Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 223/2022-24

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 46 741,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky

6 144,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 144,99 Kč od 27.4.2021 do zaplacení,

3 791,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 791,81 Kč od 27.7.2021 do zaplacení,

18 485,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 485,46 Kč od 24.6.2021 do zaplacení,

100 Kč,

219 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 219 Kč od 16.3.2021 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částky 10 400 Kč a 7 600 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 108,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 6 144,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 144,99 Kč od 27.4.2021 do zaplacení, 3 791,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 791,81 Kč od 27.7.2021 do zaplacení, 18 485,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 485,46 Kč od 24.6.2021 do zaplacení, 100 Kč, 219 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 219 Kč od 16.3.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částky 10 400 Kč a 7 600 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 108,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 46 741,26 Kč (jako součtu částek 6 144,99 Kč, 3 791,81 Kč, 10 400 Kč, 18 485,46 Kč, 7 600 Kč, 100 Kč, 219 Kč) spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, které měl žalovaný dlužit žalobkyni jednak na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 28. 1. 2021, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do jeho odběrného místa na adrese adresa žalovaného, elektřinu a žalovaný se zavázal za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázal i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 30 měsíců od 11. 2. 2021 s možností automatické prolongace. Za období od 11. 2. 2021 do 26. 3. 2021 žalovaný odebral elektrickou energii v rozsahu 1, 32900 MWh, kterou žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne 5. 4. 2021 fakturou variabilní symbol v částce 6 144,98 Kč se splatností dne 26. 4. 2021, na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Ve smlouvě v oddílu„ Ostatní ujednání“ si strany dohodly mimo jiné smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s provedením platby sjednaných záloh, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu v celkové výši 400 Kč, z níž požaduje toliko 300 Kč) a to za prodlení se zaplacením záloh za měsíc březen 2021, splatné 15. 3. 2021, a za měsíc duben 2021, splatné 15. 4. 2021, a dále shora uvedené faktury variabilní symbol, a to v rámci upomínek ze 17. 5. 2021, 6. 4. 2021 a 5. 5. 2021. Dále žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 6. 7. 2021, variabilní symbol, splatnou dne 26. 7. 2021, částku ve výši 3 891,81 Kč (z toho 400 Kč za shora uvedené smluvní pokuty a 3 491,81 Kč za 0, 66500 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 27. 3. 2021 do 22. 6. 2021; ani na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Přímo ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“, si dále strany ujednaly smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen; v tomto případě důvodem smluvní pokuty je to, že žalobkyně u smluv na dobu určitou sjednává produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (u smluv na bodu neurčitou, kdy Ceník Standard žalobkyně průběžně mění a upravuje zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen elektřiny), v rámci něhož ve smlouvě garantuje určitou cenu elektřiny po celou dobu trvání smlouvy, kdy zákazník, na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen elektřiny, a dále též získává nižší cenu elektřiny. Právě proti těmto benefitům se žalobkyně u smluv na dobu určitou utvrzuje sjednáním smluvních pokut, které pokrývají širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy, současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. V daném případě si strany pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Pokud tedy byla předmětná smlouva uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 11. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy a žalobkyně dne 22. 6. 2021 ukončila dodávku elektřiny z důvodů porušení platebních povinností ze strany žalovaného, žalobkyně vyúčtovala fakturou variabilní symbol ze dne 22. 6. 2021 a splatnou dne 2. 7. 2021 žalovanému smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč (400 Kč x 26 měsíců, tj. za každý měsíc od 22. 6. 2021 do 11. 8. 2023). Na toto vyúčtování rovněž nebyla provedena žádná úhrada.

