Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 137/2023-36
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 607 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 984 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 984 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 984 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 570 Kč, smluvní pokuty ve výši 623 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 270 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 984 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 984 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 984 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 570 Kč, smluvní pokuty ve výši 623 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 270 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“) číslo na základě níž mu poskytla žalovanému úvěr až do částky 7 000 Kč. Žalovanému byla na jím uvedený účet poukázána dne datum částka 7 000 Kč. Úvěr byl splatný dne datum, ovšem žalovaný doposud ničeho nezaplatil. příjmení toho žalovaný si sjednal další volitelné služby v čl. II smlouvy, a to službu Presto za 165 Kč, informační SMS zprávou za 29 Kč, a poplatek za„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč. Žalobkyně poskytla úvěr skrze své internetové stránky webová adresa, kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaný dále potvrdil své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že výše společnosti zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný příjmení kódem sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytla žalobkyně ze svého účtu na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně tak kromě dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč, poplatek za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 348,87 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 3 570 Kč. Účelně vynaložené náklady jsou součtem poplatku sjednaného v sazebníku ve výši 35 Kč za e-mailovou a sms komunikaci za období od datum do datum, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky (zde 29 sms zpráv, 33 e-mailů a 8 telefonátů). Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána.
2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listin y označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost právnická osoba (věřitel) a žalovaný (dlužník). Na smlouvě je připojen podpis věřitele, podpis žalovaného nikoli, v místě podpisu je uvedeno„ podepisuji SMS podpisem číslo, dlužník. Jméno dlužníka, datum ani čas, IP adresa, telefonní číslo nejsou v části podpisu uvedeny. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce 7 000 Kč s úrokem 0 % ročně, RPSN 1 269 %. Žalovaný se jako úvěrovaný měl zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 1 680 Kč (článek VIII smlouvy), datum splatnosti datum. V čl. II. smlouvy jsou uvedeny poplatky za službu Presto ve výši 165 Kč a za SMS informační kanál 29 Kč a za„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč. Z Všeobecných obvodních podmínek žalobkyně vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je smlouva uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. Z podmínek není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měl žalovaný odsouhlasit„ online“ podmínky smlouvy a smlouvu uzavřít. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ničeho neuvedla a k důkazu předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Soud má z výpisu z bankovních účtů za prokázané poukázání částky 7 000 Kč žalobní na vrub žalovaného. Žalobkyně si tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ovšem nikoliv prostřednictvím registrů Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registru dlužníků, či že by jinak posuzovala např. příjmy žalovaného, které podle předložené metodiky samotné žalobkyně mělo být k posouzení úvěruschopnosti předloženo, natož že by tyto skutečnosti prokázala. Doložila pouze listin y s určitými data, u nichž nevyplývá, jakým způsobem byly ověřeny. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů, přičemž tato výzva byla podle poštovního archu předána k poštovní přepravě téhož dne.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb. , který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 .
6. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádal, odsouhlasil podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný přijal návrh smlouvy SMS kódem či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami, tedy že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr a uzavírá smlouvu„ online“. Proces uzavření smlouvy není popsán ani ve smluvních podmínkách. Z bankovního účtu dlužníka měl věřitel podle podmínek smlouvy obdržet částky pro účely identifikace dlužníka, což žalobkyně netvrdila. Potvrzení souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy SMS kódem, nebylo prokázáno, neboť nebylo ani tvrzeno, z jakého telefonního čísla byl SMS kód odeslán, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje včetně čísla mobilního telefonu do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že ve smlouvě uvedené telefonní číslo je spojeno právě a jedině s osobou žalovaného ani důkaz o tom, že z uvedeného čísla přišla SMS s podpisovým kódem. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného znalost čísla účtu žalovaného či kopie jeho občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně poukázala ze své sféry na bankovní účet žalovaného dne datum částku 7 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl.
10. Nad rámec toho soud dále uvádí, i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat.
11. Žalovaný byl vyzván k vrácení částky výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, která byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy třetí pracovní den datum, (§ 573 o. z.) Lhůta k plnění uplynula datum a proto je žalovaný od uvedeného dne v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalovaného došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovaného vyzvala k úhradě dříve než předžalobní výzvou. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Co do zbytku žalobu zamítl jako nedůvodnou.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná pouze v rozsahu 56 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 % z celku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 9 607 Kč a 623 Kč, tedy v součtu přesahující částku 10 000 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 300 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 300 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 900 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) Celkem tedy náklady řízení činí 2 252 Kč. Při částečném úspěchu ve věci v rozsahu 56 %, tedy náhrada nákladů řízení činí 12 %, tj. částka 270 Kč, která je splatná ve stejné lhůtě jako nárok samotný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.