Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 C 322/2022-82

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobce

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 179 205,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 47.836 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 131.369,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.308,27 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 62.267 Kč

od 4. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 47.836 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 131.369,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.308,27 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 62.267 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 179.205,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.308,27 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 62.267 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný (včetně úroků ve výši 42.592 Kč) zavázal splácet prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 1.286 Kč. Úroková sazba činila 23 % ročně. Současně byla sjednána doplňková služba„ PODPORA“, přičemž za výkon této služby se zavázal žalovaný hradit splátku ve výši 877 Kč měsíčně. Žalovaný podmínky Smlouvy neplnil řádně, kdy se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 2. 2022, která nebyla uhrazena ani na základě upomínek žalobce ze dne 20. 2. 2022 a ze dne 5. 3. 2022. Žalobce proto využil svého oprávnění a dopisem ze dne 21. 3. 2022 nesplacenou část úvěru zesplatnil. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z nesplacené části jistiny ve výši 49.669,18 Kč, z nesplacených úroků ve výši 41.633,67 Kč, z nesplacené části doplňkové služby PODPORA ve výši 62.267 Kč, z nákladů na upomínání ve výši 800 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 24.836,09 Kč.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil.

4. Soud k projednání věci nařídil na den datum jednání, k němuž se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, žalobce se z jednání omluvil v podání doručeném soudu dne 23. 5. 2023.

5. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru

číslo (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, přičemž částka ve výši 15.164 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet, částka ve výši 24.836 Kč měla být vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobci vyplývajícího ze Smlouvy číslo ze dne datum a částka ve výši 10.000 Kč měla být započtena na náklady žalobce specifikované v bodu 4.8. Smlouvy (náklady na lustrum ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady žalobce ve výši 5.500 Kč, odměna zprostředkovateli ve výši 3.000 Kč, náklady na ověření úvěrového případu ve výši 1.000 Kč). Žalovaný se na základě této Smlouvy zavázal uhradit poskytnutý úvěr a zaplatit žalobci úrok ve výši 42.592 Kč prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 1.286 Kč a dále hradit splátky za výkon doplňkové služby PODPORA ve výši 877 Kč měsíčně. Celková dlužná částka spotřebitelského úvěru činila 92.592 Kč a celková splatná částka v případě řádného splácení činila 102.868 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23 % ročně. Nedílnou součásti Smlouvy byla i Příloha číslo – Posouzení úvěruschopnosti žalovaného a Příloha číslo – Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA. Žalovaný uhradil dne 5. 1. 2022 ze svého účtu č. bankovní účet na účet č. bankovní účet částku ve výši 1 Kč, ve zprávě pro příjemce uvedl, že souhlasí s návrhem smlouvy číslo. Dne 6. 1. 2022 uhradil žalobce na účet č. bankovní účet částku ve výši 15.164 Kč a na účet č. bankovní účet částku ve výši 24.836 Kč; současně vystavil žalovanému potvrzení, že úvěr číslo byl doplacen, a že úvěr číslo byl vyplacen (Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum, Předsmluvní informace, E-mail ze dne 5. 1. 2022, Detail pohybu – platba ze dne 5. 1. 2022, E-mail ze dne 6. 1. 2022, Detail pohybu – platba ze dne 6. 1. 2022, Detail pohybu – platba ze dne 6. 1. 2022, Potvrzení o úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2022, Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 6. 1. 2022). Při analýze schopnosti splácet úvěr vycházel žalobce z toho, že žalovaný je svobodný, má anonymizováno vyživovací povinnost a z popsané finanční situace žalovaného, dle které činí příjem žalovaného 17.769 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč a finanční zůstatek žalovaného činí 10.606 Kč. Žalovaný poskytl žalobci rodný list vydaný dne datum, občanský průkaz, výplatní lístek za měsíc listopad 2021 s příjmem 17.769 Kč a dále výpis z účtu č. bankovní účet za období od 7. 10. 2021 do 9. 11. 2011, jehož počáteční zůstatek činil 17.678,75 Kč a konečný zůstatek činil 40.131,85 Kč. Žalovaný byl hledán v registru anonymizováno, v insolvenčním rejstříku, občanský průkaz žalovaného byl lustrován v neplatných dokladech anonymizováno; vždy s negativním výsledkem (Rodný list vydaný dne datum, Kopie číslo obč. průkazu, Kontrola OP, Výplatní páska číslo, Výpis z běžného účtu číslo rok, Výsledek lustrace ze dne datum, Výpis z insolvenčního rejstříku ze dne datum, Výsledek lustrace v registru anonymizováno ze dne datum). Žalovaný uhradil žalobci první splátku ve výši 2.163 Kč. Žalovaný byl dne 20. 2. 2022 a dne 5. 3. 2022 upomínán o zaplacení splátky ve výši 2.163 Kč splatné dne 15. 2. 2022. Dopisy ze dne 21. 3. 2022 byl poté žalovaný informován o zesplatnění úvěru, vyzván k úhradě částky v celkové výši 179.325,53 Kč a informován o možnostech alternativního řešení (Upomínka číslo ze dne 20. 2. 2022, Upomínka číslo ze dne 5. 3. 2022, Dopisy zástupce žalobce ze dne 21. 3. 2022).