2. Vedle toho účastníci řízení uzavřeli dne 28. 1. 2021 smlouvu o dodávce plynu, podle které žalobkyně dodávala žalovanému do jeho odběrného místa na adrese adresa žalovaného, plyn a žalovaný se zavázal za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázal i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 22 měsíců od 5. 5. 2021 s možností automatické prolongace. Ke dni 28. 5. 2021 v souladu s energetickým zákonem žalobkyně ukončila dodávku plynu podle této smlouvy z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, konkrétně nezaplacením záloh za měsíc březen 2021, splatné 15. 3. 2021 a duben 2021, splatné dne 15. 4. 2021, kdy na možnost ukončení dodávky byl žalovaný upozorněn upomínkou ze dne 21. 4. 2021. Dopisem ze dne 3. 6. 2021 pak žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. I v této smlouvě si smluvní strany v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, v souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu v celkové výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh (z této částky však žalobkyně požaduje toliko částku 100 Kč), a to za prodlení se zaplacením zálohy za měsíc březen 2021, splatné 15. 3. 2021. Následně žalobkyně fakturou ze dne 3. 6. 2021, variabilní symbol, se splatností dne 23. 6. 2021, vyúčtovala žalovanému částku ve výši 18 585,46 Kč (z této 17 962,47 Kč jako cenu odebraného plynu v objemu 1 367,17 m3 za období od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021 a souvisejících služeb), částku 60 Kč představující cenu za poskytnutí služby monitoringu spotřeby za období 05/ 2021 2021, která byla uhrazena prostřednictvím zaplacených záloh, částku 363 Kč představující cenu za demontáž senzoru monitoringu spotřeby (obojí na základě smlouvy o poskytování služby monitoringu spotřeby ze dne 28. 1. 2021, uzavřené rovněž mezi účastníky), částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku plynu a dalších 100 Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Ani na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Stejně tak i v této smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“, si dále strany ujednaly smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen; v tomto případě důvodem smluvní pokuty je to, že žalobkyně u smluv na dobu určitou sjednává produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (u smluv na bodu neurčitou, kdy Ceník Standard žalobkyně průběžně mění a upravuje zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen plynu), v rámci něhož ve smlouvě garantuje určitou cenu plynu po celou dobu trvání smlouvy, kdy zákazník, na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen plynu, a dále též získává nižší cenu plynu. Právě proti těmto benefitům se žalobkyně u smluv na dobu určitou utvrzuje sjednáním smluvních pokut, které pokrývají širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy, současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. V daném případě si strany pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Pokud tedy byla předmětná smlouva uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od data 5. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy a žalobkyně dne 28. 5. 2021 ukončila dodávku plynu z důvodů opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného, žalobkyně vyúčtovala fakturou variabilní symbol ze dne 30. 5. 2021 a splatnou dne 9. 6. 2021 žalovanému smluvní pokutu ve výši 7 600 Kč (400 Kč x 19 měsíců, tj. za každý měsíc od 28. 5. 2021 do 5. 12. 2022). Rovněž na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Žalobkyně pak dále ještě žalovanému vyúčtovala částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury variabilní symbol.

3. Konečně pak žalovaný dluží žalobkyni částku 219 Kč za pojistné, které se žalovaný zavázal platit podpisem Přihlášky k innogy Pojištění domácnosti (dle pojistné smlouvy číslo číslo uzavřené dne 31. 5. 2016 mezi právnická osoba jako pojistitelem a právnická osoba právnická osoba jako pojistníkem) dne 28. 1. 2021, přičemž pojištění bylo sjednáno na pojistnou dobu 12 měsíců s možností opakovaného automatického prodloužení o stejnou dobu s datem počátku pojištění 15. 3. 2021, avšak nezaplatil úhradu za pojistné splatnou dne 15. 3. 2021 právě ve výši 219 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. K jednání nařízenému na 18. 10. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, přitom doručení předvolání k tomuto jednání u něj bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. , (dále jen ) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

6. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti:u označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny datovanou dnem 28. 1. 2021 vzal soud dále za prokázáno, že žalobkyně se dne 28. 1. 2021 s žalovaným písemně dohodla, že jako podnikající právnická osoba bude žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, dodávat elektřinu a žalovaný bude tuto dodávanou elektřinu odebírat a hradit za ni kupní cenu dle aktuálně platného ceníku vydaného žalobkyní; strany si v rámci samotné smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly jednak smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 11. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Listinami označenými jako oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne 17. 5. 2021, včetně dokladu o odeslání z téhož dne, a odstoupení od smlouvy ze dne 6. 7. 2021 a dokladem o odeslání tétoy ze dne 8. 7. 2021, je pak dále prokázáno, že žalobkyně nejprve žalovaného upozornila na přerušení dodávky elektřiny pro neplnění povinností z jeho strany a následně ke dni 6. 7. 2021 ukončila dodávku elektřiny v předmětném odběrném místě pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Plánem záloh elektřiny v daném odběrném místě za období od 10. 2. 2021 do 10. 2. 2022 je v řízení prokázáno, že žalovaný se zavázal v souladu se smlouvou platit za odběr elektřiny zálohy ve výši 1 000 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Vyúčtování č. variabilní symbol ze dne 5. 4. 2021 je dále prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 6 144,98 Kč se splatností dne 26. 4. 2021 za odběr elektrické energie v rozsahu 1, 32900 MWh za období od 11. 2. 2021 do 26. 3. 2021. Upomínkami ze dne 17. 5. 2021, 6. 4. 2021 a 5. 5. 2021 je dále prokázáno, že žalobkyně za prodlení se zaplacením záloh za měsíc březen 2021 a duben 2021, a dále za prodlení se zaplacením faktury variabilní symbol vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši vždy 100 Kč. Fakturou ze dne 6. 7. 2021, variabilní symbol, splatnou dne 26. 7. 2021, je dále postaveno na jisto, že žalobkyně žalovaném vyúčtovala částku ve výši 3 891,81 Kč (z toho 400 Kč za shora uvedené smluvní pokuty, kdy částku 100 Kč z této nepožaduje, a 3 491,81 Kč za 0, 66500 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 27. 3. 2021 do 22. 6. 2021. Fakturou variabilní symbol ze dne 22. 6. 2021, splatnou dne 2. 7. 2021, je v řízení prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč ze předčasné ukončení smlouvy (400 Kč x 26 měsíců, tj. za každý měsíc od 22. 6. 2021 do 11. 8. 2023).

7. Předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 30. 9. 2021, včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 1. 10. 2021, je dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 20 436,80 Kč (tj. jakou součtu částek 6 144,99 Kč, 10 400 Kč a 3 891,81 Kč) nejpozději do 8. 10. 2021 s tím, že v opačném případě bude žalobkyně vymáhat tento dluh soudní cestou.

8.u označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu datovanou dnem 28. 1. 2021 vzal soud dále za prokázáno, že žalobkyně se dne 28. 1. 2021 s žalovaným písemně dohodla, že jako podnikající právnická osoba bude žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, dodávat rovněž plyn a žalovaný bude tento dodávaný plyn odebírat a hradit za něj kupní cenu dle aktuálně platného ceníku vydaného žalobkyní; strany si v rámci samotné smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly jednak smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od data 5. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Listinami označenými jako oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 21. 4. 2021, včetně dokladu o odeslání z téhož dne, a odstoupení od smlouvy ze dne 3. 6. 2021 a dokladem o odeslání tétoy ze dne 7. 6. 2021, je pak dále prokázáno, že žalobkyně nejprve žalovaného upozornila na přerušení dodávky plynu pro neplnění povinností z jeho strany a následně ke dni 3. 6. 2021 ukončila dodávku plynu v předmětném odběrném místě pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Plánem záloh plynu v daném odběrném místě za období od 15. 3. 2021 do 15. 1. 2022 je v řízení prokázáno, že žalovaný se zavázal v souladu se smlouvou platit za odběr plynu zálohy ve výši 2 160 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce.

9.u označenou jako Smlouva o poskytování monitoringu ze dne 28. 1. 2021 je dále v řízení prokázáno, že se strany dále písemně dohodly, že žalobkyně prostřednictvím žalovanému pronajatého senzoru a aplikace pro chytré telefony a tablety„ innosvět“ přenechá žalovanému senzor typu Codea FL-SG-bk a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za služby v podobě monitoringu spotřeby zahrnující nájemné, datovou konektivitu a montáž senzoru, jednak měsíční pevnou částku ve výši 60 Kč za každý započatý měsíc poskytování služby od data účinnosti Monitoringu spotřeby a v případě demontáže senzoru poplatek za tuto demontáž ve výši 363 Kč, podle platného ceníku, který byl součástí předmětné smlouvy, přitom podmínkou platného uzavření smlouvy o poskytování služeb průběžného monitoringu spotřeby byla skutečnost, že žalovaný měl s žalobkyní uzavřenou platnou a účinnou smlouvu o dodávce energií.

