Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 166/2020-152
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o 282 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 282 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 27. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovavému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 102 802 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 282 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 27. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovavému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 102 802 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 2. 6. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 670 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že žalobce si v r. 2014 z důvodu finanční tísně zapůjčil od pana příjmení jméno příjmení částku v celkové výši 688 000 Kč, a to postupně ve třech případech. Začátkem roku 2017 žalobce kontaktoval v zastoupení jméno příjmení žalovaný, připravil pro něj prohlášení o uznání dluhu ve výši 688 000 Kč a smluvní úrok ve výši 212 000 Kč, celkem tedy 900 000 Kč. Byly dohodnuty měsíční splátky, kdy k celkovému zaplacení se žalobce zavázal do 20. února 2020. Původní dohoda zněla na realizaci jednotlivých zápůjček ve třech případech, následně pak byla dohoda pozměněna žalovaným, a to tak, že se jednalo o čtyři případy a došlo k navýšení o poslední ústní půjčku ve výši 198 240 Kč. jméno příjmení pak smlouvou ze dne 1. 6. 2018 postoupil svou pohledávku žalovanému za kupní cenu 670 000 Kč. Předmětnou smlouvou bylo dohodnuto, že dojde k úhradě dohodnuté smluvní ceny ve čtyřech měsíčních splátkách, počínaje červnem 2018. Žalovaný pak na základě této smlouvy o postoupení pohledávek začal vymáhat po žalobci plnění v částce 670 000 Kč, o této skutečnosti byla sepsána mezi žalobcem a žalovaným kvitance ze dne 17. 6. 2019, kterou žalovaný potvrzuje převzetí částky 670 000 Kč od žalobce. Žalovaný však nadále vymáhal zbytek dluhu, mnohdy nevybíraným způsobem ve vztahu k žalobci a jeho rodině. V dubnu 2020 pak jméno příjmení odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky na žalovaného a zároveň vyzval žalobce k úhradě celého dluhu. Na základě toho žalobce vyzval žalovaného dne 27. 4. 2020 k úhradě částky 670 000 Kč, avšak na toto žalovaný jakkoliv nereagoval. Žalobce tak plnil žalovanému z důvodu, který později odpadl, na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení. V průběhu řízení pak žalobce podáním ze dne 6. 5. 2021 upravil žalobu tak, že žalobce po žalovaném požaduje částku 282 000 Kč, když poté, kdy došlo 16. 4. 2020 k odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek jméno příjmení vůči žalovanému, došlo k zániku smlouvy od počátku a pokud dosud bylo zaplaceno 388 000 Kč, má žalobce za to, že se jedná o částku, kterou by měl žalovaný vrátit jméno příjmení. Ve zbytku pak částka 282 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. V rozsahu částky 388 000 Kč vzal žalobce žalobu zpět. Z uvedených důvodů pak navrhoval vstup jméno příjmení na straně žalobce do řízení, toto však v procesním ohledu nebylo připuštěno.
2. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 2. 2022 č. j. 32 C 166/2020-134 bylo řízení co do částky 388 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 4. 2020 do zaplacení zastaveno. Právní moci usnesení nabylo 19. 2. 2022.
