Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 202/2021-55
Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalované a žalobce
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované a žalobce
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
o zaplacení částky 52 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 52 500 Kč, když spolu s žalovanou jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parcelní číslo, jehož součástí je stavba, a to rodinný dům adresa a pozemku p. číslo zahrada. Do srpna 2020 užívali nemovitosti oba účastníci. K 1. 9. 2020 jej žalovaná z nemovitosti vypudila a od té doby nemovitosti užívá sama, přičemž žalobce z užívání vylučuje. Užívá tedy nemovitosti v rozsahu převyšujícím výši jejího spoluvlastnického podílu, čímž vzniká bezdůvodné obohacení. Nájemné srovnatelných nemovitostí se pohybuje od 11 000 Kč do 36 000 Kč měsíčně. Z procesní opatrnosti požaduje pouze 3 500 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2020 do 31. 12. 2021, tedy 52 500 Kč. Jako účastník řízení žalobce uvedl, že ho žalovaná dne 1. 9. 2020 vyhodila z baráku, sbalila mu osobní věci a nechala je na schodech. Několikrát jí vyzýval, aby umožnila vstup. Po incidentu byl dne
28. 9. 2020 vyměněn zámek, chtěl klíče, což však žalovaná odmítla. Když byla na Ukrajině, staral se o barák, pomáhal sousedce, u které pak zůstal. Docházelo k různým výstupům, zasahovala policie. SJM vypořádáno není. Když se sousedka paní příjmení přistěhovala, byli kamarádi. Kamarádský vztah se změnil poté, co jej žalovaná vyhodila. Když byla na Ukrajině, u sousedky spal, pomáhal jí, nic však spolu neměli. Když se vrátila, vyhodila mu věci, spal tedy u sousedky. K manželce se vracet nechtěl, ale je spoluvlastníkem a má právo do nemovitosti chodit. Dům chtěl užívat k bydlení. Svou polovinu chtěl prodat, dal inzerát, chodili lidé. Když byla žalovaná na Ukrajině, osobní věci měl ještě doma, ty odnesl až, když ho vyhodila. Po incidentu měl klíče. Další věci jako cirkulárku a rybářské věci odvážel za její přítomnosti.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu s tím, že žalobce ještě za trvání manželství nadměrně požíval alkohol a docházelo proto k hádkám. Odmítal se starat o rodinu a přispívat na chod domácnosti. V létě 2020 odjela za rodiči na Ukrajinu, a když se vrátila zjistila, že žalobce s nimi již nebydlí a odstěhoval se k sousedce jméno příjmení, se kterou navázal známost. U této bydlí do současné doby. Nikdy neprojevil zájem vrátit se do společné domácnosti, naopak chodil do domu, vesměs v době její nepřítomnosti, poškozoval důležitá zařízení. Odnesl jednotku ke kotli, což způsobilo nemožnost vytápění. Opakovaně zasahovala policie. Neměl žádný zájem ve společné domácnosti bydlet, sám dům opustil, ze zavrženíhodného důvodu. Jeho žaloba je jen pokračování jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Neměl by tedy používat právní ochrany. Žalobou nesleduje nic jiného, než poškození druhé strany. Jako účastnice řízení uvedla, že paní příjmení se někdy v květnu 2020 nastěhovala vedle, pomáhala jí, neboť nepracovala a nepracuje, navštěvovali se. Dne 24. 7. 2020 odjela na Ukrajinu, a když se 20. 8. 2020 vrátila, žalobce byl u sousedky odstěhovaný. Měl zde odstěhované své věci a i společné věci. Od nemovitosti měl klíče, ty se měnily až vloni v létě. Do baráku chodil a vše odnášel. Když se z Ukrajiny vrátila, šla k sousedce, tam zjistila, že je u ní manžel přestěhovaný, ani s ní nemluvil. příjmení byl bordel. Stalo se, že když se vrátil ze směny, šel se k ní vysprchovat, což se jí nelíbilo, protože u sousedky už voda byla. Nikdy nežádal, že chce klíče vrátit. jméno užívá jen ložnici. V dětském pokoji není topení a elektrika, kterou žalobce odpojil. Dne 15. 1. 2021 jí napadl shrnovadlem.
