Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 18/2023-47
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
sp. zn. číslo / číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 33 741,77 Kč s přísl.- úvěr,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 376 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 376 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky
17 088 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 464 Kč ve výši 15 % ročně od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 17 088 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky 4 277,77 Kč, úroku ve výši 64,63 % p. a. z částky 22 902,62 Kč od datum do datum ve výši 869,66 Kč, úroku ve výši 11,75 % p. a. z částky 22 902,62 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 80 985 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 376 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 376 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 17 088 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 464 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 17 088 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, částky 4 277,77 Kč, úroku ve výši 64,63 % p. a. z částky 22 902,62 Kč od [datum] do [datum] ve výši 869,66 Kč, úroku ve výši 11,75 % p. a. z částky 22 902,62 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 80 985 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 464 Kč s příslušenstvím a částky 4 277,77 Kč (celkem 33 741,77 Kč) s tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 453 Kč. Mezi smluvními stranami byla sjednána nominální úroková sazba 64,63 % p.a. z dlužné částky. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a byla ověřena i úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a nebankovním registru klientských informací. Žalovaný uhradil celkem 11 624 Kč. Mezi smluvními stranami byla sjednána pokuta celkem ve výši 1 996 Kč (4x 499 Kč) za každé prodlení s platbou splátky úvěru delší jak 30 dnů, tedy za prodlení s se splátkou úvěru číslo Náklady v souvislosti s prodlením činí celkem 800 Kč (4x 200 Kč). Jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkami došlo bez dalšího k zesplatnění k datu datum, neboť žalovaný byl v prodlení od datum déle než 65 dnů. Žalovaný dluží na jistině částku 26 574,91 Kč (k datu zesplatnění činila jistina 22 902,62 Kč včetně úroku přirostlému ke dni zesplatnění 3 672,29 Kč). Podle čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni také vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky takto zesplatněného úvěru 26 574,91 Kč od datum, ke dni vyhotovení žaloby jde o pokutu ve výši 4 277,77 Kč. Dále se žalobkyně domáhá úhrady pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 94 Kč (2x 47 Kč měsíčně). Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 902,62 Kč od datum, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 64,63 % p.a. z částky z částky 22 902,62 Kč od datum do datum ve výši 869,66 Kč a úrok ve výši 11,75 % p.a. z částky 22 902,62 Kč od datum do zaplacení maximálně do výše 80 985 Kč. Žalovaný i přes písemnou výzvu dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas na adresu trvalého pobytu uvedenou v informačním systému evidence obyvatel. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
3. Z listin y nadepsané jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo o schválení úvěru, kopie občanského průkazu, z dodatku ke smlouvě a technickému popisu uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím komunikace na dálku, uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu, na základě které byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr v částce 24 000 Kč vyplacením na jeho účet. Žalovaný nahrál do systému žalobkyně svůj občanský průkaz, jehož kopie žalobkyně k důkazu předložila a předložil také smlouvu o název smlouvy plus kontu účtu u právnická osoba Z těchto výpisů má soud za prokázáno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu, který je uveden ve smlouvě o úvěru bankovním výpise s číslem účtu bankovní účet. Na tento účet byla také žalobkyní vyplacena výše úvěru 24 000 Kč, jak bylo prokázáno zprávou této banky. Smlouvou o úvěru se žalovaný jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru celkem 67 488 Kč podle smlouvy v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 453 Kč (včetně pojištění) splatných k 1 dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 64,63 % a je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba, RPSN 87,67 %. Poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 80 985 Kč. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou 499 Kč za každou splátku v případě prodlení o více než 30dnů max. 2 999 Kč za každý rok. Podle čl. 6 má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše nákladů u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení 15 dnů činí 200 Kč. Podle čl. 6 jestliže se klienti ocitli v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina a běžné úroky zahrnuté do těchto splátek. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužníci novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Listin Listina je žalovaným podepsána jedinečným kódem dne datum a ze strany žalobkyně byla akceptována dne datum, o čemž byl žalovaný informován oznámením o schválení úvěru. Dne datum se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a zavázal se poskytovateli po dobu trvání pojištění hradit měsíčně úhradu 47 Kč, jak bylo zjištěno z přihlášky a přílohy smlouvy o úvěru.
4. Dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum, smlouvu o název smlouvy plus kontu bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému částku 24 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě a určený k výplatě úvěru. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum, datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek číslo splatných dne datum, datum, datum, a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Odeslání těchto výzev žalovanému však přes poučení soudu neprokázala. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr 8 splátek celkem 11 624 Kč.
5. Oznámení o zesplatnění úvěru je ze dne datum, ale nebylo prokázáno, že bylo žalovanému doručeno či odesláno. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou žalovanému poštou stejného dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 29 464 Kč okamžitě, nejpozději do 15ti dnů od odeslání a oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že výzva byla odeslaná žalovanému na jeho adresu dne datum.
