Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 92/2023-42

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupen advokátem titul jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 48.397,97 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 48.397,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od 27. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu opřel o tvrzení, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), uzavřel s žalovanou dne 27. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu; na internetových stránkách jmenované společnosti je možné po zaregistrování a odsouhlasení smluvních podmínek žádat úvěr. Žalované byl úvěr poskytnut a dosud dluží částku požadovanou žalobcem. Pohledávku ze smlouvy postoupil původní věřitel žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud nárok posoudil veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v obdobné věci spotřebitelského úvěru projednávané pod sp. zn. Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80, uvedl, že ve sporech z úvěrových smluv musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí,„ judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

8. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil. Soud tak nemohl poučit žalobce podle o povinnosti prokázat tvrzení (obsažené v obecné rovině v žalobě) o tom, že jeho předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, a také o tom, že smlouva vůbec byla uzavřena, nebo že žalovaná skutečně inkasovala prostředky poskytnuté předchůdcem žalobce. Nepřítomnost žalobce na jednání jde z procesního hlediska k jeho tíži (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

9. Žalobce předložil smlouvu o revolvingovém úvěru datovanou dnem 27. 11. 2019 (č. l. 9 a násl. soudního spisu), ve které byl dohodnut spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu 80.000 Kč za úrok ve výši 10,4 % měsíčně, tedy 124,8 % ročně.

10. Na uvedené smlouvě chybí podpisy stran.

11. Z platebních informací na č. l. 15-17 soudního spisu vyplývá, že na úvěr bylo čerpáno celkem 78.900 Kč a zaplaceno ve splátkách celkem 133.759,75 Kč. Soud v předchozí větě použil slovesné pasivum proto, že z provedených důkazů nevyplynulo, že by uvedenou částku čerpala žalovaná.

12. Žalobce nepředložil žádný důkaz, z něhož by bylo možné dovodit, že jeho předchůdce vůbec zkoumal úvěruschopnost žalované.

13. Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovaným je absolutně neplatná, jednak pro absenci podpisu stran, jednak pro nesplnění povinnosti předchůdce žalobce řádným způsobem prověřit úvěruschopnost žalované. Z provedených důkazů pak ani nevyplynulo, že by úvěr čerpala právě žalovaná.

14. I kdyby soud neshledal smlouvu neplatnou pro absenci podpisů a nárok vůči žalované neoprávněný, neboť nebylo prokázáno, že by prostředky poskytnuté předchůdcem žalobce žalovaná obdržela, musel by věc posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Protože však, jak výše uvedeno, bylo čerpáno 78.900 Kč a zaplaceno celkem 133.759,75 Kč, k žádnému obohacení nedošlo.

15. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

16. Právo na náhradu nákladů řízení by podle náleželo procesně úspěšné žalované, té však v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Soud proto o právu na náhradu nákladů řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.