Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 282/2021-329
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 421 665 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části kapitalizovaného úroku z prodlení 984,35 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
částku 10 285 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,05 % denně z této částky od datum do zaplacení,
částku 23 292 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 32 065 Kč od datum do datum a z částky 23 292 Kč od datum do zaplacení,
částku 51 311 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení,
částku 15 899 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení,
částku 8 262 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení,
částku 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení,
částku 32 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení,
úrok z prodlení 8 080,39 Kč,
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci
částku 231 042 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,1 % denně z této částky od datum do zaplacení a
částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,1 % denně z této částky od datum do zaplacení,
úrok z prodlení z částky 10 285 Kč od datum do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 0,05 % denně,
úrok z prodlení z prodlení 0,05 % denně z částky 32 065 Kč od datum do datum a z částky 23 292 Kč od datum do zaplacení,
úrok z prodlení z částky 51 310,80 Kč od datum do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 9,75 % ročně,
úrok z prodlení z částky 15 899 Kč od datum do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 9,75 % ročně,
kapitalizovaný úrok z prodlení 8 080,40 Kč,
se zamítá.
IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 32 271,43 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného
V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ 59 % náhrady nákladů řízení v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ 41 % náhrady nákladů řízení v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části kapitalizovaného úroku z prodlení 984,35 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 285 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,05 % denně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 23 292 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 32 065 Kč od [datum] do [datum] a z částky 23 292 Kč od [datum] do zaplacení, částku 51 311 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 15 899 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 8 262 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 32 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení 8 080,39 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 231 042 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,1 % denně z této částky od [datum] do zaplacení a částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,1 % denně z této částky od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení z částky 10 285 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 0,05 % denně, úrok z prodlení z prodlení 0,05 % denně z částky 32 065 Kč od [datum] do [datum] a z částky 23 292 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení z částky 51 310,80 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 9,75 % ročně, úrok z prodlení z částky 15 899 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši rozdílu mezi 0,1 % denně a 9,75 % ročně, kapitalizovaný úrok z prodlení 8 080,40 Kč, se zamítá. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 32 271,43 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ 59 % náhrady nákladů řízení v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ 41 % náhrady nákladů řízení v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal na žalovaném předmětných částek z titulu 5 různých nároků.
2. Prvním nárokem žalobce požadoval částku 231 042 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z této částky od datum do zaplacení, neboť původní žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku číslo jejímž předmětem byl nájem vozidla anonymizována tři slova, registrační značka (dále jen„ 1. vozidlo“), přičemž v průběhu pronájmu došlo k jeho poškození v hodnotě 231 042 Kč. Původní žalobce tak získal pohledávku za pojišťovnou z titulu pojistného plnění. Tuto pohledávku pak postoupil na žalovaného za částku 231 042 Kč, která byla žalovanému fakturována fakturou číslo splatnou dne datum. Tato pohledávka byla vůči původnímu žalobci uznána uznáním dluhu, ve kterém byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně.
3. Druhým nárokem žalobce požadoval původně uhrazení částky 148 861 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení 0,01 % denně od datum do zaplacení. Jednalo se o nároky z vyúčtovaných a následně uznaných faktur, a to faktury číslo na částku 10 285 Kč z titulu pronájmu vozidla anonymizována tři slova, registrační značka (dále jen„ 2. vozidlo“) na základě smlouvy o pronájmu citovaného vozidla číslo v období od 15. do datum, fakturu číslo na částku 32 065 Kč z titulu pronájmu 1. vozidla v ledna 2019 a 2. vozidla v období od 1. do datum, fakturu číslo na částku 19 301 Kč z titulu pronájmu 1. vozidla za období od 1. 3. do datum, fakturu číslo na částku 71 310,80 Kč z titulu přejetých kilometrů s 1. vozidlem, opravy vozidla a spoluúčasti pojistného plnění, a fakturu číslo na částku 15 899 Kč z titulu servisu a mytí 1. vozidla. Tato pohledávka byla vůči původnímu žalobci uznána uznáním dluhu, ve kterém byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
4. Třetím nárokem byl nárok na uhrazení částky 8 262 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum, přičemž tento nárok představoval nárok na opravu olejové vany u 1. vozidla, která se poškodila během jeho užívání žalovaným. příjmení byla fakturována fakturou číslo.
