Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 161/2023-22
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátka se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně příjmení podnikem právnická osoba, dne datum konkludentně uzavřeli smlouvu o přepravě. Na lince hromadné dopravy číslo provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady, čímž porušil povinnosti cestujícího a žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení přirážky ve výši částka a dlužného jízdného ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně příjmení podnik právnická osoba, pohledávku za žalovaným právnická osoba anonymizována dvě slova Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. S plněním povinnosti se žalovaný dostal do prodlení, proto žalobkyně požaduje také zákonné úroky z prodlení. Na předžalobní výzvu k úhradě žalovaný nereagoval.
Zdejší soud nejprve návrhu v plném rozsahu vyhověl a ve věci vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo přes veškerou snahu soudu žalovanému doručit, a proto byl usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů.
Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 Občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vzal za prokázané, že žalovaný dne datum použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně. Ze zápisu o provedení přepravní kontroly číslo pak vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v údaj o čase hodin na lince číslo, anonymizováno – anonymizováno nádraží, kontrolován revizorem a na výzvy kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum. Soud rovněž provedl důkaz Smluvními přepravními podmínkami a Tarify, ze kterých vyplývá výše jízdného v částce částka. Žalovaný z celkové žalované částky ve výši částka ničeho neuhradil, proto mu byla žalobkyní dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění spolu s oznámením o postoupení pohledávek.
Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § číslo se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z ustanovení § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, plyne, že řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna mj. uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) téhož zákona je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z ustanovení § 18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Dle ustanovení § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle § 15 písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb. je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. Ze článku IX. odst. 9 smluvních přepravních podmínek plyne, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku částka. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, číslo Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty.
V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve shora uvedené případě konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaný nastoupil do prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný však porušil přepravní podmínky, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem a odmítl na místě zaplatit jízdné ve výši částka a přirážku k jízdnému ve výši částka. Vzhledem k tomu, že tyto částky neuhradil na místě, soud žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši částka. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).