3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, své procesní stanovisko odůvodnil skutečností, že pokud žalobce žalovanému zaplatil citovanou částku a uvádí, že se jedná o plnění na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 6. 2018, uzavřené mezi žalovaným a jméno příjmení, žalovaný uvádí, že tato smlouva nebyla právním titulem pro vznik dluhu žalobce, když tímto byly jednotlivé zápůjčky sjednané mezi žalobcem a jméno příjmení jako původním věřitelem, resp. následně prohlášením o uznání dluhu a dohody jeho splácení dle splátkového kalendáře ze dne 1. 3. 2017, na základě kterého žalobce uznal svůj dluh ve výši 900 000 Kč a zavázal se jej věřiteli uhradit v jednotlivých splátkách. Pokud následně došlo k postoupení pohledávky původního věřitele jméno příjmení na žalovaného coby postupníka, tak tato dohoda nebyla právním titulem pro vznik pohledávky, avšak na základě této dohody pouze došlo ke změně v osobě věřitele a tato skutečnost neměla žádný vliv na trvání či výši dluhu žalobce vůči postupiteli, resp. následně postupníkovi žalovanému. Tzn., že existence či neexistence smlouvy o postoupení pohledávky nemá žádný vliv na povinnost dlužníka plnit svůj dluh, a pokud dlužník splnil byť po zániku smlouvy o postoupení pohledávky, pak plnil na svůj dluh a není oprávněn se po žalovaném ani po žádné jiné osobě domáhat vrácení uhrazené finanční částky. Odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky ze strany postupitele tak v žádném případě nezakládá právo žalobce coby dlužníka na vydání bezdůvodné obohacení proti žalovanému. Pokud je žalobcem argumentováno, že na základě kvitance ze dne 17. 6. 2019 mělo být potvrzeno, že žalobce žalovanému zaplatil částku ve výši 670 000 Kč, tato kvitance byla žalovaným podepsána, avšak byla vylákána podvodným způsobem, tyto peníze skutečně žalobce žalovanému nikdy nepředal, nezaplatil a nedošlo tak k naplnění reálného kontraktu. Na základě uznání ze dne 1. 3. 2017 žalobce zaplatil žalovanému 14 splátek po 16 000 Kč za období od 25. 5. 2017 do 27. 11. 2018, celkem tedy 224 000 Kč. Žalovaný nikterak nezpochybňuje, že se na žalobce obrátil v zastoupení jméno příjmení k vymožení částky 900 000 Kč, a to na základě uznání dluhu žalobcem vůči jméno příjmení ze dne 1. 3. 2017 a od 1. 3. 2017 do 1. 6. 2018 došlo k úhradě částky ve výši 268 000 Kč žalobcem na jeho dluh. Žalovaný však zpochybňuje odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek, má za to, že je neplatné.
4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:
5. Z prohlášení o uznání dluhu a dohody jeho splácení dle splátkového kalendáře ze dne 1. 3. 2017 bylo soudem zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako dlužníkem a jméno příjmení jako věřitelem v celkové částce 900 000 Kč, a to v čtyřech částkách, nejdříve na základě smlouvy o půjčce ze dne 12. 1. 2014 ve výši 188 000 Kč spolu s úrokem z půjčené částky pak 191 760 Kč, smlouva o půjčce ze dne 21. 1. 2014 ve výši 300 000 Kč spolu s úrokem pak 306 000 Kč, smlouva o půjčce ze dne 24. 4. 2014 ve výši 200 000 Kč spolu s úrokem pak 204 000 Kč, a dne 10. 1. 2016 pak ústní smlouva o půjčce ve výši 198 240 Kč, se závazkem k úhradě do 31. 12. 2016. Tímto uznáním pak měl žalobce uznat zaplacení této dlužné částky, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 25 000 Kč do 26. 2. 2020.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 6. 2018 uzavřené mezi postupitelem jméno příjmení a postupníkem celé jméno žalovaného, tedy žalovaným, bylo soudem zjištěno, že předmětem postoupení pohledávky zůstává částka 632 000 Kč, což je zbylá částka po zaplacení 268 000 Kč, kterou zaplatil žalobce postupiteli, tedy jméno příjmení, na základě celkového dluhu ve výši 900 000 Kč Součástí smlouvy o postoupení pohledávek bylo prohlášení postupitele, tedy jméno příjmení, že ke dni uzavření předmětné smlouvy nebylo dlužníkem, tedy žalobcem, na pohledávku, jež je předmětem postoupení, cokoliv plněno. Další z ujednání pak bylo, že pokud dojde k nezaplacení úplaty za postoupení pohledávky, jedná se o podstatné porušení smlouvy a postupitel má právo od smlouvy odstoupit.
7. Dle přílohy č. 2 smlouvy o postoupení pohledávky pak bylo ujednáno, že úplata, za kterou postupitel postupuje pohledávku postupníkovi, je částka 650 000 Kč, dohodli se, že postupník uhradí úplatu za postoupení pohledávky ve čtyřech po sobě jdoucích měsíčních splátkách v hotovosti, k rukám postupitele, po 162 500 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje rokem 2018.