5. Čtvrtým nárokem byl nárok na uhrazení částky 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum, přičemž tento nárok představoval nárok na uhrazení pokuty za dopravní přestupek ze dne datum, kterou předchůdce žalobce uhradil za žalovaného. příjmení byla fakturována fakturou číslo.
6. Posledním pátým nárokem byl nárok na uhrazení částky 32 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum představující opravu 1. vozidla, přičemž za žalovaného byly uhrazeny nelikvidní položky pojišťovny 22 000 Kč a částka 10 000 Kč spoluúčasti. Tento nárok byl žalovanému fakturován fakturou číslo.
7. Žalobce nabyl předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
8. V průběhu řízení došlo k několika dispozicím s žalobou, přičemž nejprve soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, připustil vstup žalobce do řízení podle § 107a o. s. ř. o. s. ř. a zastavil řízení ohledně částky 28 074 Kč jistiny, když žalovaný tuto částky uhradil zcela na fakturu číslo v částce 8 773 Kč na fakturu číslo. Ve stejném podání však žalobce fakticky rozšířil žalobu u nároku na úrok z prodlení z faktury číslo když kapitalizoval úrok z prodlení od datum do zaplacení. Soud toto rozšíření připustil usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.
9. V reakci na toto usnesení pak vzal žalobce opětovně žalobu zpět ohledně tohoto rozšířeného úroku z prodlení a žalovaný s tímto omezením žaloby souhlasil. Soud proto dle § 96 odst. 1 – 3 o. s. ř. o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil.
10. Stanovisko žalovaného se v průběhu řízení měnilo, avšak nakonec učinil některé nároky za nesporné, případně je i výslovně v jistině uznal. Konkrétně se jednalo o nájemné vozidla na základě faktury číslo v částce 10 285 Kč, nájemné vozidla na základě faktury číslo v částce 32 065 Kč, nájemné vozidla na základě faktury číslo v částce 19 301 Kč, servis vozidla na základě faktury číslo v částce 51 310,80 Kč (vše v rámci 2. uplatněného nároku) a náhrady škody v částkách 8 262 Kč, 1 500 Kč na základě faktur číslo (celý 3. a 4. uplatněný nárok). U těchto nároků žalovaný maximálně zpochybňoval výši úroku z prodlení a dobu, po kterou byl v prodlení, neboť žalobce až v průběhu řízení řádně nároky specifikoval.
11. Žalovaný dále zcela zpochybnil první nárok, neboť měl za to, že předmětnou smlouvu o postoupení pohledávek o obsahu, který tvrdil žalobce, neuzavřel. Byla sice pravda, že na žalovaného byla uvedená pohledávka postoupena, nicméně účastníci se domluvili strany tak, že uhradí to, co se mu podaří vymoci. Pokud žalobce požadoval servis a mytí vozu na základě faktury číslo uváděl žalovaný, že nebylo důvodu tyto náklady vynaložit. Vozidlo při předání nebylo nijak znečištěno a ani poškozeno. Pokud jde o nároky z faktury číslo nárok v částce 20 000 Kč z faktury číslo jednalo se dle názoru žalovaného o shodná plnění a žalovanému nebylo jasné, co jimi měl plnit.
12. Soud povedl dokazování v míře nezbytné pro rozhodnutí ve věci a uzavřel, že žalobce nabyl všechny žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (prokázáno touto smlouvou), čímž byla dána jeho aktivní věcná legitimace.
13. Žalobce se u některých nároků domáhal nároku na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Ten odvozoval od dvou uznání dluhu, která dle jeho tvrzení podepsal žalovaný, kde tento úrok z prodlení měl být sjednán. Žalovaný tato uznání dluhu zpochybnil a prohlásil, že podpis na nich není pravý. Při svém výslechu sice uvedl, že nějaké listin y podepsal, ale nevěděl, jaké konkrétní listin y to byly.
