Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 192/2023-86
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 34 618 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 173 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 173 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 443 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 616 Kč za dobu od 8. 7. 2021 do 8. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 443 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, částky 9 002 Kč, úroku ve výši 1 226,36 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč za dobu od 31. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 8. 7. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 173 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 173 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 443 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 616 Kč za dobu od 8. 7. 2021 do 8. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 443 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, částky 9 002 Kč, úroku ve výši 1 226,36 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč za dobu od 31. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 8. 7. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2023 a doplněnou dne 11. 7. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 25 616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 8. 7. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 9 002 Kč, úroku ve výši 109,95 % ročně z částky 18 474,43 Kč za dobu od 8. 7. 2021 do 30. 7. 2021 ve výši 1 226 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč za dobu od 31. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 36 266 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 23. 2. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných 9 měsíčních splátkách ve výši 3 827 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou úvěru déle než 30 dnů a poplatek související s náklady žalobkyně vzniklými v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 600 Kč za každou splátku v prodlení delším 15 dnů. Žalovaný přistoupil k pojištění splátek úvěru a zavázal se hradit měsíční pojistné ve výši 469 Kč. Pro případ prodlení se splátkou úvěru déle než 65 dní má žalobkyně podle bodu 6. 5. smlouvy právo na zesplatnění úvěru a na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky úvěru. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaný dosud uhradil částku 3 827 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 10. 7. 2023, č. j. 115 C 192/2023-54. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 31. 7. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že návrh podal žalovaný dne 23. 2. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, návrh je podepsán jedinečným kódem, žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, s tím, že poskytnuté peněžní prostředky bude splácet v 9 měsíčních splátkách ve výši 3 827 Kč vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 109,94 % ročně. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu, na který má být úvěr poukázán. Součástí návrhu jsou smluvní podmínky úvěrové smlouvy. Podle bodu 6. 1. v případě prodlení žalovaného se zaplacením splátky úvěru po dobu delší 30 dnů, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Podle bodu 6. 2 má žalobkyně právo na náhradu nákladů ve výši 200 Kč spojených s prodlením žalovaného se splátkou úvěru delším 15 dnů. Podle bodu 6. 3. v případě prodlení žalovaného se splátkou úvěru delším 65 dnů má žalobkyně právo prohlásit celý úvěr splatným a podle bodu 6. 5 má žalobkyně právo požadovat po zesplatnění úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný zažádal o pojištění schopnosti splácet úvěr. Návrh byl žalobkyní akceptován dne 24. 2. 2021.
5. Z Oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 2. 2021 včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, žalobkyně schválila návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Ze splátkového kalendáře pak bylo zjištěno, že úvěr měl být splácen 9 měsíčními splátkami ve výši 3 827 Kč.
6. Z Přihlášky do pojištění bylo zjištěno, že žalovaný dne 23. 2. 2021 přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr, přihlášku do pojištění podepsal na dálku uvedením jedinečného kódu. Pojištění vycházelo ze smlouvy uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 469 Kč měsíčně.
7. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že skóre žalovaného bylo v rozhodné době ve výši 305 bodů, tj. žalovaný spadal do Kategorie I. (tj. skóre od 166 do 315 bodů), která zahrnuje osoby s vyšším rizikem uzavření úvěrové smlouvy, žádosti o úvěr v této kategorií jsou často zamítány.
8. Z dokladu o vyplácení úvěru bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2021 žalobkyně zaslala na bankovní účet č. bankovní účet částku 20 000 Kč.
9. Ze sdělení jméno příjmení příjmení a. s ze dne 11. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni 24. 2. 2021 bankovního účtu č. bankovní účet.
10. Z kopie občanského průkazu žalovaného a z kopie řidičského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.
11. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl v době 4 měsíců předcházejících měsíci uzavření smlouvy o úvěru průměrný čistý příjem ve výši 19 510 Kč.
12. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z těchto informací o majetkové situaci: čistý měsíční příjem ve výši 19 813 Kč, pravidelné měsíční výdaje jsou životní minimum ve výši 3 860 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč. Žalovány bydlí u rodičů a je zaměstnán na dobu neurčitou u právnická osoba anonymizováno 5 slov.
13. Z dopisu ze dne 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru a upozornila ho na zesplatnění úvěru v případě nezaplacení.
14. Z dopisu ze dne 2. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru a upozornila ho na zesplatnění úvěru v případě nezaplacení.
15. Z dopisu ze dne 6. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením a vyzvala žalovaného k úhradě částky 25 616 Kč.
16. Z Karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na poskytnuty úvěr částku 3 827 Kč.
17. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil tento skutkový závěr. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, žalobkyně tuto žádost schválila a zaslala dne 24. 2. 2021 na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v 9 měsíčních splátkách ve výši 3 827 Kč. Žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 3 827 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením a domáhá se po žalovaném jeho zaplacení včetně sjednaných poplatků, pojistného, smluvních pokut a úroků. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalovaného.
18. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
20. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
22. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
23. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
24. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
25. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně prokázala, že řádně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalovaného, když bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v rozhodné době činil 19 510 Kč. Žalobkyně však ani k výzvě soudu neprokázala, že zkoumala rovněž pasivní majetkovou stránku žalovaného, přičemž poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si učinit celistvý obraz o solventnosti spotřebitele pouze tehdy, pokud zná jak pravidelné měsíční příjmy spotřebitele, tak jeho pravidelné měsíční výdaje. Výpisem z databáze NRKI žalobkyně prokázala, že věděla v době uzavření Smlouvy, že žalovaný spadá do Kategorie I, tj. je u žalovaného vyšší riziko, že nebude schopen poskytnutý úvěr splácet, o to vyšší pozornost měla žalobkyně věnovat zkoumání jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně neprokázala, že by lustrovala žalovaného v dalších databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 20 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud na tuto částku uhradil 3 827 Kč. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni z neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 16 173 Kč (tj. 20 000 Kč mínus 3 827 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Nárok na úrok z prodlení byl přiznán ode dne 9. 6. 2023 v návazností na výzvu k plnění ze dne 24. 5. 2023, která byla odeslána žalovanému dne 24. 5. 2023 a doručena žalovanému dne 27. 5. 2023 (§573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 15 dnů ode dne odeslání této výzvu, tj. do 8. 6. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, pojistného, smluvních pokut, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 ode. 2 o. s. ř. negativním výrokem, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému (v rozsahu 62 % předmětu řízení včetně příslušenství) dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 ods. t 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, ve dvou vyhotoveních, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný (žalovaný) dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat soudního výkonu rozhodnutí.