Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 39/2022-32
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 190 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20.7.2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 353,42 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 5 328,48 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20.7.2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 353,42 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 5 328,48 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 190 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že žalovaný dne 17.2.2020 uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru č. anonymizováno. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 376,30 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byl vypočten z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru tj. 40 %, za dobu trvání úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit částku ve výši uvedené na 2. straně smlouvy o úvěru na řádku„ Celková částka, kterou klient zaplatí“, se splatností do 18.3.2020. Proces poskytnutí finančních prostředků byl následující. Na internetových stránkách webová adresa žalovaný zvolil hotovostní formu poskytnutí úvěru a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář se základními informacemi o žalovaném. Když byly vyplněny všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Po odsouhlasení smlouvy následovalo odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů. Následně byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: kc8a. Žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého profilu a odeslal tím zároveň žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění, tak byl učiněn okamžik odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena, úvěr mu byl poskytnut v požadované výši na čerpací stanici„ EuroOil“.
2. Dne 19.7.2021 byla z původního věřitele pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původní věřitele ze dne 27.7.2021.
3. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 376,30 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 1 499,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 441,46 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 453 Kč. Příslušenství pohledávky je specifikováno pevnou částkou. Kapitalizovaný úrok celkově činí 5 328,48 Kč, je tvořen poplatkem 3 376,30 Kč, smluvním úrokem 1 499,18 Kč a náklady 453 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 20.7.2021 do zaplacení z jistiny ve výši 3 000 Kč. V dalším žalobním nároku žalobce požadoval zaplacení 1 500 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému dne 1.11.2021.
4. Usnesením ze dne 27.5.2022, č. j. 6 C 39/2022-29 a č. j. 6 C 39/2022-30 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce
5. Žalobce svou aktivní legitimaci pro uplatnění sporného nároku prokázal předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 27.7.2021.
6. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2395, a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy.
7. Předloženými listinnými důkazy (formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru číslo anonymizováno, výpisem z účtu vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Učinil tak na základě vyplněného formuláře ze dne 17.2.2020 zaslaného právnímu předchůdci žalobce. Po vyplnění a zaslání formuláře byl žalovaný povinen seznámit se se smlouvou o úvěru. Po odsouhlasení této smlouvy ze strany žalovaného došlo k zaslání SMS s unikátním kódem pro potvrzení. Následně byla žalovanému předána požadovaná částka ve výši 3 000 Kč, jež žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o úvěru. Stalo se tak dne 17.2.2020. Dále smlouvou o úvěru žalobce prokázal své tvrzení o tom, že popisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 3 376,30 Kč. Dále byla sjednána roční úroková sazba ve výši 40 % a RPSN ve výši 12 175,20 %. Splatnost byla stanovena k 18.3.2020. Žalovaný v anonymizováno smlouvy o úvěru potvrdil, že proti němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční či jiné řízení, že není v prodlení s úhradou jakýchkoli dluhů či platebních povinností a že není registrován jako dlužník neplnící své platební závazky.
8. S ohledem na shora uvedené nelze přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že v souladu s ustanovením § 86 věřitel náležitě posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jedná se o závazek vyplývající pro věřitele z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen vynaložit odbornou péči při zjišťování úvěruschopnosti žadatele, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy o úvěru. Jedná se o nejvyšší požadavek na kvalitu péče známý v české legislativě. Důvodová zpráva uvádí, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu, neboť takové jednání věřitele je nutné považovat za zjevně se příčící dobrým mravům nebo zjevně narušující veřejný pořádek.
9. V projednávané věci je zjevné, že pokud by věřitel důsledně posuzoval úvěruschopnost žalovaného, nemohl by přisvědčit možnosti uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě žalovaný svým podpisem stvrdil prohlášení o tom, že proti němu není vedeno žádné exekuční či jiné podobné řízení. Věřitel byl však povinen vzít v potaz stávající situaci, nejen příjmy a výdaje žalovaného, ale i další skutečnosti. Věřitel však nezjišťoval žádným jiným způsobem úvěruschopnost a nesplnil povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.
10. Z výše uvedených důvodů soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, a pokud žalovaný přijal plnění ve výši 3 000 Kč ze strany právního předchůdce žalobce, dostalo se mu bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Lze tedy dospět k závěru, že žaloba je důvodná pouze do výše jistiny, která činila 3 000 Kč, na kterou má žalobce nárok z titulu bezdůvodného obohacení a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2, když je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením peněžitého dluhu. Ve zbytku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti zjištění úvěruschopnosti žalovaného.
11. Žalovaný je povinen zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.