14. Žalobce navrhl k důkazu provést znalecké zkoumání k prokázání pravosti podpisů. Znalec v rámci posudku a v rámci svého výslechu při jednání uvedl, že podpisy na listinách jsou spíše podpisy žalovaného, než jimi nejsou, nicméně vykazují příliš málo znaků, aby si troufl tvrdit, že listin y žalovaný podepsal.
15. Soud v reakci na to poučil žalobce dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , aby prokázal své tvrzení ohledně uvedeného úroku z prodlení, avšak žalobce ničeho dalšího nedoplnil. Soud tak uzavřel, že nemá za prokázané, že žalovaný uznal uvedené dluhy a tedy se zavázal uhradit smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně.
16. Soud pro úplnost konstatuje, že samotnou žalobcovu výpověď (respektive jeho předchůdce) nelze v tomto ohledu brát za dostatečně důvěryhodnou k prokázání takto podstatné skutečnosti, když ten má eminentní zájem na výsledku sporu.
17. Za této situace soud uzavřel, že smluvní úrok z prodlení jiný než sjednaný přímo ve smlouvách (vizte dále v bodě 19 tohoto odůvodnění) nemá za prokázaný a zamítl proto veškerý úrok z prodlení požadovaný nad rámec sjednaného smluvního úroku z prodlení uvedeného v citovaném bodě, případně úroku zákonného ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , u nároků, kde nebyl sjednán jiný.
18. Žalovaný naopak navrhoval zamítnutí úroku z prodlení z jednotlivých nároků též za období, kdy žalobce až v řízení stanovoval základ jednotlivých nároků. K tomu soud uvádí, že žalovaný byl fakturami řádně vyzván k zaplacení dlužných částek a nebylo důvodu jakkoliv omezovat z tohoto důvodu úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení vzniká věřiteli poté, co se dluh stává splatným na základě dohody účastníků, jinak na základě věřitelovy výzvy (vizte § 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl vyzván fakturami, je třeba počítat splatnost dle těchto faktur a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení.
19. Soud má dále za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli 2 smlouvy o pronájmu vozidel (konkrétně 1. a 2. vozidla), a to číslo číslo v rámci kterých byla žalovanému poskytnuta k pronájmu obě předmětná vozidla a žalovaný se zavázal hradit nájemné a nadměrná opotřebení. Strany si pro případ prodlení s hrazením nájemného sjednaly úrok z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky (prokázáno předmětnými smlouvami a protokoly o předání vozidla).
20. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaný nehradil nájemné řádně, když mu bylo v souladu se smlouvami vyúčtováno fakturami číslo (prokázáno uvedenými fakturami a shodným tvrzením účastníků). Žalovaný dále poškodil vanu vozidla v ceně 8 262 Kč, způsobil dne datum dopravní přestupek, kvůli kterému předchůdce žalobce uhradil částku 1 500 Kč jako pokutu, a žalovaný měl u 1. vozidla nadměrně přejeté kilometry a musel se proto provést servis. Předchůdce žalobce tyto nároky vyúčtoval fakturami číslo se splatnostmi dle žaloby (prokázáno smlouvami, shodnými tvrzeními účastníků, citovanými fakturami a rozhodnutím správního orgánu).
21. Soud se za této situace nezabýval dalšími provedenými důkazy k těmto nárokům, protože již neměly pro věc žádnou relevanci, a uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o nájmu dle § 2201 a násl. o. z., dle kterých se žalovaný zavázal hradit nájem spolu s případným úrokem z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky. V rámci nich si též sjednaly nároky za náhradu opotřebení. Vzhledem k tomu, že žalovaný způsobil žalobci na vozidlech škodu, vznikl žalobci též nárok na její náhradu dle § 2894 a násl. o. z.
