Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 102/2023-66

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 754,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 206,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 547,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 109,21 Kč, úrokem ve výši 24,3 % ročně z částky 18 206,45 Kč od datum do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 206,45 Kč od datum do datum, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 681,80 Kč, k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 206,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 547,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 109,21 Kč, úrokem ve výši 24,3 % ročně z částky 18 206,45 Kč od [datum] do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 206,45 Kč od [datum] do [datum], žaloba se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 681,80 Kč, k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 30 754,25 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, na základě které žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 16 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 24,30 % ročně (10 201 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (1 500 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (4 632 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 52 týdenních splátkách po 699 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné jistině částku 18 206,45 Kč a na dlužném poplatku částku 12 547,80 Kč. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 30 754,25 Kč sestávající z jistiny ve výši 18 206,45 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 547,80 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 109,21 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,30 % ročně z částky 18 206,45 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 685,61 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 206,45 Kč od datum do datum), dále úroku ve výši 24,30 % ročně z částky 18 206,45 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z téže částky a za stejné období.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 16 333 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 632 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 52 týdenních splátek po 699 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil poslední splátku na úvěr dne datum a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Poté žalovaný již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne datum, která mu byla doporučeně odeslána.

5. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 52 týdenních splátkách po 699 Kč, přičemž žalovaný poslední splátku uhradil dne datum.

13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Právní zástupce žalobce byl písemně vyzván, aby žalobce ve stanovené lhůtě označil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem. Podáním ze dne datum žalobce doplnil žalobu o tvrzení, že jeho předchůdce ověřil osobu žalovaného nahlédnutím do databází, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení, popř. exekuční řízení a zároveň vyšel z informací, které o svých poměrech uvedl sám žalovaný. Z předložené a k důkazu provedené zákaznické karty k úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaný pracuje jako skladní u zaměstnavatele právnická osoba s měsíčním příjmem 10 397 Kč, jiný příjem nemá, žije v nájmu, jeho odhadové měsíční výdaje čin 4 000 Kč. K těmto poměrům žalovaný předkládal k ověření pracovní smlouvu a dva výpisy z bankovního účtu, tyto však u zákaznické karty nejsou připojeny jako příloha. Jiné důkazy než zákaznickou kartu ze dne datum žalobce k prověření úvěruschopnosti žalovaného nenavrhl. Právní zástupce žalobce se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení o povinnosti doplnit důkazy k prověření úvěruschopnosti žalovaného.

14. V dané věci bylo k doplňujícím tvrzením žalobce prokázáno, že jeho předchůdce prostřednictvím pověřené osoby (zprostředkovatele) u žalovaného zjišťoval výši příjmu a orientačních výdajů domácnosti, údaje zaznamenával do zákaznické karty s tím, že uvedl zdroj těchto zjištění, tedy v daném případě pracovní smlouvu žalovaného a dva výpisy z bankovního účtu. Doklady předložené žalovaným k jeho poměrům předchůdce žalobce nearchivoval, tvrzené měsíční výdaje zřejmě nebyly vůbec ověřovány. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a ohledně projednávaného spotřebitelského úvěru předchůdce žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek

(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

18. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

19. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

20. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

21. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

23. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 20 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 18 206,45 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 18 206,45 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 18 206,45 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 60 %, neúspěšný byl ve výši 40 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 20 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 500 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle ) vyhl.č. , 21 % DPH advokáta ve výši 378 Kč dle a 1 231 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 3 409 Kč, z toho 20 % představuje částku 681,80 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle

26. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.