Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 27/2023-72

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a co do částky částka s příslušenstvím, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do částky [částka] s příslušenstvím, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem distančně prostřednictvím stránek právnická osoba webová adresa Úvěrovou smlouvu dne datum. Identita žalované byla v tomto případě ověřena automatickým schvalovacím procesem v chráněném internetovém prostředí a následně zaslaným výpisem z vlastního bankovního účtu. Schopnost žalované splácet byla věřitelem rovněž ověřena při uzavírání smlouvy. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka částka. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí částky částka. Na účet žalované č. bankovní účet bylo zasláno částka dne datum. Splatnost byla sjednána na 24 měsíců. Dále byl sjednán poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši částka a poplatek za SMS servis ve výši částka a za expres výplatu částka. Žalovaná si 2x prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem a za to je účtován poplatek částka, za korunový odklad, ke kterému došlo dne datum, byla uhrazena částka částka a dne datum totéž. Jednotlivé platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, byla žalobcem informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Žalobce si účtoval sankce – smluvní pokutu ve výši po částka, za dny datum, datum a dne datum za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty byla stanovena pevnou částkou. Dalšími poplatky jako účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalované, je částka částka vynaložena na provoz a zaměstnance, vždy každého dne datum, datum, datum a ve dnech datum, datum a datum ve výši po částka. Žalovaná částka tak sestává z neuhrazené jistiny částka, z poplatků za bezpečnou splátku částka, za SMS servis částka, za úroky částka, za účelně vynaložené náklady celkem částka a ze smluvní pokuty částka, tj. celkem částka. Dále je požadován kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení z částky částka. Žalovaná dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradila, ač upomínána. Proto žalobce na žalobě trval a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení ve výši částka.

2. V této věci byl vydán dne datum elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne datum zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalované. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když oba byli k jednání omluveni. Žalovaná se omluvila vzhledem k tomu, že žije v cizině a častěji navštěvuje lékařské kontroly. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle a 3 a rozhodl bez přítomnosti žalobce na základě důkazů, které předložil.

3. Žalobce soudu předložil Úvěrovou smlouvu, uzavřenou dle § 1746 o. z. a § 2395 o. z., ze dne datum, dále byl předložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu žalované, sazebník poplatků platný od datum, opis výpisu proplacení smlouvy ze dne datum, rekapitulaci k úvěrové smlouvě uzavřené se žalovanou (výpis čerpání a úhrad), předžalobní výzva k plnění ze dne datum, datum a ze dne datum s podacími archy. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že byl poskytnut žalobcem žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen ve výši částka do 24 měsíců, tj. částka bez úhrad za doplňkové služby (ty se k této částce ještě přičítají).

4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření obou smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, napsána předem, pouze je dopisována půjčená částka, úrokové sazby, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Ze žalobního tvrzení vyplývá, že si žalobce zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr dle dostupných registrů (další nedoloženo). Soud přesto považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalované poplatky tak, že žalovaná měla uhradit do splatnosti částku částka, což je o částka více (cca o 75%), než si žalovaná půjčila, ale i s dalšími„ náklady“ tj. sjednanými poplatky – viz shora, se jedná ještě o vyšší částku (částka včetně smluvní pokuty částka). Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru včetně sjednaných poplatků“ vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Žalobce tak dalšími poplatky navyšuje k vrácení půjčenou částku a z předtisku smlouvy je zřejmé, že by žalobce bez těchto dalších poplatků smlouvu neuzavřel. Smlouva je proto celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele. Není ospravedlnitelné toto neúměrné navýšení finančních prostředků, takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Smlouva o bezúčelovém úvěru ze dne datum, je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce uhradila žalobci částka. Jak vyplývá z usnesení PČR Úz. odbor obec, žalobce k námitce žalované podal trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, neboť žalovaná tvrdila, že si úvěr nevzala. Z policejního vyšetřování vyplývá, že úvěrové smlouvy byly uzavřeny synem žalované jméno příjmení, jejím jménem. Usnesením ze dne datum byla trestní věc odložena číslo jednací, neboť ve věci nejde o podezření z trestního činu. Vzhledem k tomu, že úvěr byl vzat s vědomím žalované, je také žalovaná odpovědná za vrácení finančních prostředků žalobci. K vrácení bezdůvodného obohacení zbývá částka částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno), která bude uhrazena se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, což je den následující poté, co žalované byla doručena žaloba a předvolání k jednání (viz její dopis ze dne datum). Dlužnou částku uhradí ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku. Úrok z prodlení uhradí žalovaná ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, tedy ve výši zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a co do částky částka s příslušenstvím. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat jiného plnění týkající se dalších úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.

6. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla v převažující míře úspěch žalovaná, ale vzhledem k tomu, že žádné náklady řízení neúčtovala, soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.