3. jméno příjmení jako svědkyně uvedla, že se do obec přistěhovala v květnu 2020. Než žalovaná odjela na Ukrajinu, na manžela nadávala, očerňovala ho. Když odjela, tak jí žalobce pomáhal. Zjistila, že není takový, jak žalovaná říkala. Nabídla mu, že může být u ní. V té době však ještě nebyl přestěhovaný. Když se žalovaná vrátila, vyhodila ho, dala mu věci před dveře, to byli ještě kamarádi. Dodnes si nic nepřinesl kromě auta a motocyklu, zařízení dílny, nějaký starý počítač a rybářský prut. Bydlet u ní začal, až když mu vyhodila věci, neboť neměl kam jít. Vyhodila ho z ničeho nic, neví proč. Po návratu šla za ním, chtěla s manželem mluvit, on to však odmítl, třískal dveřmi s tím, ať mu řekne, ať jde domu, to on však nešel, neboť nechtěl hádky. Když si šel pro nějaké věci, přišel s tím, že ho nepustila. Jak to bylo s klíči neví, jen jí žalovaný říkal, že jí všechny klíče dal.
4. K nařízenému druhému jednání žalovaná přivedla svého syna anonymizována dvě slova, kterého soud vyslechl, který však pouze potvrdil, že byly problémy, zasahovala policie. Žalobce lezl do baráku, chodil a natáčel. Měl zde nějaké věci. Fakticky tam nebydlel, přestěhoval se k sousedce. Vzal nějakou součást od kotle, což však sám neviděl, říkala to matka. Byl přítomen, když matka žalobce ústně vyhazovala, protože byl opilý. Bylo to však až po jeho odstěhování.
5. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí byli účastníci podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž dne 8. 3. 2021 byl podán návrh na vypořádání spoluvlastnictví, a na základě smíru, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2022 přešlo vlastnictví na žalovanou s povinností zaplatit žalobci vypořádání. V jejím návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce uvedl, že je vyloučeno, aby nemovitost užívali společně. Sám bydlí s přítelkyní v sousedním domě a nemovitost chce prodat, což bývalá manželka z pomsty odmítá. Soudu dále byla
předložena řada fotografií, ze kterých jsou vidět věci, které žalovaná žalobci vyhodila a na krátkém videu je zachycena návštěva žalobce s přítelkyní u žalované, přičemž žalovaná tuto časuje velmi vulgárními výrazy. Manželství účastníků potom bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu čj. 5 C 133/2020-17, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2021 s tím, že v tomto řízení při jednání dne 22. 2. 2021, kde žalovaná uvedla za hlavní příčinu rozvratu manželství nadměrné pití a nezájem o rodinu s tím, že když byla na Ukrajině, manžel se nastěhoval k sousedce, které dříve dost pomáhali, a která jí sama radila, ať se rozvede, že žalobce je ochlasta. Žalobce v rozvodovém řízení potvrdil, že se neustále hádali, a když byla manželka na Ukrajině, navázal známost se sousedkou a odstěhoval se k ní. Soudu dále byla předložena faktura protialkoholní záchytné stanice ze dne 6. 1. 2018, když byl přijat žalobce. Dále lékařská zpráva, když dne 15. 1. 2021 byla žalovaná žalobcem byla udeřena do hlavy. Měla zraněnou hlavu, zhmožděný loket a prst. Vložka do zámku potom byla kupovaná dle daňového dokladu dne 4. 8. 2021. Jak vyplývá ze zprávy policie, u účastníků jsou evidovány události, a to pod KRPJ číslo, kdy žalobce dne 8. 6. 2021 ze schválnosti vylil bahno na schody domu, kde bydlí žalovaná a následujícího dne zjevně opilý, vešel do půdních prostor jejich společného domu, kde prošlápl strop. Dle KRPJ číslo vyměnil žalobce v srpnu 2020 zámek dílny a žalovaná se nemohla dostat k elektrickému jističi dětského pokoje, který je vypnutý. Dle KRPJ číslo žalovaná dne 15. 1. 2021 slovně napadla před domem žalobce. Dle KRPJ číslo dne 15. 1. 2021 žalobce 3x uhodil lopatou žalovanou, poté co ji slovně napadl. Dle KRPJ číslo dne 6. 9. 2021 oznámeno žalovanou, že jí někdo odcizil svářečku a jízdní kolo, a na místě bylo zjištěno, že věci si vzal její bývalý manžel, tedy žalobce. Dle KRPJ číslo 2020 dne od 12. 10. 2020 do 14. 10. 2020 účastníci vzájemně brali společné věci, dopouštěli se vůči sobě schválností. Dle KRPJ číslo 2020 žalovaná od 20. 8. 2020 každý den slovně urážela jméno příjmení a jí i žalobci posílá SMS. Dle KRPJ číslo 2020 žalovaná dne 21. 8. 2020 slovně urážela žalobce a jeho přítelkyni, a to vulgárními nadávky. Dle KRPJ číslo 2020 žalovaná dne 19. 10. 2020 hodila kamen přes plot, kde poškodila vozidlo a slovně napadala a urážela jméno příjmení. Totéž se dle KRPJ číslo 2020 dělo již v předcházející době, kdy žalovaná urážela a zesměšňovala jméno příjmení, sledovala její pohyb, hodila jí odpadky na zahradu. Dle KRPJ číslo 2019 syn žalované dne 29. 4. 2019 s 1,47 promile alkoholu, ničil vybavení bytu, po vzájemné rozepři s nevlastním otcem, tj. žalobcem. Dle KRPJ číslo 2019 žalobce ve značně podnapilém stavu, kdy byla naměřena 2,77 promile alkoholu, vypustil pneumatiky vozu syna žalované a došlo k poprání. Byl odvezen na záchytnou stanici. Dle KRPJ číslo 2018 již dne 5. 1. 2018 slovně napadal žalovanou, když dechovou zkouškou bylo zjištěno 3,47 promile alkoholu. Pod KRPJ číslo byla dne 6. 1. 2021 odložena věc, a to krádež věcí z garáže oznámená žalobcem, když měla být odcizena vrtačka, sekačka a rybářské pruty. Pod KRPJ číslo byla naopak dne 3. 9. 2021 odložena věc oznámená žalovanou, týkající se odcizení kamerového záznamního zařízení.