10. Upomínkou ze dne 6. 4. 2021 je v řízení prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za měsíc březen 2021. Fakturou ze dne 3. 6. 2021, variabilní symbol, se splatností dne 23. 6. 2021, je pak prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 18 585,46 Kč (z této 17 962,47 Kč jako cenu odebraného plynu v objemu 1 367,17 m3 za období od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021 a souvisejících služeb), částku 60 Kč představující cenu za poskytnutí služby monitoringu spotřeby za období 05/ 2021 2021, která byla uhrazena prostřednictvím zaplacených záloh, částku 363 Kč představující cenu za demontáž senzoru monitoringu spotřeby, částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku plynu a dalších 100 Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Fakturou variabilní symbol ze dne 30. 5. 2021, splatnou dne 9. 6. 2021, je pak prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 7 600 Kč ze předčasné ukončení smlouvy (400 Kč x 19 měsíců, tj. za každý měsíc od 28. 5. 2021 do 5. 12. 2022). Konečně vyúčtování smluvní pokuty ze dne 13. 7. 2021 variabilní symbol žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury variabilní symbol.

11. Předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 29. 9. 2021, včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 1. 10. 2021, je dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 26 285,46 Kč (tj. jakou součtu částek 18 485,46 Kč, 7 600 Kč a 100 Kč) nejpozději do 7. 10. 2021 s tím, že v opačném případě bude žalobkyně vymáhat tento dluh soudní cestou.

12. Přihláškou innogy Pojištění domácnosti ze dne 28. 1. 2021 a potvrzením o uzavření pojistné smlouvy ze dne 26. 2. 2021 je pak dále prokázáno, že strany dále uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala v souladu s pojistnou smlouvou číslo číslo uzavřenou dne 31. 5. 2016 mezi právnická osoba jako pojistitelem a innogy právnická osoba jako pojistníkem, žalovanému zajistit pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti a pojištění asistenčních služeb do sjednané výše limitů s tím, že pojištění bylo sjednáno na pojistnou dobu 12 měsíců s možností opakovaného automatického prodloužení o stejnou dobu s datem počátku pojištění 15. 3. 2021, přičemž výše pojistného pro dané období činila 219 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2021, včetně dokladu o odeslání z téhož dne, je prokázáno, že žalobkyně urgovala u žalovaného zaplacení částky 219 Kč za toto pojištění.

13. Všechny provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, je soud následně vyhodnotil jako věrohodné. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně, jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru elektřiny ze dne 28. 1. 2021 mezi ní a žalovaným, jako spotřebitelem, dodala v době od 11. 2. 2021 do 26. 3. 2021 žalovanému 1, 32900 MWh elektrické energie a za tento odběr mu vyúčtováním variabilní symbol ze dne 5. 4. 2021 se splatností dne 26. 4. 2021 vyúčtovala částku 6 144,98 Kč; upomínkami ze dne 17. 5. 2021, 6. 4. 2021 a 5. 5. 2021 pak žalobkyně žalovanému za prodlení se zaplacením záloh za měsíc březen 2021 a duben 2021, a za prodlení se zaplacením faktury variabilní symbol vyúčtovala smluvní pokutu ve výši vždy 100 Kč; fakturou ze dne 6. 7. 2021, variabilní symbol, splatnou dne 26. 7. 2021, mu pak vyúčtovala částku ve výši 3 891,81 Kč (z toho 400 Kč za shora uvedené smluvní pokuty, kdy částku 100 Kč z této nepožaduje, a 3 491,81 Kč za 0, 66500 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 27. 3. 2021 do 22. 6. 2021); a konečně fakturou variabilní symbol ze dne 22. 6. 2021, splatnou dne 2. 7. 2021, vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč ze předčasné ukončení smlouvy (400 Kč x 26 měsíců, tj. za každý měsíc od 22. 6. 2021 do 11. 8. 2023); přitom pro neplnění povinností ze strany žalované byl odběr plynu jednostranným rozhodnutím žalobkyně ukončen. Součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní na straně žalovaného, jednak o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny; smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 11. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy.

