Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
42 C 86/2023-44
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 460 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 460 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 760 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem, motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný.
2. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný coby vlastník/provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 9. 10. 2020 do dne 31. 12. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Dle tvrzení žalobce tak vozidlo bylo nepojištěno 84 dní a s odkazem na ustanovení § 4 odst. 1 zákona žalobce tvrdil, že mu vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobce rovněž uvedl, že mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 27. 5. 2021 výzvu k úhradě příspěvku, jehož splatnost nastala dne 10. 8. 2021. Dle tvrzení žalobce žalovaný ničeho neuhradil a žalobce se proto po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 460 Kč představující neuhrazený příspěvek do garančního fondu a dále také zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. S ohledem na prodlení s úhradou peněžitého dluhu se žalobce domáhal rovněž zaplacení úroku z prodlení z částky 5 460 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.
3. V rámci doplnění žaloby, které bylo v návaznosti na výzvu soudu ze strany žalobce doručeno dne 12. 6. 2023, žalobce uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel z předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel, kdy Ministerstvo dopravy následně žalobkyni sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobce uvedl, že takto zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý nebo jako vyvezený do jiného státu. Žalobce dále zopakoval, že žalovaný, coby vlastník a provozovatel, neměl ode dne 9. 10. 2020 do dne 31.12.2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona, přičemž vozidlo tak bylo nepojištěno 84 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobce rovněž uvedl, že vychází z registru silničních vozidel jako ze zdroje informací a je oprávněn považovat ho za správný s tím, že navrhnul soudu, aby si vyžádal výpis z registru vozidel. Žalobce dále odkázal na § 4 odst. 2 zákona s konstatováním, že uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku, přičemž registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Závěrem pak žalobce uvedl, že pokud jako tomu bylo v tomto případě, osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobci sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobce v souladu s § 4 odst. 6 větou poslední zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Žalobce přitom obdržel od přechozího vlastníka vozidla fakturu ze dne 31. 7. 2018, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalovaný je tak osobou povinnou k zaplacení příspěvku.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku, byť jen zčásti, uhradil.
5. Soud ve věci nařídil jednání na den 9. 8. 2023, kdy v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobce a jeho právní zástupce se z účasti u jednání omluvili, žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
6. Soud na jednání provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem a k jeho návrhu vyžádanými soudem, z nichž zjistil následující skutkový stav.
7. Z kopie výzvy k úhradě ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od 9. 10. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 5 460 Kč ohledně vozidla registrační značka, a to do 60 dnů od doručení výzvy, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Upomínkou ze dne 2. 9. 2021 (spolu s informací o podané zásilce) byl žalovaný k úhradě dlužné částky upomínán.
8. Ze sdělení Městského úřadu Šlapanice, Odboru dopravy ze dne 5. 6. 2023 a karty vozidla soud zjistil, že v registru silničních vozidel byla jako vlastník a provozovatel vozidla značka automobilu, model anonymizováno, registrační značka, VIN kód, v době od 9. 10. 2020 do 31. 12. 2020 zapsána společnost právnická osoba, IČO. Žalovaný nikdy nebyl v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel u předmětného vozidla zapsán.
9. Z faktury č. anonymizováno číslo soud zjistil, že tato byla vystavena dne 31. 7. 2018 (označeno jako„ Datum dokladu“) právnická osoba anonymizováno., IČO. Datum splatnosti a zdanitelného plnění (označeno jako„ Datum DPH“) bylo stanoveno k datu témuž, tj. 31. 7. 2018. Faktura byla vystavena na částku 27 000 Kč za prodej značka automobilu anonymizována dvě slova, datum první registrace 16. 5. 2002, číslo karoserie anonymizováno, registrační značka, číslo TP anonymizováno. Faktura je opatřena pouze razítkem právnická osoba anonymizováno., IČO, se sídlem adresa (označena jako„ Dodavatel“ nebo„ Prodávající“) a není podepsána ani zástupcem dodavatele, ani končeným příjemcem/odběratelem, kterým měl být žalovaný. Na faktuře je uvedeno datum a čas předání vozu 16. 12. 2020, 14:38:57. Na faktuře je dále uvedeno, že do úplného zaplacení fakturované částky je předmět smluvního vztahu, ke kterému se vztahuje faktura, ve vlastnictví právnická osoba anonymizováno. Žádný doklad o zaplacení kupní ceny žalobcem předložen nebyl, z faktury její zaplacení prokázáno není.
10. Z předžalobních upomínek právního zástupce žalobce ze dne 6. 1. 2022 a 29. 3. 2022 ve spojení s informací o podané zásilce ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, kdy upomínka byla zaslána na adresu adresa žalovaného.
11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně.
12. Podle právní úpravy obsažené v zákoně (zákon č. 168/1999 Sb.), může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona (§ 1 odst. 2 písm. b) zákona). Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona. Dle § 4 odst. 2 zákona se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník či jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
13. V registru silničních vozidel byla jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v daném období evidována společnost právnická osoba Faktura, která byla žalobcem předložena jako důkaz toho, že žalovaný nabyl vlastnické právo k vozidlu, byla vystavena společností, která dle příslušných evidencí nikdy nebyla vlastníkem vozidla. Faktura byla opatřena pouze razítkem společnosti, která fakturu vystavila, nikoliv však podpisy dodavatele/prodávajícího, ani žalovaného v pozici odběratele/konečného příjemce. Bylo vyznačeno předání vozidla až dne 16.12.2020, aniž by tato skutečnost byla přebírajícím na dané listině potvrzena. Žalobce nepředložil žádný důkaz o úhradě vyúčtované kupní ceny.
14. Vzhledem k učiněným skutkovým zjištěním dospěl soud k závěru, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že žalovaný byl v době, za níž se žalobce domáhá zaplacení příspěvku ohledně nepojištěného vozidla, vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla. Předloženou fakturou nebylo prokázáno nabytí vlastnického práva k vozidlu, když k tomu mělo dojít až zaplacením kupní ceny. Její zaplacení však prokázáno nebylo. Nebylo prokázáno převzetí vozidla žalovaným, nebylo tak prokázáno, že by v dané době vozidlo provozoval. Nebyla tak vyvrácena zákonná domněnka, že provozovatelem a vlastníkem vozidla byla osoba zapsaná v registru silničních vozidel.
15. Soud proto ve výroku I. rozsudku rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl pro neunesení důkazního břemene, když se žalobci nepodařilo prokázat, že by vlastníkem, resp. provozovatelem, vozidla registrační značka byl v předmětné době žalovaný a že by tak měl žalobce vůči němu nárok na zaplacení částek, kterých se podanou žalobou domáhal.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odstavec 4 o.s.ř.).