22. Soud s ohledem na tyto závěry žalobci jako nástupci původní smluvní strany přiznal dlužné nájemné, náhradu za nadměrné opotřebení a škodu dle faktur číslo (ponížené o částku 20 000 Kč), číslo a číslo, a to spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. Výši úroku z prodlení v případě nájemného stanovil dle smluvního ujednání na 0,05 % denně a ve zbytku dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Soud se následně zabýval spornými pohledávkami.
24. Pokud jde o první nárok, konstatuje soud, že je vázán skutkovým vymezením věci žalobcem, tedy že na 1. vozidle došlo v průběhu užívání žalovaným k poškození, na základě kterého vznikl žalobci nárok na pojistné plnění. Tento nárok žalobce postoupil na žalovaného za úplatu ve výši hodnoty pohledávky. Takto vymezená tvrzení byla až do 1. jednání a nebyl tak důvod na něm žalobce poučovat dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. k případnému jinému právnímu posouzení. Až následně žalobce doplňoval tvrzení ohledně průběhu poškození auta (a vzniku pohledávky). K výslovnému dotazu soudu však žalobce trval na tom, že požaduje předmětné plnění, neboť strany uzavřely dohodu o postoupení pohledávek.
25. Soud tak vázán skutkovým vymezením důvodu nároku (smlouva o postoupení pohledávky) striktně dokazoval toliko tuto skutečnost a nezabýval se tím, že vozidlo bylo poškozeno a za jakých okolností. Za této situace bylo nadbytečné v tomto směru jakkoliv provádět dokazování a případné provedené důkazy v tomto směru (uznání dluhu, které bylo také zpochybněno) jsou pro věc irelevantní.
26. Soud v tomto směru provedl důkaz výslechy účastníků a uznáním dluhu, jiné důkazy ke smlouvě nebyly navrženy. Předložené uznání se však nikterak netýkalo jakéhokoliv postoupení pohledávky, takže bylo pro věc irelevantní. Účastníci se sice shodli, že k postoupení pohledávek došlo, avšak neshodli se na úplatě, neboť žalobce vypověděl, že si strany sjednaly uhrazení celé částky, a žalovaný uvedl, že si strany ujednaly uhrazení toho, co žalovaný vymůže. Jde při tom o zcela odlišný skutkový děj. Soud za této situace nemohl rozhodnutí postavit na osamocené žalobcově (věřitelově) výpovědi, proto uzavřel, že žalobce přes poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. neunesl břemeno důkazní ohledně obsahu sporné smlouvy.
27. Soud po obsahové stránce posoudil vztah účastníků tak, že dle § 1879 a násl. o. z. uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán její přesný obsah, nezbylo soudu než nárok na uhrazení žalované ceny postoupení zamítnout i s příslušenstvím, neboť nebylo prokázáno, že by takový nárok žalobci vznikl.
28. Soud se dále zabýval nárokem na uhrazení částky 15 899 Kč z faktury číslo za mytí vozidla. Žalobce touto fakturou žalovanému vyúčtoval mytí 1. vozidla a opravy na jeho náraznících a kolech (prokázáno citovanou fakturou). Z provedeného dokazování poté bylo prokázáno, že žalobce (jeho předchůdce) uhradil fakturu č. 2019 právnická osoba s. r. o. ze dne datum v částce 15 899 Kč za mytí vozidla a opravu vnějších plastů. Toto vozidlo při tom bylo žalobci předáno žalovaným dne datum v obec se zašpiněným interiérem a exteriérem, promáčklými nárazníky a poškozenými koly, což žalovaný stvrdil na protokolu o předání vozidla svým podpisem (prokázáno protokolem o předání vozidla).
29. Soud uzavřel, že žalovaný svým jednáním porušil povinnost a způsobil tím žalobci škodu na vozidle, kterou byl povinen dle § 2913 o. z. nahradit ve výši dle § 2969 o. z. Vzhledem k tomu, že se v řízení nepodařilo prokázat existenci smluvního ujednání ohledně úroku z prodlení (vizte shora) přiznal soud žalobci tuto náhradu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
30. Nakonec žalobce požadoval uhradit 2x spoluúčast ve výši 10 000 Kč dle faktury číslo nelikvidní položky 22 000 Kč a spoluúčast na škodní události 10 000 Kč dle faktury číslo. Žalovaný byl na tyto nároky uvedenými fakturami vyzván k plnění (prokázáno citovanými fakturami).
