Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 73/2023-172

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 49 372,73 Kč s příslušenstvím o

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 372,73 Kč s úrokem ve výši 9,9 % ročně kapitalizovaným za období od 10. 5. 2017 do 20. 5. 2021 částkou 4 154,03 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 49 372,73 Kč kapitalizovaným za období od 21. 5. 2021 do 19. 8. 2021 částkou 1 218,63 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč kapitalizovaným za období od 20. 8. 2021 do 30. 11. 2022 částkou 5 222,69 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku kapitalizovaného za období od 21. 5. 2021 do 30. 11. 2022 částkou ve výši 13 741,56 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 330,28 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 372,73 Kč s úrokem ve výši 9,9 % ročně kapitalizovaným za období od 10. 5. 2017 do 20. 5. 2021 částkou 4 154,03 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 49 372,73 Kč kapitalizovaným za období od 21. 5. 2021 do 19. 8. 2021 částkou 1 218,63 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč kapitalizovaným za období od 20. 8. 2021 do 30. 11. 2022 částkou 5 222,69 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 372,73 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku kapitalizovaného za období od 21. 5. 2021 do 30. 11. 2022 částkou ve výši 13 741,56 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 330,28 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku shora uvedenou částku s tvrzením, že mezi účastníky byla dne 10. 5. 2017, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno, jejíž součástí byly Podmínky poskytování hotovostních úvěru v anonymizováno, Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebník bankovních poplatků v anonymizováno upravující práva a povinnosti smlouvou samou výslovně neřešená. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalované. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který se zavázala splatit v 72 měsíčních splátkách po 1 662,79 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,9 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaná se v průběhu trvání úvěrové smlouvy dostala do prodlení, když neuhradila splátku za měsíce březen, duben a květen 2021. Žalobkyně proto využila svého práva a od uzavřené smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatným ke dni 20. 5. 2021. Ke dni zahájení řízení žalovaná žalobkyni nadále dluží 49 122,73 Kč na jistině, 250 Kč na poplatcích, 4 154,03 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru a zákonném úroku z prodlení po splatnosti dlužných splátek a zbývající jistiny do 30. 11. 2022 ve výši 14 960,19 Kč a dále dlužný úrok i zákonný úrok z prodlení. Žalovaná žalobkyni dluh neuhradila ani po předchozí písemné upomínce.

2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil dvě jednání, k nimž se žalovaná, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalované dle , když u druhého jednání již byla přítomna zástupkyně žalobkyně.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Dle překladu výpisu ze státního soudního rejstříku, rejstříku podnikatelů – obchodních společností v Polsku ke dni 17. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností registrovanou ve státním soudním rejstříku vedeném Okresním soudem pro hlavní město Varšavu.

6. Jak je zřejmé ze Smlouvy o vedení účtu u anonymizováno č. anonymizováno, žalobkyně, prostřednictvím své organizační složky se sídlem adresa, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka číslo, uzavřela se žalovanou identifikovanou rodným číslem, tehdy pod příjmením příjmení, dne 27. 6. 2015, na základě písemné žádosti žalované, jak se podává z formuláře žádosti o zřízení účtu č. anonymizováno z téhož dne, smlouvu, v níž se strany dohodly, že žalobkyně bude prostřednictvím své organizační složky pro žalovanou vést bankovní účet, k němuž bude vydána platební karto a zřízeno internetové bankovnictví.

7. Jak soud zjistil z transakční historie účtu za období od 10. 7. 2015 do 10. 7. 2019 a dále z transakční historie účtu za období od 11. 7. 2019 do 2. 11. 2022, žalobkyně na základě výše uvedené smlouvy o vedení účtu pro žalovanou zřídila dne 10. 7. 2015 bankovní účet č. bankovní účet vedený v české měně a dlouhodobě jej pro žalovanou vedla. Na základě toho měla dlouhodobý přehled o pravidelných i mimořádných příjmech a výdajích žalované, jako je měsíční mzda žalované, která dosahovala částky 15 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení, nájemné činilo 5 355 Kč měsíčně a domácnost, jako nákup potravin. V prvé polovině roku 2017 došlo ke zvýšení příjmů žalované, když na její účet byla vyplácena mzda od právnická osoba právnická osoba ve výši cca 20 tis. Kč měsíčně a od právnická osoba anonymizována dvě slova ve výši cca 10 tís. Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy se žalobkyní žalovaná čerpala úvěry různých výší (26 000 Kč dne 5. 4. 2017, 146 000 Kč dne 5. 4. 2017, přičemž v té době již hradila splátky jiných úvěrů ve výši 2 734,37 Kč měsíčně a 2 179 Kč měsíčně. Pravidelně hradila také zálohy na plyn ve výši 1 000 Kč měsíčně a platby T-Mobile ve výši cca 2 400 Kč měsíčně.