6. Na základě prováděného dokazování lze dospět k závěru, že účastníci byli jako manželé podílovými spoluvlastníky pozemku st. p. číslo s rodinným domem adresa a pozemku p. číslo O tom, že jejich manželství nebylo, tak úplně v pořádku svědčí zejména události evidované na Policii ČR, kdy již v roce 2018 byl žalobce eskortován na protialkoholní stanici, neboť v podnapilém stavu s 3,47 promile slovně napadal manželku, tedy žalovanou. O tom, že se tyto věci děly i v dalších letech, opět svědčí zápisy, a to zejména zápisy z roku 2019. Mezi účastníky je potom i nesporné to, že když žalovaná odjela na Ukrajinu, poté co se vrátila, byl žalobce u sousedky paní jméno příjmení. Od návratu žalované dne 20. 8. 2020 potom opět jak vyplývá z evidovaných událostí, začíná celá řada různých napadání, urážení, braní si společných věcí a sporných událostí, kdy na jednu stranu žalobce chodí opilý do prostor domu, vylévá bahno na schody, napadá syna žalované. Na druhou stranu žalovaná velmi vulgárně napadá jak žalobce,
tak jeho současnou partnerku. Již v rozvodovém řízení žalobce sám uvedl, že v době, kdy žalovaná byla na Ukrajině, navázal vztah se sousedkou, odstěhoval se k ní. Příčinou rozvratu manželství potom byla i označena nevěra. Že se s postupem času situace spíše zhoršovala, svědčí zejména oznámení ze dne 15. 1. 2021, kdy žalobce před společným domem napadl a uhodil lopatou žalovanou. Sám žalobce potom uvedl, že v nemovitosti přímo bydlet nechtěl, že neměl zájem na obnovení soužití, ale má právo v nemovitosti chodit. Tvrdí sice, že dům chtěl užívat k bydlení, na druhou stranu je nesporné, že již před návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví, prodej své poloviny domu inzeroval. Za nesporné lze označit to, že žalobce neměl zájem na obnovení manželského soužití. Vyloučení společného bydlení oba účastníci shodně prohlašují. Vycházeje opět z nahlášených událostí policii je zřejmé, že žalobce i poté, co došlo k přestěhování do sousední nemovitosti k nové partnerce, klíče od nemovitosti měl. Svědčí o tom opět evidované události, kdy do nemovitosti šel zejména, když byl opilý. Otázka zůstává, že se zde ztrácely věci jako kamery, řídící jednotka ke kotli, byl zamčen vchod do dílny. Lze uvěřit žalované, a to na základě potvrzení o koupi, že klíč byl vyměněn až dne 4. 8. 2021. Samotná otázka, že žalobce měl mít přístup jako spoluvlastník do nemovitosti je problematická, neboť jak opět vyplývá z evidovaných událostí, pokud do nemovitosti vstoupil, došlo k incidentu, k hádkám, k poškozování věci, ke ztrátě věcí, k vulgárním nadávkám a i k fyzickému napadávání. O tom, že některé věci odnášel přímo žalobce přesvědčila i sousedka účastníků ve věci KRPJ číslo, když u ní chtěl žalobce některé věci než se majetkově vypořádá s manželkou schovat, a i současná partnerka potvrdila, že si nic nepřinesl kromě auta, motocyklu, nářadí z dílny, počítače a rybářského prutu. Užívání celého domu potom bylo problematické, neboť na jednu stranu byla poškozena elektrika na vytápění, na druhou stranu byť nebylo vyšetřeno, že někdo odcizil řídící jednotku od topení, to znamená, že žalobkyně spala pouze v jedné místnosti a topila si palivem. Soud potom dospěl k závěru, že žalobce nebyl tak úplně vyhozen v prvopočátku ze společné domácnosti, když svědkyně uvedla, že žalovaná vzkazovala, aby se vrátil domů, což žalobce odmítl s tím, že nechce hádky. Poté už mu pak skutečně zřejmě byly jeho osobní věci vyhozeny mimo nemovitost.
7. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Pokud někdo neoprávněně, tedy zejména bez nájemní či jiné smlouvy užívá nemovitost, bezdůvodně se obohacuje na úkor jejího vlastníka. V daném případě žalobce byl nepochybně vlastníkem poloviny nemovitosti. Sám žalobce však neměl úmysl nemovitost jakýmkoliv způsobem užívat, pouze chtěl do ní umožnit vstup. Nelze potom ani přehlédnout to, že převážnou část žalované doby žalovaná užívala pouze jednu místnost, když nebylo zprovozněno topení. Lze tedy dospět k závěru, že žalobce nechtěl nemovitost užívat k trvalému bydlení, pouze chtěl mít do ní přístup. Jak bylo prokázáno výše, fakticky si část i společných věcí a osobních věcí odnesl a všechny tyto návštěvy byly za křiku obou dvou stran. Podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Vztahy mezi účastníky lze posoudit zejména z evidovaných událostí policie, bez ohledu na výpověď syna žalované, který byl vyslechnut po koncentraci, avšak jeho výpověď nepřinesla nic nového, tedy žádné skutečnosti, které by byly pro rozhodnutí soudu podstatné. Pouze potvrdil nedobré vztahy mezi účastníky. Co se týká zneužití práva, pokud je právo zneužito, nepoužívá právní ochrany. Je tedy institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný. Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu tak, jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 22 Cdo 1920/2019, a to v odůvodnění. Jinými slovy žalobce jako spoluvlastník nemovitosti měl bezesporu právo užívat tuto nemovitost, avšak na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že de facto zájem užívat nemovitost
neměl. Rozhodně neměl zájem na obnovení manželského soužití, a neměl ani zájem fakticky nemovitost užívat, neboť v době, kdy je žalováno bezdůvodné obohacení, bydlel se svou novou partnerkou ve vedlejší nemovitosti. Pokud tedy žádal klíče od nemovitosti, bylo to pouze za účelem kontroly či odnášení věcí s tím, že bylo možno očekávat, že se tyto návštěvy neobejdou bez reakce žalované. Tato pokud reagovala tak, jak reagovala a reagovala opravdu vulgárně, reagovala fakticky na to, že se vrátila z dovolené a zjistila, že manžel bydlí u sousedky, která jí byla do té doby přítelkyní. Za této situace nelze sice schvalovat, avšak nelze se divit jednání žalované, která poté, co žalobci řekla, aby se vrátil a on toto odmítl, mu vyhodila věci. Pokud žalovaná vulgárně reagovala poté, co žalobce do nemovitosti vstoupil, bylo tak možno očekávat, pokud vstoupil ze svou novou partnerkou. O tom, že žalobce neměl v úmyslu v nemovitosti bydlet, ale ani ji užívat, svědčí nejen jejich výpověď, ale i svědecká výpověď nové partnerky žalobce a i to, že žalobce prakticky vzápětí po rozvodu manželství podal inzerát na odprodej své poloviny. Za tohoto stavu má okresní soud za to, že žalobce neměl faktický zájem na výkonu svého spoluvlastnického práva a žaloba je pouhým zneužitím tohoto práva. Proto návrh na vydání bezdůvodného obohacení zamítl.
8. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tedy právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle ust. § 150 o.s.ř. však jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Nepřiznání nákladů řízení sice je výjimečný postup při rozhodování o nákladech řízení, nicméně okresní soud má za to, že tyto důvody jsou dány, protože nelze přehlédnout, že na celé vzniklé situaci zejména nemožnosti dohodnout se na vypořádání věcí měla i samotná žalovaná, když i ze strany této došlo k vulgárním útokům na žalobce a jeho nynější partnerku a přiznání nákladů řízení by se jevilo jako nepřiměřená tvrdost vůči žalobci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného.