Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 173/2023-49
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 32 383,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 385,54 Kč, úroku ve výši 1 205,63 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 912,86 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 085,48 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do 12.4.2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 085,48 Kč za dobu od 13.4.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 385,54 Kč, úroku ve výši 1 205,63 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 912,86 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 085,48 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do 12.4.2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 085,48 Kč za dobu od 13.4.2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2023 a doplněnou dne 13. 7. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 383,54 Kč s úrokem ve výši 1 205,63 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 912,86 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 085,48 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 17. 6. 2021 smlouvu o úvěru číslo předala mu částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní režim splácení úvěru ve výši 2 700 Kč. Dne 14. 7. 2021 žalovaný naposled uhradil splátku ve výši 2 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalovaného a po ověření z dokladů předložených žalovaným a dále lustrací žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, jelikož se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 30. 3. 2023, č. j. 115 C 173/2023-33. Žalovanému byla dne 31. 7. 2023 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 17. 6. 2021 poskytl společnosti právnická osoba tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, bydlí v nájmu, je zaměstnán na dobu určitou do 31. 12. 2021 s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 818 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 16 860 Kč, tj. výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo ve výši 3 860 Kč a splátky jiných úvěrů a půjček v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný zažádal o úvěr ve výši 30 000 Kč.
6. Z Čestného prohlášení podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný čestně prohlásil, že je svobodný, má přítelkyni a ode dne 1. 11. 2019 bydlí na adrese adresa. Čestné prohlášení není datováno.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 17. 6. 2021 mezi společností právnická osoba a žalovaným. Tato společnost na základě Smlouvy poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 12 888 Kč, tj. úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %.
8. Dle tabulky splácení úvěru žalovaný dosud uhradil na úvěr poskytnutý dle Smlouvy částku 4 000 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 25 Přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pod pořadovým číslo figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni.
11. Z dopisu ze dne 28. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu Smlouvy ve lhůtě do 12. 4. 2023 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 29. 3. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.
12. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
13. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 17. 6. 2021 žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy na podporu tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného krom žádosti o úvěr.
14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
16. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
20. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobkyně poskytla toliko dva důkazy - žádost o úvěr a čestné prohlášení žalovaného, které není datováno. Žalobkyně prokázala, že v den uzavření Smlouvy žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci, žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně tyto informace ověřovala z jiných zdrojů. Rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Z předložených důkazů má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neznala v rozhodné době (v den uzavření Smlouvy) aktivní a pasivní majetkovou stránku žalovaného, nemohla tudíž posoudit, zda žalovaný bude schopen úvěr splácet. Nadto soud poukazuje na to, že v rámci žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že splácí již další úvěry a půjčky celkovou splátkou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jak již bylo uvedeno výše, informace získané od spotřebitele (žalovaného) během sjednávání úvěru nestačí ke zjištění jeho solventnosti, zákon ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru (právní předchůdkyni žalobkyně), aby zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí (§ 86 ZoSÚ), právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost nesplnila, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil 4 000 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (15 000 Kč mínus 4 000 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 13. 4. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 28. 3. 2023, který byl doručen žalovanému dne 16. 4. 2023 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění do 12. 4. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.