8. Dle žádosti o poskytnutí úvěru č. anonymizováno žalovaná dne 9. 5. 2017 požádala žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru v požadované výši 60 000 Kč. Ke svým poměrům uvedla, že její příjem dosahuje 10 400 Kč, pravidelné výdaje domácnosti 2 500 Kč. Parametry úvěru byly přednastaveny tak, že jeho úhrada bude rozložena do 72 splátek po 1 109 Kč měsíčně vždy k 20. dni, roční úroková sazba bude činit 9,9 % a RPSN 10,36 %.

9. Jak soud zjistil z přehledu procesu schvalování úvěru, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované tak, že na základě příchozích transakcí na běžném účtu žalované ověřila výši tvrzeného měsíčního příjmu, který odpovídal částce 15 372,70 Kč měsíčně, výdaje uváděné žalovanou korigovala dle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty tak, že jej dle životních a normativních nákladů na bydlení stanovila na 3 410 Kč měsíčně, a dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila dosavadní úvěrové zatížení žalované ve výši 9 701,80 Kč a nově jej stanovila na 11 364,6 Kč při výši měsíční splátky úvěru 1 662,80 Kč. Žalobkyně uzavřela, že při takto sjednané měsíční splátce úvěru je příjem žalované dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

10. Jak soud zjistil ze Smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“, na základě prověřených údajů účastníci dne 10. 5. 2017, žalovaná prostřednictvím internetového bankovnictví, uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru č. anonymizováno bankovní účet Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 90 000 Kč poskytnutím této částky na účet žalované anonymizováno s č. bankovní účet a žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit a zaplatit úroky a další příslušenství úvěru dle smlouvy a to nejpozději do 20. 5. 2021 v 72 anuitních měsíčních splátkách vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce po 1 662,79 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,9 % ročně, roční procentní sazba nákladů na úvěr ve výši 10,37 % ročně.

11. Dle sazebníku bankovních poplatků, který je nedílnou součástí smlouvy o hotovostním úvěru, byl dohodnut poplatek za odeslání písemné upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokuta za nesplnění smluvních podmínek ve výši 500 Kč.

12. Dle transakční historie běžného účtu žalované byla částka úvěru ve výši 90 000 Kč připsána na účet žalované dne 10. 5. 2017. Žalovaná úvěr pravidelně splácela po dobu čtyř let, až do roku 2021, kdy se dostala do prodlení se splátkou úvěru za měsíce březen, duben a květen 2021.

13. Žalobkyně žalovanou o zaplacení písemně upomínala, jak soud zjistil z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne 20. 5. 2021, vyzývala žalovanou k neprodlené úhradě částky 3 632,64 Kč a sankčního poplatku ve výši 150 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že v případě jejího marného uplynutí žalobkyně od uzavřené smlouvy o úvěru č. anonymizováno odstupuje.

14. Dle dodejky se výzva dostala do dispozice žalované marným uplynutím odběrní lhůty dne 8. 6. 2021.

15. Před podáním žaloby soudu žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou o zaplacení znovu upomenula, jak se podává z předžalobní výzvy ze dne 21. 12. 2022 a poštovního podacího archu z téhož dne.

16. Vzhledem k tomu, že si skutková zjištění vyplývající z jednotlivých provedených důkazů vzájemně neodporují, soud na ně z důvodu procesní ekonomie odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

17. Dle , (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

20. Okresní soud došel na základě zjištěných skutečností k závěru, že účastníky uzavřená smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu ust. § 2 cit. zákona a žalobkyně byla před jejím uzavřením podle ust. § 86 povinna přistoupit k tzv. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle tohoto ustanovení má poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru. Jestliže poskytovatel spotřebitelského úvěru této povinnost nedostojí, je smlouva podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podepsaný soud má však přes shora citovanou úpravu neplatnost smlouvy pro porušení povinností plynoucích z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutní, což vyplývá z právních závěrů Ústavního soudu v rozhodnutí . I přes to však nelze pominout existenci základ zásad civilního procesu ve sporném řízení, které je ovládáno principem rovnosti účastníků a zásadou projednají.

21. Zásada projednací vymezuje v občanském soudním řízení důkazní břemeno (a jemu předcházející břemeno tvrzení) jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (viz nález Ústavního soudu sp. zn. 385/15). Je zásadně věcí účastníků a nikoli soudu, aby v řízení snesli tvrzení (a aby je v případě jejich spornosti prokázali), z nichž pro sebe dovozují příznivé právní následky (úspěch ve sporu) – viz ust. Dostojí-li této povinnosti, je na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti, které žalobcův požadavek vylučují. Tyto zásady se uplatní i ve vztahu ke skutečnostem, s nimiž hmotné právo spojuje neplatnost právního jednání, jehož existence je pro rozhodnutí věci právně významná. I tehdy, jde-li o tzv. absolutní neplatnost právního jednání, tj. neplatnost, kterou není nutno jedním z účastníků hmotněprávního vztahu namítat, soud ji ve sporném řízení může dovodit pouze ze skutečností, které mu byly stranami předestřeny, případně ze skutečností, které v řízení vyšly najevo jiným, procesním právem aprobovaným postupem. Zásadně není možné, aby ve sporném řízení soud právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem, jehož ve vztahu k nim tíží povinnost tvrzení, uplatněny, sám vyhledával, a to ani tehdy, jestliže by jejich zjištění mohlo vést k závěru o neplatnosti hodnoceného jednání. Pro určení rozsahu skutečností, o nichž má účastník přednést svá tvrzení, je podstatná hypotéza právní normy, jíž se skutková tvrzení účastníků subsumují.

22. V posuzované věci se žalobkyně domáhala zaplacení peněžité pohledávky, která vznikla z označené smlouvy o úvěru. Musela proto tvrdit a prokázat, že se žalovanou smlouvu sjednala, že tato obsahuje ujednání, která uplatněné nároky zakládají a že tato ujednání nejsou v rozporu s kogentními právními předpisy. Rovněž byla povinna tvrdit a prokázat právní skutečnosti, kterými byl vznik žalovaných nároků podmíněn, tedy např. to, že žalované sjednaný úvěr poskytla a že žalovaná úvěr nesplácela.

23. Jelikož ustanovení § 86 ve spojení s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje platnost smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí spotřebitelského úvěru, i prověřením úvěruschopnosti žalované, zahrnuje povinnost tvrzení žalobkyně i vylíčení skutečností, z nichž vyplyne, že prověření úvěruschopnosti žalované v zákonem požadovaném rozsahu provedla. Dle názoru soudu toto procesní povinnosti žalobkyně plně dostála, když vylíčila a prokázala, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy posoudila, a z jakých informací a dokladů vycházela.

24. Z provedených listinných důkazů plyne, že žalobkyně zjišťovala příjmy žalované i její výdaje (včetně splátek hrazených na jiné závazky), tyto zhodnotila a dospěla k závěru, že žalovaná disponuje po uhrazení uvedených výdajů„ použitelným“ měsíčním příjmem ve výši sjednané splátky, tj. 1 662,79 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila schopnost žalované splácet jí poptaný úvěr v souladu s požadavky plynoucími z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze zjištění, která tak žalobkyně učinila, k důvodným pochybnostem o schopnosti žalované úvěr splácet, nedospěla, a skutečnosti vyplývající z provedených důkazů ani podle okresního soudu tomuto závěru neodporují. Měsíční příjem žalované vyplývající z transakční historie splácení úvěru, byť s minimální rezervou, v dohodnutých splátkách umožňuje.

25. Podle § 2048 odst. 1 Obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. S odkazem na uvedené proto soud uzavřel, že účastnice platně uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované platbou na její běžný účet poskytla částku ve výši 90 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni řádně nesplatila, když po čtyřech letech bezproblémového splácení úhradu splátek zastavila. Žalobykně v důsledku prodlení žalované vyhotovila a odeslala písemnou upomínku, za což žalované vyúčtovala smlouvou sjednaný poplatek ve výši 150 Kč, který je nárokem na zaplacení smluvní pokuty.

27. S poukazem na odůvodnění shora soud co do jistiny žalované pohledávky shledal žalobu důvodnou.

28. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

29. V daném případě žalobkyně tvrdila a prokázala, že poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 20. 5. 2021, od 21. 5. 2021 proto nastalo prodlení žalované s úhradou celého zůstatku dluhu a žalobkyně má právo požadovat úrok z úvěru ve sjednané výši po dobu 90 dnů, za období další pak ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení ke dni splatnosti pohledávky, tj. ve výši 8,25 %. Žalobkyně však v žalobě uplatnila úrok z úvěru v rozporu s citovaným ustanovením, když jeho výši po uplynutí 90 dnů nesnížila. Soudu proto nezbylo, než úrok z úvěru kapitalizovat v souladu s cit. ustanovením a v částce, kterou žalobkyně požadovala nad rámec takto vypočteného úroku, žalobu zamítnout.

30. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku k datu splatnosti a ocitla se s plněním své povinnosti v prodlení, soud žalobkyni přiznal rovněž zákonné úroky z prodlení dle , ve výši stanovené tak, jak je žalobkyně žalobou uplatnila.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 330,28 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 500 Kč stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 372,73 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a odměna 3 100 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 6. 2023 náhrada 2 123,37 Kč za 192 ujetých km v částce 1 523,37 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 323,37 Kč ve výši 1 537,91 Kč. Aplikaci ust. a. t. soud zvolil s ohledem na skutečnost známou mu z úřední činnosti, že jednotlivé žaloby podávané žalobkyní se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce a popis skutkového děje je až na rozsah dlužného období v řízeních zahájených žalobkyní zařazených do senátu soudkyně projednávající tuto žalobu shodný. Zároveň soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, neboť ji v situaci, kdy žalobkyni právně zastoupené profesionálem nic nebránilo uvést řádně všechna rozhodná skutková tvrzení již v žalobě, nepovažuje za náklad vynaložený žalobkyní účelně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.