15. Vedle toho žalobkyně jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru plynu ze dne 28. 1. 2021 mezi ní a žalovaným, jako spotřebitelem, dodala v době od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021 plyn v objemu 1 367,17 m3 a tento vyúčtovala fakturou ze dne 3. 6. 2021, variabilní symbol, se splatností dne 23. 6. 2021, na celkovou částku ve výši 18 585,46 Kč (z této 17 962,47 Kč jako cenu odebraného za období a souvisejících služeb, 60 Kč představující cenu za poskytnutí služby monitoringu spotřeby za období 05/ 2021 2021, 363 Kč představující cenu za demontáž senzoru monitoringu spotřeby, částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku plynu za měsíc březen 2021 a dalších 100 Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně touto žalobou neuplatňuje); fakturou variabilní symbol ze dne 30. 5. 2021, splatnou dne 9. 6. 2021, mu pak vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 7 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy (400 Kč x 19 měsíců, tj. za každý měsíc od 28. 5. 2021 do 5. 12. 2022); vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 13. 7. 2021 variabilní symbol pak vyúčtovala žalovanému částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury variabilní symbol; přitom pro neplnění povinností ze strany žalovaného byl odběr plynu jednostranným rozhodnutím žalobkyně ukončen. Součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní na straně žalovaného, jednak o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu; smlouva byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od data 5. 2. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Ve spojení s touto smlouvou se pak na základě Smlouvy o poskytování monitoringu ze dne 28. 1. 2021 se pak žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému prostřednictvím pronajatého senzoru a aplikace pro chytré telefony a tablety monitoring spotřeby energie za měsíční pevnou částku ve výši 60 Kč za každý započatý měsíc poskytování služby a v případě demontáže senzoru poplatek za tuto demontáž ve výši 363 Kč.

16. Konečně se žalobkyně zavázala zajistit pro žalovaného pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti a pojištění asistenčních služeb do sjednané výše limitů za částku 219 Kč na dobu 12 měsíců s datem počátku pojištění 15. 3. 2021, kterou žalovaný rovněž neuhradil.

17. Podle , , kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle ust. , , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Podle ust. , , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle ust. , , k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

21. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byly platně uzavřeny kupní smlouvy jednak na dodávku elektřiny, jednak na dodávku plynu, a to dle ustanovení a násl. , , a to ve spojení s  a násl. , energetického zákona, na základě kterých vznikl žalobkyni, jako podnikateli, závazek dodávat žalovanému, jako spotřebiteli, do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn ve smluvené kvalitě a množství a žalovaný se zavázal tyto komodity v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovaným v obou případech hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smluv splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Součástí obou smluv pak bylo i ujednání stran ve smyslu a násl. , , o smluvních pokutách. Ve vztahu k oběma komoditám se jednalo jednak o smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou žalovaného dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy s tím, že tato smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané komodity.

