totožnost žalované.
14. Z prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že se seznámila s veškerými informacemi o žalobkyni. Ze souhlasů se zpracováním osobních údajů bylo zjištěno, že žalovaná souhlasila se zpracováním jejích osobních údajů žalobkyní. Z prohlášení o politické exponovanosti bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že není politicky exponovanou osobou.
15. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni celkem částku částka v 36 měsíčních splátkách po částka. Předpokládaná výše RPSN byla 88,04 %, zápůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně a částka úroku splatná za jeden kalendářní den činila částka. Pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, byla sjednána povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, se kterou je v prodlení. Pokud dojde k zesplatnění úvěru, měla žalované vzniknout povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou.
16. Z oznámení o schválení úvěru, vč. splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala počínaje dnem datum v 36 měsíčních splátkách po částka uhradit celkem částka.
17. Z dodatku číslo k návrhu smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
18. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne datum byla na účet žalované připsána částka částka zaslaná žalobkyní.
19. Ze žádosti o úpravu splátkového kalendáře ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná žádala o posunutí jedné splátky z důvodu její hospitalizace v psychiatrické nemocnici.
20. Ze sdělení žalobkyně, vč. upraveného splátkového kalendáře bylo zjištěno, že dopisem ze dne datum byla žalované oznámena změna splátkového kalendáře s ohledem na požadovaný odklad splátek žalovanou. Splátkový kalendář byl upraven tak, že v měsíci prosinec rok nebyla požadována po žalované žádná splátka.
21. Ze zprávy Psychiatrické nemocnice část obce ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla dne datum propuštěna z nemocnice. Žalované byl diagnostikován syndrom závislosti.
22. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky číslo splatné dne datum a splátky číslo splatné dne datum a dále byla vyzvána k úhradě účelně vynaložených nákladů ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.
23. Ze sdělení o provedení zápisu do Rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná podala dne datum žádost o zápis do Rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách, kterému bylo vyhověno a ke dni datum do něj byla žalovaná zapsána.
24. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky číslo splatné dne datum a splátky číslo splatné dne datum a dále byla vyzvána k úhradě účelně vynaložených nákladů ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.
25. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky číslo splatné dne datum, splátky číslo splatné dne datum a splátky číslo splatné dne datum, a dále byla vyzvána k úhradě účelně vynaložených nákladů ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.
26. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr byl zesplatněn s tím, že dlužná částka je ve výši částka.
27. Z rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne datum bylo zjištěno, že žalované byla přiznána podpora v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců ve výši částka.
28. Z předžalobní výzvy ze dne datum, vč. podacího archu, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši částka s příslušenstvím, jakož i k úhradě běžící smluvní pokuty nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy.
29. Z e-mailové komunikace z datum bylo zjištěno, že žalovaná kontaktovala žalobkyni s prosbou o odklad splátek úvěru. Důvodem je tíživá finanční situace žalované, která nemá dostatečné příjmy, aby mohla platit měsíční splátky ve výši částka. Z e-mailové komunikace z datum bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované informaci o tom, že ke dni datum bylo na smlouvě číslo uhrazeno částka a zbývá uhradit částka s tím, že smlouva již byla zesplatněna a odklad splátek není možný. Lze se dohodnout na mimosoudním řešení, ale za podmínky pravidelných měsíčních plateb. Ze žádosti o odklad splátek ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o odklad splátek úvěru, přičemž jako důvod uvedla svou tíživou finanční situaci. Splátky ve výši částka měsíčně není schopna hradit.
30. Ze žádosti o smírné řešení situace ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná navrhovala žalobkyni smírné řešení situace. Namítala, že trpěla patologickým hráčstvím. Půjčku využila k hraní hazardních her. Navrhla, že celkem uhradí žalobkyni částku částka.
31. Z návrhu na zahájení řízení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná podala návrh na zahájení řízení Finančnímu arbitrovi.
32. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná ke dni datum uhradila celkem částku částka.
33. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).
34. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
35. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
36. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
37. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
38. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
39. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne datum.
40. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 53/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 sp. zn. 27 Co 143/2019) plyne, že pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s právní předchůdkyní žalobkyně uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. K výkladu právních norem Ústavní soud již v usnesení svého pléna ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06, zdůraznil, že„ Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad“ (srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96). Jinými slovy, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového. I rozsudek SDEU ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené Okresním soudem v Ostravě právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, a shodné stanovisko v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. V ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ustanovení § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2021, č. j. 22 Co 92/2021-52).
41. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalované jako klienta žalobkyně byly náležitým způsobem zkoumány, a její úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Nebylo tak zjištěno, že by žalobkyně blíže zkoumala výdaje žalované, tedy, kde žalovaná bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Žalobkyní nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalované jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé vyplnění formuláře, resp. v tomto případě žádosti o úvěr, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. Soud se tak ztotožnil s argumentací žalované ohledně jí tvrzeného nedostatečného zkoumání její úvěruschopnosti.
42. Neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka, je třeba nahlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.
43. Soud se proto zabýval otázkou, jaká částka byla žalované poskytnuta a jaká jí byla žalovanou vrácena. Žalobkyně poukázala dne datum na účet žalované částku ve výši částka. Žalovaná pak žalobkyni postupně splatila celkem částka. Soudem tak bylo vyhověno nároku žalobkyně na zaplacení rozdílu mezi těmito částkami – částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky (§ 1970 o. z.) od datum do zaplacení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba s ohledem na vše výše uvedené zamítnuta (výroky II. a III.).
44. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná měla ve věci úspěch z 66,84 % (částka s příslušenstvím) proti 33,16 % (částka s příslušenstvím) žalobkyně, a proto soud rozhodl o tom, že žalovaná má nárok na náhradu 33,68 % (66,84 % minus 33,16 %) svých účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony po částka (odpor ze dne datum, vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výrok IV.).
45. Lhůta ke splnění povinnosti vymezené ve výroku II. byla soudem prodloužena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř. na tři měsíce od právní moci rozsudku. Při určení lhůty k plnění soud hodnotil nejen výše popsanou ekonomickou a sociální situaci žalované a snahu situaci řešit. Soud dále přihlédl k délce prodlení žalované (pohledávka žalobce se stala splatnou dne datum, tj. před méně než rokem) a k celkové výši dluhu (částka s příslušenstvím, tj. poměrně nízká částka). Soud taktéž zohlednil, že ekonomický dopad nesplněného závazku na žalobkyni jako věřitele nebude nijak zásadní a nemůže ji nijak poškodit.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, ke Krajskému soudu v Praze, do 15 dnů ode dne doručení.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.