Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 121/2023-40
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 85 734,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 104,66 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 28 630,13 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 570 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 12 124 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 104,66 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 630,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 570 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 12 124 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 85 734,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 570 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 56 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku 169 983 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 71 983 Kč a administrativní poplatek ve výši 42 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 2 834 Kč a v závěrečné 60. splátce ve výši 2 777 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem datum. Žalovaný na platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce neuhradil ničeho a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku číslo obchodních podmínek zesplatnila, a to ke dni datum. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 85 734,79 Kč, sestávající se z neuhrazené jistiny 56 000 Kč, neuhrazených obchodních úroků ve výši 12 520 Kč (obchodní úroky zápůjčky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění nesplacené jistiny zápůjčky, žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje), neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky (administrativních poplatků) ve výši 4 900 Kč (administrativní poplatky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje). Dále žalobkyně za dobu do zesplatnění požaduje zákonný úrok z prodlení neuhrazených částí zápůjčky v celkové částce 805,94 Kč, úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data datum ve výši 2 114,52 Kč, tedy kapitalizovaný úrok z prodlení žalobkyně požaduj v celkové výši 2 920,46 Kč. Dále žalobkyně požaduje podle článku číslo obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 3 099 Kč a podle článku číslo obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne, ke kterému žalobci přísluší smluvní pokuta, tedy do datum, smluvní pokutu ve výši 5 145,33 Kč, tj. smluvní pokutu v celkové výši 8 244,33 Kč v souladu s ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále požadovaná částka sestává také z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 150 Kč podle článku 10 Smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II.2.A až II.2.F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč), kdy požadovaná částka fakticky odpovídá jeho skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek odeslaných před zesplatněním a po zesplatnění pohledávky. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit svůj dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni datum, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 74 570 Kč i za dobu od datum do zaplacení. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela z příjmů žalovaného ve výši 13 917 Kč měsíčně a důchodového výměru ve výši 8 638 Kč a měsíčních výdajů vyhodnocených scóringovým systémem na 8 610,67 Kč. Po započtení rychlých půjček k doplacení ve výši 810,10 Kč a splátek úvěrů 3 103,21 Kč zůstávaly žalovanému po započtení nové splátky podle žalobkyně volné prostředky ve výši 8 918,78 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání konanému dne datum se bez omluvy nedostavil a soud tak jednal v jeho nepřítomnosti.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Ze smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku 56 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v 60 splátkách po 2 834 Kč (resp. poslední splátka 2 777 Kč) částku ve výši 169 983 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. úrok a administrativní poplatek, ve výši 113 983 Kč. Úroková sazba činí 39 % ročně. Administrativní poplatek činí 60 x 700 Kč RPSN činí 74,5 %. Dále se žalovaný mimo jiné zavázal uhradit pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky smluvní pokutu dle sazebníku, náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný ve smlouvě požádal o poskytnutí zápůjčky na účet č. bankovní účet. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky. Smlouva obsahuje také Splátkový kalendář a Sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut.
5. Z Elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra soud zjistil, že žalovaný smlouvu číslo podepsal elektronicky pomocí SMS kódu dne datum.
6. Ze Sazebníku úroků poplatků a smluvních pokut soud zjistil, že žalovaný uvedený sazebník dne datum elektronicky podepsal. Podle sazebníku činí administrativní poplatek, neboli měsíční poplatek za správu spotřebitelského úvěru, částku 700 Kč měsíčně. Úrok činí 39 % ročně. Dále sazebník obsahuje podmínky pro uplatnění smluvních pokut a jejich výši a sazebník vynaložených nákladů. S ohledem na níže uvedené právní závěry ze sazebníku soud nečinil další zjištění.
7. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že si žalobkyně a žalovaný dne datum ujednali způsob zápočtu splátek ve výši 2 834 Kč na jistinu zápůjčky, úrok a administrativní poplatek.
8. Z částečného výpisu z účtu soud zjistil, že dne datum bylo na účet žalovaného číslo tedy účet označený ve smlouvě, poukázáno 56 000 Kč s poznámkou„ Vyplata pujcky c. číslo“.
9. Z dokumentu Vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo Výpisu splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění soud zjistil, že žalovaný před zesplatněním pohledávky neuhradil ničeho.
10. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.
11. Z výplatních pásek soud zjistil, že v únoru 2022 činila čistá mzda žalovaného 13 915 Kč, v březnu 2022 činila čistá mzda žalovaného 13 632 Kč a v dubnu 2022 činila čistá mzda žalovaného 14 017 Kč.
12. Z anonymizována dvě slova ze dne datum soud zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 8 638 Kč měsíčně.
13. Z Čestného prohlášení žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že platí pravidelné splátky půjček 2 000 Kč měsíčně, má průměrné měsíční výdaje na léky, tel. služby, internet, kromě bydlená ve výši 500 Kč, neplatí výživné, bydlí u rodičů s náklady na bydlení 5 500 Kč měsíčně, je vyučen, svobodný, bezdětný.
14. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období od datum do datum, tedy za 3 měsíce, činily celkové příjmy na účtu 168 095 Kč a z účtu odešlo 168 310,41 Kč, počáteční zůstatek činil – 76,13 Kč a konečný zůstatek činil – 291,54 Kč. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy dne datum ve výši 13 915 Kč, dne datum ve výši 13 632 Kč a dne datum ve výši 14 017 Kč a rovněž invalidní důchod dne datum, dne datum a dne datum vždy ve výši 8 638 Kč. Dále bylo z výpisu z účtu zjištěno, že žalovaný opakovaně čerpal úvěry, a to dne datum od společnosti právnická osoba ve výši 3 000 Kč, dne datum od právnická osoba anonymizována dvě slova ve výši 16 000 Kč, dne datum od společnosti právnická osoba ve výši 12 000 Kč, dne datum doplatek úvěru od právnická osoba anonymizováno a.s. ve výši 11 267 Kč. Po celé sledované období žalovaný činil platby ve velkém objemu u právnická osoba a webová adresa.
15. Z dopisu ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o jeho prodlení s úhradou splátek ze smlouvy číslo upozornila žalovaného pro případ neuhrazení dlužných částek, že přistoupí k zesplatnění celé zbývající, doposud neuhrazené jistiny zápůjčky, a to ke dni datum.
16. Z dopisu ze dne datum nadepsaného Oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce číslo podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou, prohlašuje žalobkyně nesplacenou část jistiny zápůjčky včetně příslušenství za splatnou ke dni datum. Žalovaný byl vyzván, aby celkový dluh ve výši 79 390,83 Kč uhradil žalobkyni nejpozději do datum. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum.
17. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.
18. S ohledem na níže uvedené právní závěry soud nečinil skutková zjištění z důkazu obchodními podmínkami a důkazu standartní informace o spotřebitelském úvěru, a to pro nadbytečnost.
19. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 56 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky navýšené o částku 113 983 Kč vrátit v měsíčních splátkách ve výši 2 834 Kč, úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně. Částku 56 000 Kč poskytla dne datum žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z výplatních pásek a výměry invalidního důchodu žalovaného a dále z výpisu z účtu žalovaného zachycující období 3 měsíců před poskytnutím úvěru. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne datum a také předžalobní upomínkou.
20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
25. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
26. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
27. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
28. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
29. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
30. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
31. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, výplatních pásek, výměry invalidního důchodu a ze scóringového systému. Z výplatních pásek, oznámení anonymizováno a výpisu z účtu žalovaného žalobkyně ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsících předcházejících úvěrové žádosti dosahovaly rozmezí 13 632 Kč až 14 017 Kč a žalovaný pobíral invalidní důchod I. stupně ve výši 8 638 Kč. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalobkyně vycházela ze scóringového modelu a výpisu z účtu žalovaného a uvažovala výdaje v průměrné měsíční výši 8 610,67 Kč po započtení rychlých půjček k doplacení ve výši 810,10 Kč a splátek úvěrů 3 103,21 Kč. Při určení těchto výdajů vycházela žalobkyně mimo jiné z údaje životního minima. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného však tuto částku výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že v období od března do konce května 2022, tedy za 3 měsíce činily výdaje žalovaného částku 168 310,41 Kč. V průměru tedy výdaje žalovaného za jeden měsíc činily 56 103,47 Kč. Z uvedeného plyne závěr, že soudem zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a invalidního důchodu a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Dále bylo z výpisu z účtu zjištěno, že žalovaný jen v uvedeném období 3 měsíců opakovaně čerpal úvěry, a to dne datum ve výši 3 000 Kč, dne datum ve výši 16 000 Kč, dne datum ve výši 12 000 Kč a dne datum doplatek úvěru ve výši 11 267 Kč. Žalobkyně neprokazovala, že by činila lustrace žalovaného v databázích jako je příjmení nebo NRKI. Předmětný úvěr byl přinejmenším pátým spotřebitelským úvěrem žalovaného a všechny uvedené úvěry byly čerpány v krátké časové souvislosti. Dále je pro splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného podstatné, že žalobkyní nebyla dostatečně vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů je zjevné, že žalovaný opakovaně a dlouhodobě vynakládal nezanedbatelné částky ve prospěch právnická osoba a webová adresa, přičemž soudu je známo, že se jedná o sázkové portály. I pokud by žalovaný měl ze sázek či gamblingu nějaké příjmy, tyto nelze zohlednit při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť se jedná o příjmy zcela nejisté a náhodné.
32. Za situace, kdy žalobkyně soudu při jednání sdělila, že nedisponuje žádnými dalšími důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a s ohledem na dostatečná skutková zjištění, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
33. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 56 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud nevrátil ničeho. Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit 56 000 Kč.
34. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 56 000 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný byl vyzván k plnění pohledávky nejpozději do datum, a to dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaný je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od datum.
35. Žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení částečně kapitalizovala a do data datum požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení v celkové výši 2 920,46 Kč jako součást jistiny. Z této částky náleží žalobkyni za období od datum do datum zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 56 000 Kč, což činí 1 104,66 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnut. Pro období od datum do zaplacení náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
36. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
37. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
38. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 59 866,3 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 29 545,91 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 67 % a neúspěšná z 33 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 34 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 287 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 734,79 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 odst. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání). Dále náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za čtyři úkony právní služby, tedy celkem 1 200 Kč a cestovné ve výši 4 767 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum na trase obec – obec a zpět za 2 x 335 ujetých km (34,40 Kč za litr paliva - motorové nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l číslo km a 5,20 Kč/km za použití vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času ve výši 100 Kč v trvání 18 × 30 minut podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 800 Kč. Dále advokátovi náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 927 Kč ve výši 5 444,67 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 35 658,67 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 34 %, tedy po zaokrouhlení částku 12 124 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.