22. Žalobkyně na základě uzavřených dohod jednak v období od 11. 2. 2021 do 26. 3. 2021 dodala žalovanému 1, 32900 MWh elektrické energie a za tento odběr mu vyúčtovala částku 6 144,98 Kč; v období od 27. 3. 2021 do 22. 6. 2021 0, 66500 MWh elektrické energie a za tento odběr mu vyúčtovala 3 491,81 Kč; konečně pak v období od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021 mu dodala 1 367,17 m3 plynu, za který vyúčtovala částku 17 962,47 Kč. Dále pak žalobkyně s žalovaným uzavřela nepojmenovanou smlouvou o poskytování monitoringu spotřeby energií, podle které se žalovanému zavázala zajistit kontrolu spotřeby energií a naopak žalovaný se zavázal za tento monitoring hradit měsíčně částku 60 Kč, kterou však za období 05/ 2021 neuhradil, a částku 363 Kč jako poplatek za demontáž senzoru monitoringu spotřeby při ukončení takové smlouvy, kterou rovněž neuhradil, byť smlouva byla ukončena v důsledku porušení povinností na straně žalovaného. Konečně se pak žalobkyně zavázal zajistit pro žalovaného pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti a pojištění asistenčních služeb do sjednané výše limitů za částku 219 Kč na dobu 12 měsíců s datem počátku pojištění 15. 3. 2021, kterou žalovaný rovněž neuhradil. Jelikož žalovaný na tyto vyúčtování, resp. sjednané platby žalobkyni ničeho neuhradil, čímž tak řádně a včas nesplnil svoje závazky, dostal se tak s úhradou svých dluhů ve smyslu , , vždy dnem následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur, kterými byly tyto částky vyúčtovány, do prodlení, pročež s ohledem na uvedené skutečnosti soud v této části žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení těchto částek, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá

23. Ve vztahu ke všem sjednaným smluvním pokutám pak soud posuzoval, jestli tato smluvní ujednání obstojí s ohledem na ochranu spotřebitele. V ustanovení a násl. , , je provedena směrnice Rady 93/13 ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kdy smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde tedy o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přezkumu podle ust. , , podléhají pouze ujednání spotřebitelských smluv, tudíž přezkumu přiměřenosti předchází posouzení, zda konkrétní ujednání je vůbec součástí smlouvy. Posuzování významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran pak má dvě úrovně. Je možné posuzovat rozsah nerovnováhy v poměru smluvního ujednání a absence smluvního ujednání, či v poměru práva jedné strany a strany druhé. Pouhá skutečnost, že strany mají stejné právo (např. smluvní pokuta, promlčení), neznamená, že nemůže jít o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech, je nutné posuzovat reálný význam ujednání pro postavení každé ze stran (např. riziko prodlení). Na druhou stranu pouhá skutečnost, že ujednání zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé, ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Z ust. druhé věty , , vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde i o zkoumání, zda neexistuje hrubý nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikateli poskytuje. Relevantní při zkoumání nepřiměřenosti ujednání je pouze významná nerovnováha. Je proto nutné zkoumat rozsah, v jakém dochází k odchýlení od zákonného rozsahu práv a povinností (např. od zákonné výše úroků z prodlení, od možné škody, která hrozí, v případě smluvní pokuty), v jakém jsou práva stran v nerovnováze, v jakém rozsahu dochází k nerovnováze vzájemných plnění obou stran. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními.

24. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. Spotřebitel musí mít možnost se s obsahem smlouvy seznámit. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, stejně jako zda k uzavření smlouvy nebyl spotřebitel pohnut nekalými obchodními praktikami. V úvahu je nutno také brát, zda bylo ujednání sjednáno individuálně či nikoliv. Ujednání není sjednáno individuálně, jestliže smluvní strana neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah, zejména jestliže je připraveno jednou stranou předem, a to nezávisle na tom, zda tvoří součást obchodních podmínek nebo formuláře. Nicméně přezkum se vztahuje i na ujednání sjednaná individuálně. I v případě takového ujednání může podnikatel zneužít svého silnějšího postavení, např. při využití agresivních nebo klamavých obchodních praktik či nejasných ujednání, a spotřebitel může uzavřít smlouvu, kterou by bez takového zneužití neuzavřel. Posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká definice hlavního předmětu smlouvy, přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Podstata této výjimky vychází z toho, že rozhodnutí ve vztahu k předmětu plnění a jeho ceně jsou základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného rozhodnutí spotřebitele, nejde o cenovou regulaci. Aplikace jiných ustanovení k řešení hrubého nepoměru vzájemného plnění tím není vyloučena.

25. Jestliže je následně ujednání posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu. Takové ujednání jako by nebylo vůbec učiněno, nemá žádné právní účinky. Jde o ujednání zdánlivé ( , ) a plnění na jeho základě může představovat bezdůvodné obohacení ( , ). Soud přitom zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží, z úřední moci, tedy spotřebitel nemusí namítat nepřiměřenost, nemusí se jí dovolávat.

