Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 162/2022-112

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 74 472,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 72 762,53 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 72 762,53 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části týkající se zaplacení 13 002,79 Kč, 7,49 % úroku z úvěru ročně z částky 72 762,53 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 72 762,53 Kč od 1. 12. 2021 do 20. 12. 2021 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 300,06 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph. D., advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 72 762,53 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 72 762,53 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části týkající se zaplacení 13 002,79 Kč, 7,49 % úroku z úvěru ročně z částky 72 762,53 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 72 762,53 Kč od 1. 12. 2021 do 20. 12. 2021 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 300,06 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 74 472,53 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru s názvem FÉR Půjčka uzavřené dne 13. 11. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba), když žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. právnická osoba poskytla žalovanému na základě jeho žádosti ze dne 13. 11. 2017 na jeho účet téhož dne 100 000 Kč a žalovaný se zavázal právnická osoba vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit 7,49 % úrok ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 394 Kč s tím, že první splátka je splatná 13. 12. 2017. Žalovaný neplnil své povinnosti z uvedené smlouvy, a proto právnická osoba prohlásila žalovaným nesplacenou část úvěru ve výši 72 762,53 Kč za splatnou vě datované dnem 8. 1. 2021. Uvedená pohledávka právnická osoba za žalovaným byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 12. 2021, který mu byl odeslán dne 17. 12. 2021.

4. Podle , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Při hodnocení aktivity právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud.

9. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba - i s ohledem na shora uvedené -dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše).

10. V projednávaném případě žalobkyně v žalobě netvrdila, jak její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Proto soud vyzval žalobkyni, aby zcela konkrétně uvedla, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a aby takto doplněné tvrzení doložila. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala, ale kromě obecných informací pouze sdělila, že z Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 11. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, kde je žalovaný zaměstnaný, že dosahuje měsíčního příjmu 23 317 Kč a žije ve vlastním bydlení. Ani neuvedla, jakým konkrétním způsobem si právní předchůdkyně žalobkyně tyto zcela neúplné a pro posouzení poměrů žalovaného naprosto nedostatečné informace ověřila. Dále odkázala na dvě ojedinělá (znovu a znovu se v podáních žalobkyně objevující) rozhodnutí odvolacích soudů, které jsou v přímém rozporu s nosnými závěry shora uvedených rozhodnutí obou nejvyšších soudů.

11. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle k označení důkazů potřebných k prokázání tvrzení, že informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které měl žalovaný poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala a jak, což však žalobkyně zmařila svou nepřítomností při jednání (zástupce žalobkyně opustil jednání soudu dříve, než bylo dokončeno dokazování žalobkyní předloženými listinami).

12. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je předmětná smlouva o zápůjčce neplatná, a na jejím základě tedy nemohly vzniknout nároky uplatněné žalobkyní v tomto řízení. Je třeba uvést, že shora uvedené kusé údaje o poměrech žalovaného vůbec neumožňují posouzení úvěruschopnosti žalovaného (právní předchůdkyně žalobkyně například nezjistila žádné údaje týkající se výdajů žalovaného)

13. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle a násl. (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 72 762,53 Kč, když uvedená částka představuje nevrácenou část finančních prostředků, které žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, a převážné části požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády ( ). Protože v řízení nebylo prokázáno dřívější doručení výzvy k zaplacení, vycházel soud při stanovení počátku prodlení žalovaného z prokázaného odeslání Oznámení o postoupení pohledávky.

14. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 72 762,53 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 72 762,53 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení.

15. Další uplatněné nároky však (s ohledem na výše uvedený závěr a zmíněný okamžik prodlení) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle , neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 72 762,53 Kč a úroku z prodlení z této částky od 21.12. 2021 (ke dni rozhodnutí 7 631,09 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 13 002,79 Kč, úroku z úvěru z částky 72 762,53 Kč (ke dni rozhodnutí 7 226,73 Kč) a úroku z prodlení z částky 72 762,53 Kč do 20. 12. 2021 (328,93 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně ze 79,64 % a žalovaný přibližně z 20,36 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 59,28 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 3 880 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 980 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou, podáním žaloby a účastí u jednání ve výši 900 Kč. Na nákladech řízení přiznaná částka 2 300,06 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu.

17. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta ( ).

18. K přiznané náhradě nákladů řízení soud blíže uvádí, že neshledal náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem účelně vynaloženými, když má shodě s názorem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeném v usnesení ze dne 11. 2. 2015 ve věci vedené pod sp. zn. za to, že o účelně vynaložené náklady právního zastoupení ve smyslu nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům, ale je zneužito ve snaze o zvětšení obohacení zastoupeného účastníka. V projednávaném případě, kdy žalobkyni zastupuje (jako advokát) v řízení její poslední transparentní jediný akcionář, který v současné době drží téměř čtvrtinu jejích akcií, a zbývající akcie drží Soukromý svěřenský fond anonymizována dvě slova, IČO, jehož svěřenskými správkyněmi jsou osoby blízké zástupci žalobkyně, z nichž jedna je předsedkyní správní rady žalobkyně, nemůže být o zneužití zastoupení pochyb. Je třeba dodat, že podle Zprávy auditora o ověření účetní závěrky žalobkyně za rok 2021 je žalobkyně ve vztahu ovládající – ovládaná osoba, jak se samotným svým zástupcem, tak se právnická osoba anonymizována dvě slova, anonymizováno, IČO, jejímž jediným společníkem a jednatelem je rovněž zástupce žalobkyně. Uvedené skutečnosti vyplývají z veřejně dostupných částí Veřejného rejstříku a Evidence skutečných majitelů.

19. Podle ve spojení s  však soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč).

20. Je třeba dodat, že za účelně vynaložené nelze považovat náklady spojené s reakcemi žalobkyně na výzvy soudu k odstranění vad žaloby ze dní 5. 1. 2023 a 13. 3. 2023, když jimi byly doplňovány údaje, jež měly být již součástí žaloby.

21. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle věty před středníkem

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí řádně a včas, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.