Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 146/2023-25
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 86 477,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 385,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 385,68 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 72 833,31 Kč a částky 1 258,50 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 13 064,08 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 85 218,99 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 833,31 Kč od datum do zaplacení,
nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 476 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 385,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 385,68 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 833,31 Kč a částky 1 258,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 064,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 85 218,99 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 833,31 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 476 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 85 218,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 064,08 Kč, který zahrnuje nesplacený smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně za období od datum do datum ve výši 10 206,78 Kč, nesplacené měsíční poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 2 157,30 Kč a nesplacené poplatky za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 700 Kč, dále se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 85 218,99 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč za dvě osobní návštěvy žalovaného po 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny 85 218,99 Kč za období datum do datum ve výši 1 258,50 Kč po zohlednění § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, bd příjmení 1, číslo anonymizováno, země, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném anonymizováno soudem v anonymizováno pod c. tel. číslo (číslo), jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr s možností čerpání finančních prostředků až do výše 500 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální stanovenou měsíční splátkou 5% z čerpané výše úvěru, minimálně však částku 500 Kč. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků činí 208 094,68 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil postupně celkem částku 195 709 Kč. Žalobkyně k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřila pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu a výdajů, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že v době uzavření smlouvy pobíral mzdu ve výši 15 000 Kč, přičemž jeho výdaje činily 3 000 Kč. Při sjednané splátce 5 000 Kč, tak činil disponibilní měsíční zůstatek žalovaného 7 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně aktivně ověřila finanční situaci žalovaného a prověřila jej v dostupných bankovních i nebankovních registrech. Žalovaný nemá a v době uzavření smlouvy neměl záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně doplnila, že u právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala další případnou dokumentaci prokazující ověření schopností žalovaného splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dohledána.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně se prostřednictvím zprostředkovatele dne datum zavázala, že poskytne žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr s aktuálním a maximálním úvěrovým rámcem. Z revolvingového úvěru měla být částečně či zcela uhrazena kupní cena zboží nebo služeb. Aktuální úvěrový rámec činil 45 000 Kč. Strany smlouvy sjednaly, že aktuální úvěrový rámec je možné při splnění stanovených podmínek zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 % a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí ve splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek a splácení) k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč a dále, že zaplatí žalobkyni měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že souhlasí s pojištěním a že splňuje podmínky pro vznik pojištění uvedené v přihlášce k pojištění a zavázal se hradit měsíční pojistné ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. V čl. I. smlouvy žalovaný uvedl údaje pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti, konkrétně uvedl, že je zaměstnán jako dělník (automechanik, frézař, elektrikář) u právnická osoba anonymizována dvě slova od února 2017 s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč. Celkové náklady na bydlení uvedl ve výši 3 000 Kč, ostatní finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) a ostatní pravidelné výdaje (výživné, telefon, internet, aj.) uvedl částkou 0 Kč. Dále uvedl, že nemá žádné vyživované děti, je majitelem domu nebo bytu a je ženatý. (zjištěno z dokumentu nadepsaného Žádost o revolvingový spotřebitelský úvěr/ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcová smlouva o platebních službách ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dopisu ze dne datum)
6. Součástí úvěrové smlouvy je přihláška žalovaného k pojištění k revolvingovému úvěru pro případ úmrtí, invalidity III. stupně, pracovní neschopnosti, pro případ zneužití úvěrové karty v případě odcizení nebo ztráty karty a pro případ ztráty nebo odcizení dokladu současně s úvěrovou kartou. (zjištěno z Přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr)
7. Žalovaný průběžně čerpal z úvěrového účtu číslo finanční prostředky, a na úvěrový účet v souhrnu splatil částku 195 709 Kč (zjištěno z výpisu úvěrového účtu číslo)
8. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně dopisem nadepsaným Odstoupení od úvěrové smlouvy vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr se ke dni datum stal splatným v celém rozsahu. (zjištěno z dopisu ze dne datum)
9. Žalobkyně činila úkony mimosoudního vymáhání pohledávky (zjištěno z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a dopisu ze dne datum)
10. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení) Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Současně byl žalovaný vyzván dopisem rovněž ze dne datum k úhradě dlužné částky 100 031,87 Kč nejpozději do datum. Dopisy byly odeslány dne datum (z dopisu Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z dopisu ze dne datum a podacího lístku ze dne datum)
11. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k úhradě dluhu; výzva byla odeslána žalovanému dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu ze den datum).
12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne datum zavázala, že žalovanému poskytne v jeho prospěch aktuální úvěrový rámec 45 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně úrok, pojistné a poplatky. V žádosti o revolvingový úvěr žalovaný uvedl údaje o svých příjmech, výdajích a osobních poměrech. Z důvodu prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum a úvěr zesplatnila. Žalovaný dosud na úvěrový účet uhradil 195 709 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne datum ve lhůtě nejpozději do datum a také předžalobní upomínkou.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
18. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
19. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
23. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
24. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
25. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do bankovních i nebankovních registrů. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, příjmy z
26. e zaměstnání ani výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neprověřovala z žádných dokladů. Žalovaný jako své výdaje uvedl pouze částku 3 000 Kč na bydlení a žádné další výdaje neuváděl, a to ani výdaje na stravu, léky, mobilní telefon a jiné, což zjevně nemůže odpovídat skutečnosti, když každý má nějaké běžné výdaje nad rámec úhrad za bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při výpočtu disponibilní částky žalovaného vyšla z neověřených a zjevně nepravdivých vstupních údajů. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nedoložila ani to, zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných bankovních a nebankovních registrech. Vzhledem k tomu, že žalobkyně výslovně uvedla, že u právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala další případnou dokumentaci prokazující ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dohledána, soud již nepoučoval žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
27. Soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
28. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Ze žalobních tvrzení (konkrétně č. l. 4 a 17) vyplývá, že žalovaný v součtu čerpal z úvěrového účtu částku 208 094,68 Kč. Uvedená tvrzení žalovaný nijak nerozporoval a neodporuje jim ani výpis z úvěrového účtu číslo. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dosud na úvěrový účet uhradil částku 195 709 Kč. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, což činí 12 385,68 Kč.
29. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 12 385,68 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
30. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
31. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.