Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 121/2023-37
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 22.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22.000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 819,73 Kč a částky 72 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 615,70 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22.000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 819,73 Kč a částky 72 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 615,70 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobu došlou soudu dne 21. 10. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 22.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22.000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 819,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.520 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 10. 8. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, elektronickými prostředky komunikace na dálku Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 12. 2021, na základě které poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, a to bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný se zavázal vrátit částku 28.450 Kč spolu s příslušenstvím do 27. 12. 2021. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 8. 12. 2021 byla mezi právnická osoba a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě které pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, a takto byla žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovaným. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 29.821 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 22.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3.450 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4.221 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 819,73 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 28. 12. 2021 do 6. 6. 2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 22.000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 6. 2022 z jistiny 22.000 Kč. Dále požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč za mimosoudní vymáhání, a to za výzvu žalovanému k úhradě dlužné částky na sděleném telefonním čísle. Dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Tato je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 4.221 Kč a byla počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 28. 12. 2021 z dlužné jistiny 22.000 Kč do 6. 6. 2022 Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 3. 10. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 25. 5. 2023, č. j. 18 C 121/2023 -30, které nabylo právní moci dne 5. 7. 2023, bylo řízení podle § 96 odstavec 1 , 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “), zastaveno co do částky 7.120 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3.600 Kč a smluvní pokutu ve výši 3.520 Kč, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu podáním došlým soudu dne 23. 5. 2023 zpět. Žalobkyně nadále požadovala částku 22.000 Kč se zákonným z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22.000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 819,73 Kč a částku 72 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
4. Na výzvu soudu podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
5. Z výpisu z účtu číslo že dne 22. 12. 2020 byla na účet připsána z účtu č. bankovní účet vedeného pro žalovaného částka 1 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 10. 8. 2021 uzavřeli dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, ve výši 25.000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 167,90 % ročně, tj. v částce 3.450 Kč, celkem tedy částku 28.450 Kč, zaplatit do 30 dnů, tj. dne 9. 9. 2021. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).
7. Ze smlouvy o úvěru číslo že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 13. 12. 2021 uzavřeli dohodu, kterou se změnily podmínky původní smlouvy o úvěru číslo to tak, délka splatnosti byla nově stanovena na 27. 12. 2021.
8. Z výpisu účtu vedeného pro žalobkyni u právnická osoba, č. bankovní účet, že dne 10. 8. 2021 byla z účtu odepsána částka 25.000 Kč na vrub účtu žalovaného č. bankovní účet.
9. Z upomínek, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínky datované dnem 1. 12. 2021, 10. 12. 2021, 27. 1. 2022, ve kterých vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené půjčky. Zda byly upomínky odeslány, příp. doručeny, prokázáno nebylo.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 8. 12. 2021 uzavřely rámcovou dohodu o postupování pohledávek, které má postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, na žalobkyni, s tím, že tyto budou postupovány na základě jednotlivých dílčích smluv.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2022, že touto dílčí smlouvy byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně přípisem ze dne 13. 6. 2022, odeslaným dne 14. 6. 2022, oznámila žalovanému postoupení pohledávky z uvedení smlouvy ve výši ke dni postoupení 29.821 Kč, žalobkyni, a vyzvala jej k zaplacení do 30. 6. 2022.
13. Z interního výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, že v tomto žalobkyně uvedla přehled úkonů, které realizovala u pohledávky, a to odchozí telefonický hovor (spojený) ze dne 12. 7. 2022.
14. Z výzvy před podáním žaloby a poštovního podacího archu, že výzvou ze dne 3. 10. 2022, odeslanou dne 5. 10. 2022, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající z uvedení smlouvy nejpozději do 14. 10. 2022, a upozornil na podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.
15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dne 10. 8. 2021 uzavřeli elektronickými prostředky komunikace na dálku dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne 9. 9. 2021, ve výši 25.000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 167,90 % ročně, tj. v částce 3.450 Kč, celkem tedy částku 28.450 Kč. Ve smlouvě strany sjednaly případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dále strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Dne 10. 8. 2021 byla částka 25.000 Kč zaslána na účet žalovaného č. bankovní účet, tj. na účet, ze kterého provedl žalovaný registrační platbu ve výši 1 Kč. Dále stejní účastníci uzavřeli dne 13. 12. 2021 dohodu, kterou byly změněny a doplněny podmínky původní smlouvy o úvěru, a to tak, že nově byl dohodnut termín splatnosti na 27. 12. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 8. 12. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, které měl postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými a pohledávka poté na základě dílčí smlouvy o postoupení ze dne 6. 6. 2022 přešla na žalobkyni. Žalobkyně přípisem ze dne 13. 6. 2022, odeslaným dne 14. 6. 2023 sdělila žalovanému, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala majitelem pohledávky vzniklé z uvedení smlouvy a vyzvala ji k úhradě dlužné částky do 30. 6. 2022. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení výzvou ze dne 3. 10. 2022, odeslanou dne 5. 10. 2022, a to nejpozději do 14. 10. 2022.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
24. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
26. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, která je svým charakterem smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZSÚ. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, když naopak žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 25.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesplacená jistina činí 22.000 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 22.000 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 46,61 % dle úspěchu ve věci. Náklady ve výši 615,70 Kč (před snížením v částce 1.321 Kč) sestávají z poměrné části soudního poplatku v 1.021 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 200 Kč za celkem dva úkony podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. výzva k plnění, sepis žaloby). Odměnu za zastoupení advokátem soud nepřiznal s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17 , ve shodě se kterým podepsaný soud konstatuje, že v tomto případě bylo třeba přihlédnout k množství žalob, které účastník podával na ustáleném vzoru, jakož i k povaze jeho podnikání, které vykazovalo spíše znaky inkasní agentury, což vede k závěru, že by měl pro správu svých pohledávek, jež má převážně administrativní charakter, disponovat příslušným aparátem. Částku 615,70 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.