6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil z dokladu nazvaného„ hodnocení klienta“ k předmětné smlouvě o úvěru, výpisy z registru příjmení a NRKI, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, prohlášením klienta, oznámením o provedení příkazu k úhradě, že žalobkyně provedla lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a lustraci žalovaného v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Podle posledně uvedeného výpisu z NRKI činilo skóre žalovaného 300 bodů odpovídající kategorii I., znamenající nízké body do interní Score Card a„ vyšší riziko, úvěr je limitován, popřípadě zamítán?. Podle registru příjmení neměl žalovaný k datum záznam v registru. Žalobkyně provedla hodnocení klienta podle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí 25 000 Kč, k tomu předložila žalobkyně oznámením o provedení příkazu k úhradě podle kterých byla datum a datum poukázána výplata ve výši 29 910 Kč a 24 516 Kč od právnická osoba, na účet žalovaného. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou 3 860 Kč s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti byla uvedena nula, žalovaný uvedl, že je svobodný, počet dětí není uveden, výše vyživovací povinnosti není uvedena. Na spoření byla ve formuláři uvedena nula, ostatní výdaje (jako doprava, kurzy a záliby) 0 Kč, splátky Profi Credit 4 505 Kč. Žalovaný mezi svými výdaji neuvedl jiné splátky, zápůjčky. Dalšími výdaji měla být jen částka 2 603 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), forma bydlení„ u rodičů“. Jiné výdaje uvedeny nebyly. V části formuláře - analýza celkové schopnosti splácet jsou uvedeny příjmy 25 000 Kč, celkové výdaje 10 968 Kč, volné zdroje 13 032 Kč Pracovní smlouva nebyla doložena.
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum dohodla s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 24 000 Kč a tuto částku žalovanému stejného dne poukázala na jeho účet u právnická osoba (viz odst. 4). Žalovaný uhradil na úvěr 8 splátek ve výši 11 624 Kč. Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně nedostatečně zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného, když nebylo prokázáno, že by žalobkyně jakkoliv ověřovala výdajovou stránku žalovaného, tedy jeho pravidelné měsíční výdaje.
8. Podle statistiky ČNB https: // webová adresa činí úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu (UK3) za číslo 7,67 %, úrokové sazby kontokorenty (UK 20) 12,03 %, úrokové sazby kreditní karty 17,48 %.
9. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci č.j. číslo jednací bylo zjištěno ohledně spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu 60 měsíců sjednaného v místě poskytnutí úvěru žalobkyní:
-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že uvedená banka poskytovala
uvedený typ úvěru za úrokové sazby v rozmezí 5,9 % až 18,6 % ročně,
-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ
úvěru za úrokovou sazbu 8,94 % ročně,
-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ
úvěru za úrokovou sazbu 13,4 % ročně,
-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ úvěru za
úrokovou sazbu 6,9 % až 15,9 % ročně a
-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ úvěru za
úrokovou sazbu 8,1 % až 11,9 % ročně (v případě převedení platebního styku do banky
6,7 % ročně).
10. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posoudil vztahy účastníků podle následujících ustanovení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla žalujícím poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako neplatnou
17. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZosÚ řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat pouze takové výdaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Žalovaný sice předložil doklady, z nichž vyplývá, že žalovaný měl mít příjmy kolem 25 000 Kč, musel však mít i vyšší než uváděné výdaje, které nebyly nijak prověřovány, uváděno bylo pouze životní minimum, údajné bydlení u rodičů nebylo ověřeno, včetně výše nákladů 2 603 Kč, které obvyklým výdajům na bydlení zjevně neodpovídají. Rovněž pokud se týká ostatních výdajů ve výši 0 Kč lze o nulové výši výdajů u zaměstnaného člověka důvodně pochybovat. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.
18. I v případě, kdyby soud nedospěl k výše uvedenému závěru, je navíc smlouva o úvěru neplatná vzhledem ke sjednané výši úrokové sazby 64,63 % p.a. pro rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Sjednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se sice váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa).
19. Podle statistiky ČNB činila výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice v době uzavření smlouvy maximálně 7,67 %, výše úvěrů u kontokorentu pak 17,48 %. Nejvyšší roční úroková sazba poskytovaná bankami u spotřebitelských úvěrů se u bankovních ústavů u stejného typu úvěru činila maximálně 18,6 % ročně a tuto sazbu lze považovat za obvyklou. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 64,63 % pak představuje více jak 3 násobek takto zjištěné úrokové sazby. Za situace, kdy podle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru po dobu 48 měsíců žalobkyni díky sjednané sazbě úroků vrátit téměř trojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, proto je soud povinen přihlédnout k takové neplatnosti podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednávání vysokých úroků je u žalobkyně běžnou praxí, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu.
20. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení, neboť plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § číslo odst. 2 a § 2993 o.z. , které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému výši 24 000 Kč, žalovaný již uhradil částku 11 624 Kč, jak v řízení vyšlo najevo. Zůstává tedy povinnost žalovaného vydat žalobkyni částku ve výši 12 376 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl.
21. Při absenci platné dohody o splatnosti je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalovaný byl k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne datum. Žalobkyně prokázala, že předžalobní upomínku ze dne datum obsahující výzvu k úhradě dluhu nejpozději do 15 dnů od odeslání, předala tentýž den k poštovní přepravě. Ta byla s ohledem na fikci doručení proto doručena žalovanému třetí pracovní den, tedy datum. Žalovaný proto měl po uplynutí 15 dnů, tedy do datum, zaplatit uvedenou částku, a teprve dnem následujícím datum se dostal do prodlení. Doručení ani odeslání předchozí výzvy k plnění ani oznámení o zesplatnění žalobkyně neprokázala. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky ode dne datum.
22. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či pojištění) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz odstavec II. výroku rozsudku).
23. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.