Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 233/2023-14
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 17 582,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 17 582,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 11,75 % ročně z částky 17 582,76 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 17 582,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 582,76 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 17 582,76 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu poskytla úvěr v celkové výši 19 000 Kč (z toho částka 12 000 Kč byla žalovanému zaslána na bankovní účet dne datum a částka 7 000 Kč dne datum). Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s příslušenstvím dle předmětné smlouvy dne 16. 3 2022, přičemž si následně splatnost prodloužil celkem o 14 dní. Žalovaný splatil na jistinu celkem 1 417,24 Kč, a proto
se žalobkyně domáhá po žalovaném nesplacené jistiny ve výši 17 582,76 Kč, a to spolu
se zákonným úrokem z prodlení od datum. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku, kopie OP, autorizace ověření totožnosti a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu
o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 19 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v jedné splátce ve výši
24 050 Kč do dne datum. Přehledem výplat žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr ve výši 19 000 Kč žalovanému poskytla prostřednictvím dvou plateb, převodů na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, tedy platby ve výši 12 000 Kč dne datum a platby ve výši 7 000 Kč dne datum. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne
datum zaslané žalovanému jejím právním zástupcem. Z identifikovaných příjmů, principů posuzování úvěruschopnosti a výpisu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný žije v domácnosti s dalšími čtyřmi osobami (z nichž tři osoby jsou nepracující), má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 22 000 Kč (dle žalovaného), resp. 39 845 Kč (dle žalobkyně) a minimální měsíční výdaje ve výši 9 595 Kč, vedle toho žalobkyně stanovila rezervu pro výdaje na 800 Kč
a dospěla k disponibilnímu příjmu žalovaného ve výši 11 900 Kč.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud
z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru
číslo je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že zjišťovala příslušné informace od žalovaného, které zkontrolovala, přičemž vedle toho lustrovala žalovaného v příslušných registrech. Žalobkyně však neuvedla, jak informace od žalovaného zkontrolovala,
a ani nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že jakkoli ověřila informace jí poskytnuté žalovaným.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou, podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z.
o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V průběhu řízení nebyla uvedena žádná tvrzení, ani předloženy důkazy ohledně toho, kolik žalovaný žalobkyni celkem uhradil, a proto nelze zjistit výši případného bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě sice uvádí, jakou výši plnění započetla na jistinu, avšak z obsahu žaloby je zřejmé, že plnění poskytnutá žalovaným byla primárně započtena na poplatky, pokuty a další příslušenství. Soud na základě uvedeného žalobu v plném rozsahu zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.