Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 34/2023-72
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 163 537,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 248 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 30 489,52 Kč, dále úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 162 737,52 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 162 737,52 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 11 001,93 Kč a částku 800 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 038,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 248 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 30 489,52 Kč, dále úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 162 737,52 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 162 737,52 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 11 001,93 Kč a částku 800 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 038,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 162 737,52 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum Smlouva o úvěru byla uzavřena jako dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo. Na základě Dodatku číslo byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 2 823 Kč včetně úroku ve výši 7,9 % ročně, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Splátky od datum do datum žalovaný uhradil v celkové částce 67 752 Kč. Tuto částku žalobkyně započetla v části 37 262,48 Kč na jistinu úvěru a v části 30 489,52 Kč na úroky. Počínaje splátkou ke dni datum nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Žalobkyně proto přistoupila dne datum k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného dopisem z téhož dne k úhradě dlužné částky. Žalobkyně touto žalobou požadovala uhradit jistinu 162 737,52 Kč, smluvní úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 162 737,52 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 162 737,52 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok v částce 11 001,93 Kč za období od datum do datum a dále náklady vynaložené na vymáhání dluhu po žalovaném v částce 800 Kč v souladu s ceníkem, který byl součástí smlouvy. Zesplatňující dopis byl současně předžalobní výzvou. Žalovaný dlužnou částku ani částečně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.
3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
4. Dne datum žalovaný jako klient uzavřel se žalobkyní příjmení smlouvu číslo o našich službách včetně platebních. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky účinné od 19. 6. 2019, ceník. Dne datum žalovaný uzavřel se žalobkyní příjmení číslo k Rámcové smlouvě číslo. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 200 000 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách po 2 823 Kč spolu s úrokem ve výši 7,90 % ročně. Součástí tohoto dodatku byly Podmínky pro používání úvěru.
5. Žalobkyně dále předložila soudu listinu s názvem Přehled žádostí o úvěr – aplikační data, o níž uvedla, že informace zde uvedené poskytl žalobkyni sám žalovaný. Z této listiny soud zjistil, že požadovaný úvěrový rámec činil 100 000 Kč, dále je zde uvedeno, že žalovaný má vysokoškolské vzdělání, je ženatý, vlastní dům či byt od datum, výdaje na bydlení činí 7 000 Kč, výdaje na léky, jídlo a dopravu 10 000 Kč, splátky ostatních členů domácnosti 0 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 50 000 Kč. Žalovaný měl být zaměstnán od datum u společnosti právnická osoba s pracovním poměrem na dobu neurčitou, a to jako řidič. Uvedené údaje korespondují s těmi, které jsou obsaženy v Potvrzení o výši příjmů vystaveném společností právnická osoba dne datum. Z Úvěrové zprávy vytvořené žalobkyní dne datum vyplývá, že žalovaný k tomuto dni nebyl nalezen v registru BRKI (Bankovní registr klientských informací).
6. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila žádné další důkazy. Sdělila, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Pokud jde o další členy jeho domácnosti, neměla žalobkyně možnost ověřit jejich příjmy a výdaje, neboť vstoupila do smluvního vztahu pouze se žalovaným. Žalovaný nebyl nalezen v registrech, tzn. neměl u smluvních partnerů registrů evidovaný žádný úvěrový produkt. Při posuzování výdajů žalovaného k poskytovanému úvěru žalobkyně stanovila částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy jako potřebnou částku na výdaje žalovaného. příjmení pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného, jako například náklady na dopravu, léky apod. Žalobkyně dále při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti. V rámci expertní analýzy žalobkyně pro stanovení schopnosti splácet vypočítává pro každého klienta tzv. minimální limit splátky. Ten vyjadřuje maximální měsíční splátku úvěru, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady. Dle této expertní analýzy měly činit výdaje domácnosti 5 970 Kč a výdaje žalovaného 3 140 Kč.
7. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného u žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že uvedeného dne žalovaný načerpal půjčku 200 000 Kč a téhož dne je zde také evidována odchozí platba 44 962 Kč. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného u žalobkyně za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum byly z účtu žalovaného odepsány náklady na vymáhání v částce 300 Kč a dne datum byly odepsány náklady na vymáhání v částce 500 Kč.
8. Ze Splátkového kalendáře ze dne datum soud zjistil, že žalovaný úvěr 200 000 Kč splácel počínaje dnem datum a poslední splátku uhradil dne datum Celkem tak uhradil částku 67 752 Kč Částku 200 000 Kč čerpal dne datum.
9. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů, a to v celkové částce 174 539,45 Kč (Výzva k zaplacení dluhu – tzv. předžalobní upomínka, Doklad odeslané pošty s datem datum).
10. S ohledem na právní názor uvedený níže soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti z následujících listin: ulice podmínky účinné od 19. 6. 2019, ulice podmínky účinné od 12. 1. 2022, Ceník účinný od 1. 2. 2019, Ceník účinný od 3. 11. 2020, Podmínky pro používání úvěru.
11. Po právní stránce soud posoudil daný vztah jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kterou žalovaná uzavřela jako spotřebitel s právním předchůdcem žalobkyně. Na uvedenou smlouvu je třeba aplikovat též zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
12. Soud se předně zabýval tím, zda původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného řádně. Již z údajů poskytnutých žalovaným je patrné, že jeho měsíční příjem 11 710 Kč byl pro schopnost splácet úvěr zcela nedostatečný. Údajné příjmy ostatních členů domácnosti 50 000 Kč nebyly nijak blíže specifikovány ani doloženy.
15. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele jsou upraveny v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., který stanoví: (odst. 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.
17. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb. soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, z něhož cituje:
18. „ (16.) příjmení zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. příjmení tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. příjmení, J., příjmení, L., příjmení, P., příjmení, L., příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo). (17.) Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
19. Aplikováno na nyní souzenou věc, žalovaný je povinen vrátit částku 132 248 Kč (200 000 -67 752). Není však povinen platit smluvený úrok, poplatky ani jiné sankce včetně úroků z prodlení, neboť do prodlení se zatím nedostal.
20. Soud tedy žalobě vyhověl co do vyčerpané a dosud nesplacené částky jistiny 132 248 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
21. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) třídenní, neboť neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich částečnou náhradu vzhledem k tomu, že byla ve věci převážně úspěšná. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 6 542 Kč. Náhrady ostatních nákladů se žalobkyně výslovně vzdala. Poměrný procesní úspěch žalobkyně činí 61,73 % (úspěch 132 248 mínus neúspěch 30 489,52 mínus neúspěch 800 = 100 958,48, tj. 61,73 % z 163 537,52 Kč). Odpovídající část nákladů řízení činí 4 038,38 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.