31. Žalovaný k těmto nárokům uváděl, že jde o nároky duplicitní. Soud proto v tomto směru již na prvém jednání žalobce poučil, aby doplnil svá tvrzení a navrhl k tomu důkazy, aby bylo zřejmé, o jaké konkrétní události se jedná a proč za ně odpovídá žalovaný.
32. Dne datum došlo k dopravní nehodě 1. vozidla, které řídil žalovaný (prokázáno hlášením o škodní události). Tato událost byla řešena pojišťovnou pod č. 2019, přičemž žalobci nebyla přiznána nelikvidní položka 22 000 Kč (půjčovné za dobu nepojízdnosti vozidla) a spoluúčast 10 000 Kč (prokázáno oznámeními ze dne datum). Údaje tak korespondují s fakturou číslo.
33. Dne datum došlo k dopravní nehodě 2. vozidla, které řídil jméno příjmení (prokázáno hlášením o škodní události). K této dopravní nehodě žalobce předložil 2 oznámení o řešení škodní události pod č. 2019, přičemž žalobci nebyly přiznány nelikvidní položky v částce 14 000 Kč a spoluúčast 10 000 Kč (prokázáno oznámeními o vyřízení škody ze dne datum a datum).
34. Soud však konstatuje, že u tohoto nároku existuje přes poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. pochybnost, zda žalobce žalovanému fakturoval právě uvedenou událost, neboť ve faktuře jsou fakturovány 2 spoluúčasti, avšak žalobci vznikl nárok maximálně na 1 spoluúčast. Škodní události při tom mají stejné identifikační číslo pro obě, jde tak o pochybnost, zda nejde o duplicitní plnění. Navíc se z provedeného dokazování nepodává, že by vozidlo řídil nebo měl v držení žalovaný, a to i přes to, že žalobci bylo uloženo tuto skutečnost prokázat (v hlášení o škodní události je uvedena neznámá osoba).
35. Soud tak za této situace dospěl k závěru, že žalovaný svým jednáním porušil povinnost a způsobil tím žalobci škodu na vozidle dne datum, kterou byl povinen nahradit dle § 2913 o. z. ve výši dle § 2969 o. z. Žalobce tuto škodu fakturoval fakturou číslo. Soud přiznal žalobci tuto náhradu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
36. Pokud však žalobce požadoval uhrazení částky 20 000 Kč, tak soud tento nárok i s příslušenstvím zamítl, neboť se nepodařilo prokázat, že by žalovaný za tuto újmu odpovídal.
37. Jen pro úplnost soud uvádí, že z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další důkazy nebyly provedeny pro nadbytečnost.
38. Soud u všech přiznaných nároků stanovil lhůtu k plnění dle § 160 o. s. ř. o. s. ř. , když nebyl důvod se od tohoto ustanovení odchýlit.
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 271,43 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 421 665 Kč sestávající z částky 10 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 10 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 5 010 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla z původní částky 10 020 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 393 591 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 19 800 Kč (2 x 9 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 148 170 Kč ve výši 31 115,70 Kč.
40. Pokud žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení za porady se svým advokátem dne datum a dne datum nejeví se tyto náklady jako účelné, neboť byly učiněny před prvním vyjádřením ve věci a tyto porady tak již byly zahrnuty v rámci přípravy a převzetí dané věci.
41. O nákladech státu rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a rozdělil tyto náklady mezi účastníky v poměru jejich neúspěchu tak, že žalobce byl neúspěšný z 59 % a proto hradí tuto část nákladů on, ve zbytku pak náklady státu hradí žalovaný.
42. Vzhledem k tomu, že náklady státu nebyly doposud definitivně vyřešeny, ponechal si jejich výše do samostatného usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.