Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 184/2023-42

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka ČR - Okresnímu soudu v Benešově, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] ČR - Okresnímu soudu v Benešově, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční částku ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a smluvní úrok z úvěru ve výši 40% p.a. (celková částka částka po slevě). Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě (online) na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalovaný zadal unikátní kód číslo, kterým odeslal žádost o poskytnutí úvěru, čímž souhlasil s uzavřením smlouvy. Žalovaný úvěr neuhradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a účinné ke dni datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku ze dne datum nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka,

a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne datumu s názvem smlouva o úvěru č. anonymizováno, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka ke dni datum. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši částka, po slevě ve výši částka k datum (ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl převeden na číslo účtu uvedeného žalovaným dne datum (z potvrzení o platbě). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum (z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum (z dopisu o oznámení a z podacího archu). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala dne datum k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího archu).

4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datumu s názvem smlouva o úvěru, podle níž mu byla dne datum zaslána na účet částka částka. Tato obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl uhradit částka k datum. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný něco uhradil. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný ničeho neuhradil.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení , (dále jen o.z.). Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavírána se spotřebitelem, vycházel soud ze zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného v době uzavření smlouvy. Podle § 9 odstavec 1 tohoto zákona je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věty druhé se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, (PR číslo s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo důvodová zpráva k , zvláštní část - k ;7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 – 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

9. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud rovněž vycházel z ustanovení , písm. a) a b) (dále jen ), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména za a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost () ). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován pak, jestliže i po poučení soudem (, 2 ) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k  a 120 ) o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale výsledkem je ve sporném řízení rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k  a 118a ).

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je podle ZoSÚ absolutně neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru č. netvrdila, ani neprokázala, že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Jakým konkrétním způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost dostatečně v souladu se zákony a soudní judikaturou zkoumala, a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle , tedy v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy.

11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o.z. ve spojení s § 86, 87 ZoSÚ pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o.z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Jelikož žalovaný žalobkyni na úvěr ničeho nezaplatil, zůstala mu povinnost vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon

a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta).

12. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř totožný.

14. Ve výroku IV. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení v souladu s položkou 2 odst. 2 zákona o soudních poplatcích číslo Sb., podle kterého pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tedy v případě řízení do částka soudní poplatek částka. V daném případě tedy činí soudní poplatek za řízení částka, dosud bylo zaplaceno částka a zbývá tak doplatit částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na soudní exekuci podle , jímž se vydává exekuční řád.