Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 49/2023-30

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

spisová značka

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 15 682 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku

a) 13 710 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 818,71 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 710 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení

b) 1 972 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 861,64 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 972 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení

a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku</b> <b>a) 13 710 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 818,71 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 710 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení</b> <b>b) 1 972 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 861,64 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 972 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení</b> <b>a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 zaplacení částky shora s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 2 660 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč. Dále žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 464 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 578 Kč od 2. 10. 2014, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 11. 2015. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, uhradila za celou dobu pouze 5 290 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. Kromě dlužné jistiny 13 710 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 6. 11. 2015 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 5 818,71 Kč.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo k uzavření další smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 840 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Dále žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 174 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 183 Kč od 7. 8. 2014, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 9. 2015. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, uhradila za celou dobu pouze 4 028 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. Kromě dlužné jistiny 1 972 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 11. 9. 2015 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 861,64 Kč.

3. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalované byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena na adresu jejího trvalého bydliště dne 11. 4. 2023, a to postupem dle , 4 . Žalovaná se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, proto soud jednal dle a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Žalovaná k věci ničeho neuvedla, po celé řízení byla pasivní.

5. Smlouvou o půjčce (anonymizováno) ze dne 31. 7. 2014 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se žalovanou v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě tato poskytla žalované prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná měla zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 840 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč a pojištění 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru měla tvrdit žalovaná, že má dvě nezletilé děti, žije v nájemním bydlení, má u téhož věřitele aktivní půjčku, pobírá„ mateřskou“ 4 900 Kč, alimenty 3 500 Kč, příjmy jejího manžela jsou 16 629 Kč, uvedla měsíční výdaje na bydlení/inkaso 5 500 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč + 7 000 Kč, splátky 1 800 Kč a 1 200 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem tedy 21 700 Kč, když příjmy celkem činily 25 029 Kč. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit výměrou státní podpory, dokladem SIPO a nájemní/ubytovací smlouvou. Ověřena měla být i totožnost žalované, a to z jejího předloženého občanského průkazu.

6. Smlouvou o půjčce (anonymizováno) ze dne 25. 9. 2014 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se žalovanou v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 19 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná měla zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 2 660 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč a pojištění 464 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 578 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru měla žalovaná požadovat půjčku 20 000 Kč a tvrdit, že má dvě nezletilé děti, žije jako podnájemník, má u téhož věřitele aktivní půjčku, pobírá„ mateřskou“ 4 900 Kč, alimenty 3 000 Kč, další příjmy domácnosti měly být ve výši 20 847 Kč, uvedla měsíční výdaje domácnosti na bydlení/inkaso 5 500 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč a 7 000 Kč, splátky 2 664 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem tedy 21 364 Kč, když příjmy celkem činily 28 747 Kč. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit výměrou státní podpory, pracovní smlouvou či živnostenským listem, výpisem z účtu, výplatních pásek. Ověřena měla být i totožnost žalované, a to z jejího předloženého občanského průkazu.

7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele (poskytovatelem úvěru) ze dne 12. 2. 2021 odeslaným dle podacího lístku 15. 2. 2021.

8. Předžalobní výzva ze dne 10. 10. 2022 byla žalované zaslána dle podacího lístku dne 10. 10. 2022.

9. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na žalobkyní tvrzený dluh, nad rámec 4 028 Kč a 5 290 Kč Kč, něčeho uhradila či že by její závazky již zanikly.

10. Podle , , (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření dvou smluv o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaná) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

21. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití Obč.Z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

24. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a 19 000 Kč. Pro účely posouzení úvěruschopnosti poskytovatel úvěru nedostatečně ověřil měsíční příjmy žalované a zejména její výdaje, v podstatě žádné nezjišťoval a vycházel pouze z tvrzených výdajů, neověřoval ani nevyžadoval doložení listin týkajících se těchto výdajů žalované, resp. toto neprokázal. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele.

25. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost každé shora uvedené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.), čehož si žalobkyně byla sama vědoma, neboť pouze toto žalobou požadovala. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč, žalovaná jí do současné doby uhradila pouze 4 028 Kč. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi uvedenými částky, tj. žalovanou částku 1 972 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měla být zápůjčka uhrazena. V případě poskytnutých prostředků 19 000 Kč, bylo žalovanou uhrazeno pouze 5 290 Kč a žalobkyně tak má právo pouze na rozdíl mezi těmito čáýstkami, tj. na 13 710 Kč a zákonné úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měla být daná zápůjčka/úvěr uhrazen. Výše úroku z prodlení vyplývá z Za dobu do postoupení pohledávky tyto úroky z prodlení činí 861,64 Kč a 5 818,71 Kč

26. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle , neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč ( ve spojení s , 2 vyhl. č. ), 3x 100 Kč paušál za výše uvedené úkony ( vyhl. č. ) + 21 % DPH z odměny advokátky a paušálních náhrad, tj. 252 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 252 Kč.

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta za středníkem s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.