Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 152/2023-37

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátkou

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 61 371 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 388 Kč ve splátkách po 1 150 Kč měsíčně splatných vždy do každého 22. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Ohledně úroku z prodlení z částky 22 388 Kč ve výši 15 % ročně, ohledně částky 29 385 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, ohledně úroku ve výši 916,56 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 48 706.94 Kč od datum do zaplacení maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 132 537 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 388 Kč ve splátkách po 1 150 Kč měsíčně splatných vždy do každého 22. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek. II. Ohledně úroku z prodlení z částky 22 388 Kč ve výši 15 % ročně, ohledně částky 29 385 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, ohledně úroku ve výši 916,56 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 48 706.94 Kč od [datum] do zaplacení maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 132 537 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení celkem 61 371 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s účinností od datum je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, které bylo vydáno na základě , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo žalované byl poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč, tento úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 28,95 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 301 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červenec 2021, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Žalobkyně zjistila, že žalovaná má volné zdroje ke splácení dostatečné, ověřila úvěrovou historii žalované v databázích příjmení a anonymizováno, prověřila, zda se žalovaná nenachází v evidenci v insolvenčních rejstříku. Obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Z důvodu prodlení tak došlo k zesplatnění celého úvěru a žalobkyni kromě nesplacené jistiny vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 3 992 Kč (smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů). Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 3 600 Kč. Vzhledem k zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru a tuto novou jistinu v celkové výši 50 976,12 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na úroky z prodlení až do úplného zaplacení. Pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, kterou žalobkyně kapitalizovala částkou 2 803,90 Kč.

2. K návrhu žalobkyně vydal soud ve věci platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala odpor. Ve svém vyjádření pak žalovaná s žalobou nesouhlasila. Podle jejího názoru je uzavřená úvěrová smlouva absolutně neplatná z důvodu nedostatku právního jednání, dle podle názoru žalované nebyly dodrženy podmínky pro uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku. Podle žalované je smlouva absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy, když ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 28,95 % ročně a RPSN ve výši 33,12 % ročně. Tato výše je podle názoru žalovaná zcela nemravná. Sjednaný úrok několikanásobně převyšuje zákonný limit dle Dále žalovaná namítala, že žalobkyně v době uzavření smlouvy nedostatečně posoudila její schopnost úvěr splácet, neboť v té době již měla jiné úvěry a nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání další smlouvy. Smlouvu uzavírala prostřednictvím internetu a nedostala zpětnou osobní vazbu na to, jaké dopady může pro ni další uzavření úvěrové smlouvy mít. Žalobkyně podle ní nijak nezkoumala její výdaje na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje na jídlo, léky, výdaje související se zdravotním stavem a další, nevyžádala si výpisy z běžného účtu, aby si ověřila měsíční hospodaření žalované. Žalovaná nezpochybnila, že od žalobkyně převzala částku jistiny úvěru ve výši 65 000 Kč, na kterou uhradila 42 612 Kč. Zároveň uvedla, že zbývající částku 22 388 Kč není schopna uhradit najednou a navrhla splátky ve výši 933 Kč měsíčně.

3. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně podáním, kterým vzala žalobu částečně zpět, jednak co do částky 7 592 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, když tuto částku představovala smluvní pokuta 3 992 Kč a náklady spojené s poskytnutím úvěru ve výši 3 600 Kč. Dále vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně smluvní pokuty ve výši 2 803,90 Kč.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než soud začal jednat ve věci samé, soud řízení v tomto rozsahu zastavil dle a 2 usnesením ze dne datum.

5. K tvrzením žalované pak žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalované řádně zjišťovala podle zákona o spotřebitelském úvěru, tato schopnost byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází anonymizováno a příjmení, hodnocením klienta a prohlášením dlužníka. Z dokladů předložených žalovanou byl zjištěn celkový čistý měsíční příjem ve výši 16 450 Kč a celkové náklady 7 244 Kč. Po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč činily volné zdroje 8 206 Kč měsíčně, z prověřovaných registrů nebyly zjištěny informace, které byl vedly k zamítnutí žádosti. Po prověření scoringu žalované dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Při hodnocení výdajů žalované vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovanou, které žalovaná svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovanou a vyšla tak z tvrzení žalované, která uvedla, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba, ani si není vědoma důvodu, pro který by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není vedeno exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění byl bylo v rozporu s plněním závazků dle smlouvy, nenachází se v úpadku, nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních 3 letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. Žalovaná při tom uvedla, že veškeré tyto údaje jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně tak vycházela z výdajů na bydlení, které uvedla žalovaná ve výši 3 384 Kč měsíčně, včetně úhrady služeb a inkasa a pokud jde o životní náklady vycházela žalobkyně ze , o životním a existenčním minimu, který definuje životní minimum jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která byla v tom zákoně stanovena na částku 3 860 Kč. Podle žalobkyně, pokud žadatel o úvěr neuvede vyšší částku na výdajové stránce, je postupováno v souladu se zákonem, je-li stanovena výše výdajů paušální částkou 3 860 Kč, když se poskytovatel úvěru nemůže dopustit pochybení, pokud bude z takto stanovené částky vycházet.