8. Z výslechu svědka jméno příjmení bylo soudem zjištěno, že tento primárně ústně pověřil žalovaného k vymáhání pohledávky za žalobcem, a to v celkové částce přesahující 600 000 Kč, když se jednalo o jednotlivé zápůjčky, ke kterým byla sepsána písemná smlouva. Pověření svědek učinil v roce 2015, o tomto informoval žalobce žalovaný, platba za vymožení představovala 50 %. Žalovaný vymohl částku 268 000 Kč, z toho 134 000 Kč předal svědkovi a následně pak v roce 2018 uzavřel svědek se žalovaným smlouvu o postoupení pohledávky za žalobcem. Žalovaný předával svědkovi peníze vymožené od žalobce, celková pohledávka čítala asi 900 000 Kč, při postoupení byla ponížena o již vymoženou část. V roce 2020 svědek od smlouvy o postoupení pohledávek odstoupil, neboť mu žalovaný jako postupník nezaplatil úhradu za postoupení, dále vymáhal peníze pro svědka, ale tomuto tvrdil, že se jedná o pohledávku žalovaného za žalobcem. Došlo tak ke ztrátě důvěry svědka v žalovaného.
9. Návrhy na provedení důkazů listinami, a to výzva k úhradě pohledávky, oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 16. 4. 2020, kvitance ze dne 17. 6. 2019 byly zamítnuty pro nadbytečnost, když z dosud provedených důkazů je zřejmý skutkový stav, co do vzájemných právních vztahů účastníků řízení a jméno příjmení.
10. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
11. Žalobce si zapůjčil, s spolu s příslušenstvím, od jméno příjmení celkovou částku 900 000 Kč. V roce 2015 pověřil jméno příjmení žalovaného k vymáhání této částky po žalobci ve prospěch svědka, uvedené žalobce sdělil žalovaný, následně pak vymohl žalovaný částku 268 000 Kč a předal dohodnutou část jméno příjmení. Dne 1. 6. 2018 byla mezi jméno příjmení a žalovaným uzavřena smlouva o postoupení pohledávky ve zbylé částce 632 000 Kč, žalobce byl o tomto informován a dále plnil dluh k rukám žalovaného. Žalovaný měl zaplatit jméno příjmení cenu za postoupení pohledávky, a to ve výši 650 000 Kč, což však neučinil a jméno příjmení od smlouvy odstoupil, a to v dubnu 2020.
12. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V průběhu řízení bylo prokázáno, a to skutkovými tvrzeními obou účastníků, zejména pak výslechem svědka jméno příjmení, že tento v roce 2015 zplnomocnil žalovaného k vymáhání dluhu za žalobcem, na základě kterého žalobce žalovanému na předmětný dluh v celkové částce 900 000 Kč plnil. O zplnomocnění byl žalobce informován žalovaným. Co do smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalovaným jako postupníkem a jméno příjmení jako postupitelem, k němuž došlo 1. 6. 2018, pokud byl o uvedeném žalobce informován až v roce 2020, když účinky postoupení pohledávky nastávají vůči dlužníku od okamžiku, kdy je mu toto postoupení oznámeno, lze konstatovat, že toto jakkoliv nemělo vliv na povinnost žalobce plnit dále na daný dluh, v dané fázi pak žalovanému jako věřiteli. K úhradě celého dluhu pak došlo k 17. 6. 2019, je tedy zřejmé, že žalobce plnil na dluh původního věřitele k rukám žalovaného, a to nepřetržitě na základě zplnomocnění původního věřitele k vymáhání dluhu žalovaným. Soud má tedy za to, že na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce jakkoliv nedošlo. Pro absenci věcné aktivní legitimace žalobce, jak by vyžadovalo ust. § 2991 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
13. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení žalovanému dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když byl ve věci zcela procesně neúspěšný. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování v řízení dle vyhl. č. 177/96 Sb., a to v rozsahu 4 úkonů právní služby po 10 980 Kč (předmět řízení 670 000 Kč), tj. 43 920 Kč, 4 úkonů právní služby po 9 460 Kč (předmět řízení 282 000 Kč), tj. 37 840 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 3 200 Kč, 21% DPH ve výši 17 842 Kč, celkem tedy 102 802 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen náhradu učinit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. pak k rukám zástupce žalovaného když se jedná o platební místo. Pokud žalovaný požadoval dále odměnu za úkon studium spisu, dle ustálené judikatury se tato odměna v civilním řízení samostatně nepřiznává, je součástí přípravy věci. Dále pak odměna za další poradu z 12. 4. 2021, i toto lze podřadit pod úkon převzetí a příprava věci, když se zjevně jedná o poradu v souvislosti s podanou žalobou. Doplnění odvolání pak nebylo honorováno, neboť bylo na žalovaném, aby odvolání bylo podáno bezezbytku a náhrada za další poradu ze dne 5. 10. 2021 se nejeví soudu jako účelně vynaložený náklad s ohledem na vývoj věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.