Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 240/2022-47

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 24 457,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 800 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 18.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 15 567,08 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 672,16 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, ohledně 88% ročních úroků z částky

9 472,16 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 646,58 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 244 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň – sever.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 800 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 18.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 15 567,08 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 672,16 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, ohledně 88% ročních úroků z částky 9 472,16 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 646,58 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 244 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň – sever.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne

datum, domáhala zaplacení částky 24 457,08 Kč s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 9 472,16 Kč od datum do zaplacení, s 88 % úrokem ročně z částky 9 472,16 Kč od

datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 646,58 Kč. Nárok odůvodnila tím, že mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným, došlo dne

datum, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, k uzavření smlouvy číslo s produktovým názvem anonymizována tři slova týdenní anonymizována dvě slova rok. Žalovanému byla poskytnuta bezhotovostní zápůjčka 10 000 Kč. Za poskytnutí a správu zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit celkový poplatek 10 477 Kč, zápůjční úroková sazba činila 88 % ročně, celková částka, kterou se zavázal žalovaný v 52 týdenních splátkách uhradit, činila 20 477 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 1 200 Kč, z toho 527,84 Kč na jistinu, která tak činí 9 472,16 Kč a 672,16 Kč na poplatky, které činí 9 804,84 Kč a jsou požadovány jen ve výši 9 684,92 Kč. Prodlením žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a byla kapitalizována ke dni datum v částce 5 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s hrazením jednotlivých splátek ke dni datum, požadovaného pouze ve výši 646,58 Kč, a c) sankčních poplatků 300 Kč za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne

datum s účinností k datum, o postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne

datum. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku

25 103,66 Kč sestávající z jistiny 9 472,16 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 9 684,92 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení

646,58 Kč a sankčních poplatků 300 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o postoupení pohledávky a vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaný nárok tvoří smluvní úrok 88 % p.a. z jistiny 9 472,16 Kč od datum do zaplacení, a 11,75 % zákonný úrok z prodlení z téže částky od datum do zaplacení, žalovaný však následně neuhradil ničeho.

2. Během jednání dne datum žalobkyně odkázala na žalobní návrh a setrvala na svých tvrzeních a návrhu. Žalovaný se k jednání nedostavil.

3. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci (postavení věřitele žalovaného) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně její přílohy (pořadové číslo pohledávky z žalovaným - číslo), ze které vyplývá, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni - anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, a to v souladu s  a násl. , , (dále jen „ “). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele, ze dne

datum, který byl předán k doručení dne datum, jak vyplývá z potvrzení o podání.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel spol. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu zápůjčky 10 000 Kč, poplatek za zápůjčku celkem 8 917 Kč (sestávající se z úroku

5 101 Kč, částky za zpracování úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu ve výši 2 316 Kč), s pojistným ve výši 1 5000 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách, a to po 354 Kč, s poslední splátkou ve výši 383 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 187,92 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni datum s tím, že v žalobě požadovala smluvní pokutu v částce nižší, a to 5 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, žalovaný však na dlužné částce neuhradila ničeho.

5. Podle každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (Tabulka B1 .1.2) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2020, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, činila 10,79 %.

12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu , a to na poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2020 výši 10,79 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 32,37 % ročně. V daném případě sjednaný úrok činí 88 % p.a., RPSN pak 187,92 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 10 000 Kč o 10 477 Kč, při délce trvání zápůjčky 52 týdnů, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 8 800 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 10 000 Kč a 1 200 Kč, kterou žalovaný uhradil. Pokud jde o prodlení, žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne

datum nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle ve spojení s  a 2 z dlužné jistiny 8 800 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky, tedy smluvní pokutu, obchodní úroky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalovaného v prodlení.

14. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 244 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

16. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.