6. Na toto podání žalobkyně reagovala žalovaná, když odkázala na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, jimiž argumentovala ke svým tvrzením, že žalobkyně skutečně neposoudila její schopnost úvěr splácet řádně.

7. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že žalovaná dosud na poskytnutý úvěr uhradila částku 42 612 Kč.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v registru subjektů finančního trhu a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru od datum. Ze záznamu z registru příjmení nebylo zjištěno, že byl žalovaná byla v tomto systému vedena jako dlužník ke dni datum. Žalovaná předložila žalobkyni detail úhrady z účtu vedeného anonymizováno, č. ú. bankovní účet, z nějž bylo zjištěno, že dne datum zaslala právnická osoba s. r. o. částku 16 705 Kč a dne datum částku 15 869 Kč. Jedná se o mzdu žalované. Žalovaná rovněž předložila žalobkyni kopii svého číslo obč. průkazu (registr subjektů finančního trhu, výpis z registru příjmení, detaily úhrady mzdy za měsíce květen a červen 2021, fotokopie občanského průkazu žalované). Žalovaná podpisem potvrdila, že se seznámila s veškerými informacemi dle zákona o spotřebitelském úvěru trvale přístupnými na internetových stránkách žalobkyně, že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroku za úvěr, který má být poskytnut, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, či státu, nenachází se v úpadku, nebo ve stavu hrozícího úpadku, veškeré údaje z její strany jsou pravdivé a úplné a smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení, nebo lehkomyslnosti a je schopna úvěr řádně a včas splácet. Z předsmluvního formuláře pak vyplynulo, že smlouva na základě k dodatku číslo ke smlouvě byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a byl popsán způsob, jakým k uzavření smlouvy dojde. Z tohoto formuláře rovněž vyplynulo, že celková částka, kterou je třeba zaplatit činí 110 448 Kč a nezahrnuje úhradu za pojištění, bylo-li pojištění sjednáno, úroková sazba byla stanovena na 28,95 % jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) činila 33,12 % ročně. Celá částka měla být splacena ve 48 měsíčních splátkách po 2 301 Kč. Z hodnocení klienta pak vyplynulo, že žalovaná měla v době uzavírání smlouvy celkové příjmy 16 450 Kč měsíčně a jednalo se o příjmy ze zaměstnání. Její výdaje byly potom stanoveny jako životní minimum ve výši 3 860 Kč a dále náklady na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 3 384 Kč. Celkové výdaje tak činily 7 244 Kč a s rezervou 8 206 Kč. Žalovaná uvedla adresu zaměstnavatele, právnická osoba, datum nástupu do zaměstnání datum, jednalo se o hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, když ke dni sjednání úvěru neplynula výpovědní lhůta. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, má výuční list, nežije s nikým ve společné domácnosti, žije v nájemním bytě. Zároveň žalovaná uvedla, že poskytla úplné a pravdivé informace a je si vědoma, že pokud tyto informace nejsou pravdivé, nebo úplné, nebudou vysvětleny, či doplněny na základě výzvy, úvěr nebude poskytnut (prohlášení klienta, předsmluvní formulář, hodnocení klienta). Dne datum pak byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru číslo na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč, žalovaná se zavázala celkem uhradit 110 448 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 2 301 Kč vždy do každého 22. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 28,95 % ročně a výše předpokládané RPSN 33,12 % ročně. Na základě dodatků číslo ke smlouvě ze stejného dne byla smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku (návrh na uzavření smlouvy, dodatek číslo ke smlouvě, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, doklad o vyplacení částky 65 000 Kč). Žalovaná povinnost splácet poskytnutý úvěr neplnila řádně a včas, poslední platba z její strany byla učiněna dne datum, když počínaje měsícem srpen 2022 neplatila splátky řádně a včas (přehled zaplacených splátek). Žalované byly zasílány upomínky počínaje dnem datum, v nichž byla upozorněna na možnost na zesplatnění úvěru, stejně jako v upomínce z datum, datum, datum, datum, datum, číslo 2023, datum (upomínky). Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a byla vyzvána k okamžité úhradě nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění, smluvních pokut a náhrady nákladů v celkové výši 58 568 Kč. Žalovaná byla také upozorněna na smluvní pokutu, která bude ze strany žalobkyně účtována ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud nebude dlužná částka ke dni zesplatnění uhrazena. Dopisem ze datum byla pak žalované zaslána předžalobní výzva (upomínky, zesplatnění, předžalobní výzva, poštovní podací arch).

9. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů poskytla žalované částku 65 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dle a násl. , (dále jen „o. z.“) ve spojení ze , o spotřebitelském úvěru.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda tato smlouva byla uzavřena platně.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

13. V daném případě žalobkyně zjistila, že žalovaná má příjmy ze zaměstnání v měsíční výši 16 450 Kč. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou a žalovaná se v době uzavření smlouvy nenacházela ve výpovědní lhůtě. Jiné příjmy žalovaná neuvedla. Dále se žalobkyně zabývala výdaji žalované, když uvěřila, že žalovaná, která bydlí v nájemním bytě, platí měsíčně nájemné včetně inkasa 3 384 Kč. Pokud jde o další výdaje žalované žalobkyně se spokojila s výdaji ve výši 3 860 Kč odpovídajícími životnímu minimu a nezkoumala dále, zda nemá žalovaná mimořádné výdaje spojené např. s náklady na cestu do zaměstnání, jejím zdravotním stavem, užívanými léky, nezkoumala výdaje spojené s náklady na internet, telefon a další, i když ze samotné smlouvy a jejího dodatku vyplynulo, že žalovaná internet využívá, když smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Za dané situace má soud za to, že žalobkyně nedostatečně zjistila výdaje žalované a nebyla tak schopna získat objektivní obraz o její finanční situaci. Obecně známou skutečností v době uzavírání úvěrové smlouvy bylo, že náklady na bydlení, tedy nájemné a úhrady za služby s bydlením spojené, vysoce překračují uvedenou částku 3 384 Kč. Žalobkyně si však od žalované nájemní smlouvu ani údaje o dalších platbách nevyžádala. Podle rozsudku NS 33 C do 201/2018 ze dne 20. 3. 2019„ (v ) ěřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzen schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životních a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích“. Není tedy pravdivé tvrzení žalobkyně, že pokud vycházela z údajů o životním minimu, učinila vše pro to, aby správně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Naopak měla s odbornou péčí posoudit, nakolik výdaje žalované mohou přesahovat právě toto životní minimum. Žalobkyně si měla při posouzení úvěruschopnosti ověřit skutečné a aktuální výdaje žalované a nespokojit se pouze s výši životního minima ani s normami stanovených nákladů na bydlení. Není totiž vyloučeno, že výdaje jednotlivých spotřebitelů, kteří se mohou nacházet ve srovnatelném postavení, mohou se výrazně lišit.

14. I když výše citované ustanovení § 87 zák. o spotřebitelském úvěru uvádí, že poskytne-li spotřebiteli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná a spotřebitel může námitku neplatnosti uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, má soud za to, že důsledkem špatného posouzení schopnosti žalované úvěr splácet je absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. Již dle předchozí právní úpravy dle , o spotřebitelském úvěru byla následkem chybného posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet absolutní neplatnost takové smlouvy. Judikatura pak dovodila, že nemůže být záměrem zákonodárce, aby novým zákonem o spotřebitelském úvěru byla oslabena právní ochrana spotřebitele, což by bylo jednoznačným důsledkem relativní neplatnosti úvěrové smlouvy. K tomu je třeba poukázat na usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. , a na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-finance, jenž se jednoznačně vyslovil k povinnosti soudu zkoumat prověření úvěruschopnosti dlužníka věřitelem z moci úřední.

15. Na základě všeho výše uvedeného pak soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná právě z důvodu chybného a nedostatečného posouzení schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Z uvedeného důvodu tak soud nemohl přiznat žalobkyni nárok na zaplacení toho, čeho se po částečném zpětvzetí žaloby domáhala. Na místě pak bylo, zabývat se otázkou, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení, když mezi stranami bylo učiněno nesporným, že jí byla vyplacena částky 65 000 Kč, na kterou celkem uhradila 42 612 Kč.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné dle odst. 2 téhož ustanovení i obohacení získané bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaná získala částku 56 000 Kč na základě neplatné smlouvy, nebyl tu právní důvod k plnění a žalovaná tak musí obohacení vydat. Jako bezdůvodné obohacení tak soud posoudil částku 22 388 Kč, přičemž ohledně částky 29 385 Kč spolu s úrokem z prodlení, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 916,56 Kč a úroku ve výši 15 % byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vyplývaly z výše uvedené neplatné smlouvy.

17. Pokud jde o úrok z prodlení z částky 22 388 Kč, vyšel soud z rozhodnutí NS  ze dne 20. 4. 2022 Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí bod bodem 16. mimo jiné uvedl, že je třeba zajistit zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů.„ Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet (…). Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnost poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankci) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností (…). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru“.

18. V daném případě se obě strany shodly na možnosti úhrady částky 22 388 Kč ve splátkách po 1 150 Kč měsíčně. Soud proto žalobě vyhověl žalobě ohledně této částky. Vzhledem k tomu, že dosud nenastala splatnost jednotlivých splátek v rozsudku stanovených, zamítl soud také z výše uvedených důvodů nárok žalobkyně na úrok z prodlení z částky 22 388 Kč.

19. Vzhledem ke shora uvedenému se soud dalšími námitkami žalované nezabýval.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle Každá ze stran měla ve věci úspěch jen částečný. Soud proto rozhodl, že náklady řízení nebudou přiznány žádné z nich.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení, nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovení tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.