Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 158/2023-30

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 132 699,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši 43 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 43 800 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 88 899,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 240,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 059,67 Kč, úrokem ve výši 25 % ročně z částky 47 754,36 Kč od datum do zaplacení

a zákonným úrokem z prodlení z částky 58 263,96 Kč od datum do datum

a od datum do zaplacení z částky 14 463,96 Kč, se zamítá.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši 43 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 43 800 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 88 899,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 240,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 059,67 Kč, úrokem ve výši 25 % ročně z částky 47 754,36 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 58 263,96 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky 14 463,96 Kč, se zamítá. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku 132 699,99 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalovaná obdržela od žalobkyně finanční hotovost ve výši 50 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 62 900 Kč (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, úhrada

za administrativní činnost a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště). Na celkovou částku 112 900 Kč, kterou byla žalovaná povinna žalobkyni splatit

ve 20 měsíčních splátkách po 5 645 Kč, žalovaná uhradila pouze částku 6 200 Kč. Dne

datum byla mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky

za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne

datum. V podání ze dne datum žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to s odkazem na informace získané od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady od žalované a nahlédnutím do příslušných registrů. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je od datum zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba s.r.o., IČO, s celkovým příjmem 14 330 Kč, vedle toho žalovaná uvedla, že má celkové měsíční výdaje ve výši 4 860 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání konaném dne datum, kdy uvedla, že si úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně vzala, nicméně s ohledem na finanční možnosti požádala o možnost splátek ve výši 3 000 Kč měsíčně.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizováno a žalovaná uzavřely dne

datum smlouvu o úvěru číslo na základě které se právnická osoba anonymizováno zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit ve 20 měsíčních splátkách po 5 645 Kč, žalovaná se tedy vedle jistiny zavázala zaplatit úrok ve výši 11 650 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 500 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši

5 250 Kč a inkasní poplatek ve výši 10 500 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a právnická osoba anonymizováno uzavřely mezi sebou smlouvu

o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku bylo prokázáno, že právnická osoba anonymizováno zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne datum.

7. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou

ke splacení dluhu před podáním žaloby.

8. Z transakční historie vyplývá, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila dne datum částku 5 700 Kč a dne datum částku 500 Kč, a to obě částky v hotovosti.

9. Ze žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaná v této žádosti uvedla, že má příjem ze zaměstnání

ve výši 14 330 Kč, že má výdaje za bydlení ve výši 1 000 Kč, za dopravu ve výši 3 860 Kč, bydlí u rodičů, je svobodná, nemá žádné děti a má střední vzdělání.

10. Žalovaná při svém výslechu uvedla, že v době kdy si brala úvěr, pracovala jako asistentka prodeje s příjmem 25 000 Kč hrubého, přičemž bydlela u rodičů, kterým přispívala částkou 3 000 Kč. Úvěr si brala na pořízení automobilu. Žádné další dluhy v té době neměla. V současnosti stále pracuje jako asistentka prodeje s příjmem 25 000 Kč hrubého, je proti ní vedena exekuce a bydlí s přítelem, přičemž za nájem platí 14 000 Kč.

11. Při právním posouzení věci soud vycházel ze ,

(dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to

na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru číslo uzavřená dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Řádně nebyla zkoumána zejména výdajová stránka žalované, když právní předchůdkyně žalobkyně v situaci, kdy byl žalované poskytnut poměrně vysoký úvěr, nedostatečně prověřila, zda bude žalovaná vzhledem ke svému věku a zaměstnání schopna daný úvěr řádně splatit.

20. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud

v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je

i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje

o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu,

a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

21. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba

v. GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách

o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají

ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články

8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku uhradila pouze

6 200 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku ve výši 43 800 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být

s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.

23. Soud umožnil žalované bezdůvodné obohacení hradit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, neboť v rámci jejího výslechu při jednání soudu dne datum bylo prokázáno, že s ohledem na její příjmy a výdaje je tuto částku schopna splácet.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, jelikož procesně úspěšná žalovaná žádnou náhradu nákladů řízení neuplatňovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).