6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle , (dále jen jako„ “). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí

7. Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,

a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne datum byla mezi žalobcem jakožto úvěrujícím a žalovaným jakožto úvěrovaným uzavřena Smlouva

o úvěru číslo (dále jen jako„ Smlouva“) ve smyslu ustanovení a násl. . Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému dne datum úvěr ve výši 50.000 Kč, a to způsobem upraveným v ustanovení v  Smlouvy. Žalobce uzavřel Smlouvu jakožto podnikatel, žalovaný poté jakožto spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (anonymizována dvě slova číslo anonymizováno) zabýval tím, zda žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). V projednávaném případě vycházel žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z toho, že příjem žalovaného činí 17.769 Kč, náklady na bydlení činí 3.000 Kč, a že finanční zůstatek žalovaného činí 10.606 Kč. Výši jeho vyživovací povinnosti a výši měsíčních nákladů samotného žalovaného (např. náklady na stravu, ošacení, hygienu) žalobce nijak nereflektoval a výši měsíčních nákladů na bydlení nijak neprověřoval, přičemž uváděná částka výdajů na bydlení budí již na první pohled, a i bez dalšího zkoumání (které se však u profesionálního poskytovatele úvěru předpokládá) důvodné pochybnosti o její pravdivosti. Žalobce se tak pouze formálně spokojil s příjmy a s tvrzenými výdaji; údaje o bydlení si od žalovaného doložit nenechal a prověřováním výdajů žalovaného (včetně jeho vyživovací povinnosti) se nezabýval. Navzdory tomu žalobce úvěr ve výši 50.000 Kč schválil a dne 6. 1. 2022 žalovanému i poskytnul. Žalobce tak zjevně před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí neposoudil. Žalobce poměry žalovaného do hodnocení sepsal pouze formálně, aniž by se zabýval prověřením výdajů žalovaného a tyto položky pak v souhrnu srovnal tak, aby z nich nemohl jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit úvěrovou smlouvu uzavřít a předpokládané splátky platit. A to vše za situace, kdy se žalovaný zavázal vrátit žalobci za poskytnuté prostředky ve výši 50.000 Kč (z toho však reálně k dispozici pouze výrazně nižší částku 15.164 Kč, kdy částka ve výši 10.000 Kč byla přímo započtena na náklady žalobce a částkou ve výši 24.836 Kč byl splacen druhý úvěr žalovaného u žalobce ze dne datum, tedy úvěr poskytnutý jen o tři dny (!) dříve než úvěr posuzovaný) částku v celkové výši 102.868 Kč (včetně doplňkových služeb), což však mělo žalobce logicky vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Je nutno zdůraznit, že schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobce povinnost řádně zkoumat, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jejich příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je její reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Žalobce tak zjevně před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí neposoudil. Pokud za těchto okolností žalovanému úvěr poskytnul, musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Pokud žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, je Smlouva s odkazem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum). Pro absolutní neplatnost Smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (ustanovení ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv totiž jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledal i Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. ze dne 9. 2. 2011, kdy uvedl, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

14. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku z prodlení, smluvních nákladů a smluvních pokut, jejichž uplatnění mělo oporu ve Smlouvě, nevzniklo a nelze je proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaný na základě této neplatné Smlouvy předmět úvěru převzal, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení a násl. ). Pokud bylo v tomto směru prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci toliko částku v celkové výši 2.164 Kč (tj. 2.163 Kč + 1 Kč), je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou (tj. 50.000 Kč) a částkou již vrácenou (tj. 2.164 Kč). S ohledem na právě uvedené tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 47.836 Kč. Soud současně stanovil přiměřenou lhůtu k vydaní bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, které je v tomto směru speciálním ustanovením k úpravě bezdůvodného obohacení v  , a to lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Případné prodlení žalovaného tak může nastat až po marném uplynutí soudem stanovené lhůty (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnul.

15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně samotné pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 30. 8. 2010), a že pro zjednodušení výpočtu úspěchu účastníků stanovil pro výpočet nároků požadovaných do zaplacení limit 26. 6. 2023, tj. den vydání tohoto rozsudku. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 215.453,65 Kč (179.205,94 Kč + 10.157,84 Kč + 26.089,87 Kč). Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 47.836 Kč, ohledně které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou ve celkové výši 167.617,65 Kč (131.369,04 Kč + 10.157,84 Kč + 26.089,87 Kč), ohledně které byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl proto úspěšný v 22,2 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 77,8 % předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalovaného vůči úspěchu žalobce, by žalovaný měl právo na náhradu 55,6 % (77,8 % minus 22,2 % = 55,6 %) účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu však, že žalovanému v tomto směru žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.