26. Ve vztahu k smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů, které bylo sjednáno v obou smlouvách, a na základě kterého žalobkyně uplatňovala nárok na smluvní pokutu jak ve vztahu k elektřině, tak ve vztahu k plynu (u elektřiny celkem ve vztahu k částce 300 Kč a u plynu ve vztahu k částce 100 Kč) dospěl soud k závěru, že takové smluvní pokuty byly v obou případech sjednány dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování, pročež soud tyto smluvní pokuty žalobkyni přiznal a zavázal je žalovaného zaplatit spolu s požadovaným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých pokut.

27. Pokud však jde o smluvní pokuty, sjednané v obou smlouvách ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy, pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost, jak byla tato v celkové výši 10 400 Kč žalována u elektřiny a 7 600 Kč u plynu, má soud za to, že tato tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele ( , ) a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. , , nepřihlíží. Podle názoru soudu, vycházejícího např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č.j. , se v daném případě jedná o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaná rovněž sankcionována smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní), přičemž smlouvy o sdružených službách dodávky energií, které jsou smlouvami formulářovými, nikoliv individuálně sjednanými, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzují. Smluvní pokuta je tedy ve smlouvách využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalované. Navíc předmětné smluvní pokuty jsou ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smluv, které omezují právo volby spotřebitele na dodavatele elektřiny a plynu. Neobstojí argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky elektřiny a plynu, neboť smluvní pokuty byly vázány na předčasné ukončení smluv, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalované nebyla elektřiny ani plyn reálně odebírány (šlo by o tzv. nulový odběr). Jde přitom o riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnými smluvními pokutami snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smluv jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku stejné elektřiny a téhož plynu jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. Případná nepoctivost žalované (v podobě neplacení) nemůže být důvodem pro ochranu jiné nepoctivosti žalobkyně (v podobě přípravy nepřiměřených ujednání), protože nepoctivost jednoho neospravedlňuje nepoctivost druhého. Lze tedy shrnout, že ve své pravé podstatě představují předmětné smluvní pokuty snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvu na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele elektřiny a plynu, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smluv (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 30, resp. 24 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). jméno žalobkyně ale podobně ve smlouvách omezována (sankcionována) není. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. Veden těmito důvody proto soud nároky na zaplacení smluvních pokut ve výších 10 400 Kč u elektřiny a 7 600 Kč u plynu zamítl jako nedůvodné.

28. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení věta před středníkem , neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a současně již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.

29. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 28 641,26 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud zohlednil v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp.zn. a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3 289,21 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 31 930,47 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 63,9 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 49 930,47 Kč). Naopak neúspěch žalobkyně představuje 36,1 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak činí 27,8 % a žalobkyni proto ve smyslu vzniklo právo na náhradu 27,8 % jí účelně vynaložených nákladů řízení. Celkové náklady žalobkyně jsou přitom představovány částkou 18 374,64 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 870 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 16 504,64 Kč mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 11 920 Kč jako odměnou dle bodu 5 ve spojení s  advokátního tarifu za čtyři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní upomínky, sepisu žaloby a účasti u jednání dne 18. 10. 2022, částkou 1 200 Kč jako čtyřmi režijními paušály po 300 Kč za tyto čtyři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle , 3 advokátního tarifu, částkou 200 Kč jako náhradou za promeškaný čas podle , 3 advokátního tarifu za 2 započaté půlhodiny v souvislosti s cestou právního zástupce k jednání soudu dne 18. 10. 2022, částkou 320,20 Kč jako náhradou cestovného na cestě zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 18. 10. 2022 na cestě z obec do obec a zpět, tj. celkem 2 x 23 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Mercedes BENZ 204 K, registrační značka o kombinované spotřebě 4,8 l nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla, a vyhláškové ceně nafty 47,10 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. , resp. a (počítáno za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba /100 km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů), to vše zvýšeno o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 27,8 % těchto nákladů, tedy částku 5 108,20 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.