Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 206/2023-60
Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 26 063,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 10 300 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky:
a) 2 349,79 Kč spolu s :
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 12 649,79 Kč od 28. 10. 2022 do 9. 3. 2022,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 349,79 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení,
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 857,24 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 12 050,99 Kč,
-) náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč,
b) částky 3 681,09 Kč,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 10 300 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky:</b> <b>a) 2 349,79 Kč spolu s :</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 12 649,79 Kč od 28. 10. 2022 do 9. 3. 2022,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 349,79 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 857,24 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši 12 050,99 Kč,</b> <b>-) náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč,</b> <b>b) částky 3 681,09 Kč,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 15. 3. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 649,79 Kč s příslušenstvím a částky 3 681,09 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 26. 10. 2020 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal uhradit i příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkově se žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň splatnost celého závazku připadla na den 26. 12. 2021. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl údaje o své osobě, o zaměstnání, finančních závazcích, ostatních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů. V dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Na základě žádosti byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr a s ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru byl žalovaný vyhodnocen jako způsobilý ke splácení úvěru. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, uhradil pouze částku ve výši 4 700 Kč, která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze Smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky 26. 12. 2021. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek ve znění pozdějších dodatků a na základě této smlouvy došlo k Postoupení pohledávky, a to konkrétně na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27. 10. 2022. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12 649,79 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 022,94 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 111,29 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 159,01 Kč a nesplacený inkasní poplatek ve výši 2 244,97 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit částku 3 681,09 Kč, jenž představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každé prodlení, smluvní pokuta je počítaná z jistiny ve výši 12 649,79 Kč od 27. 12. 2021 do
14. 10. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 1. 3. 2023 předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 14. 8. 2023, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze Smlouvy o úvěru uzavřené mezi společnosti právnická osoba a žalovaným dne 26. 10. 2020, že věřitel se na základě smlouvy zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a dlužník se zavazuje uhradit úrok v celkové výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkaso za platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem je 27 888 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru jsou 12 888 Kč. Dlužník se zavázal celkovou dlužnou částku uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní ujednání a prohlášení dlužníka, že v hotovosti v den uzavření smlouvy převzal celou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný stvrdil smlouvu svým podpisem.
Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 10. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelské úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splácet ve 14 splátkách po 1 992 Kč, celková částka ke splacení je 27 888 Kč. Úhrada za poskytnutí úvěru činí 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč.
Z Žádosti o úvěr ze dne 26. 10. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalovaný je v žádosti o úvěr označen jménem, příjmením, trvalým bydlištěm ulice a číslo, obec, adresou místa výběru ulice a číslo, obec. Dále žalovaný uváděl, že je zaměstnaný od 1. 12. 2019 s příjmem ve výši 18 459 Kč. Výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 2 500 Kč, srážky ze mzdy, výživné 4 500 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 796 Kč. Celkové výdaje 11 796 Kč. Použitelný příjem 6 663 Kč. Byly doloženy výplatní pásky, pracovní smlouva, dále žalovaný doložil OP. Dále uváděl, že bydlí v nájmu, je svobodný. Údaje v žádosti stvrdil svým podpisem.
Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní dne 4. 4. 2022 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany se dohodly o postupování pohledávek.
Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vzal soud za prokázáno, že na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy číslo v celkové výši 23 188 Kč.
Z Potvrzení o provedení transakce vzal soud za prokázáno, že dne 20. 7. 2022 byla došlo k úhradě postoupeného portfolia žalobkyní.
Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamovala žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru číslo. Výše postoupené pohledávky činí 36 341,33 Kč a má být uhrazena novému věřiteli.
Z poštovního podacího archu ze dne 11. 10. 2022 vzal soud za prokázáno, že uvedený den byla žalovanému doručována korespondence na adresu adresa žalovaného.
Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 se stala novým majitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy uzavřené u společnosti právnická osoba číslo.
Z Předžalobní výzvy ze dne 1. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru uzavřené mezi společnosti právnická osoba a žalovaným č. smlouvy číslo. Pohledávka má být uhrazena nejpozději ve lhůtě do 9. 3. 2023.
Z Poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílala žalovanému korespondenci na adresu adresa žalovaného.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 26. 10. 2020 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo na základě, které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit poplatek v celkové výši 12 888 Kč. Celková dlužná částka činila 27 888 Kč a žalovaný se ji zavázal zaplatit ve 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Úvěr byl poskytnut na základě Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne
26. 10. 2020, ve které žalovaný uvedl, že je zaměstnaný od 1. 12. 2019, příjem ze mzdy činí
18 459 Kč. Dále uváděl výdaje na bydlení 4 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady 2 500 Kč, srážky ze mzdy, výživné 4 500 Kč a měsíční splátky stávajících půjčce 790 Kč. K žádosti byly dokládány výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaný žádost stvrdil svým podpisem. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, kdy na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
25. 10. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaného vyplývající ze Smlouvy o úvěr
číslo na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne
10. 11. 2022 odesílaným dne 11. 11. 2022 a předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 3. 2023, odesílanou dne 3. 3. 2023, byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 9. 3. 2023.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 26. 10. 2020 Smlouva o úvěru číslo ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Žalobkyně v řízení tvrdila, že před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, vycházel z Žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě, jeho finanční situaci, o zaměstnání. Dále doložil doklady, které jsou v žádosti uvedeny. Na základě žádosti byla s odbornou péči posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a s ohledem na výši příjmů původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru a úvěr mu byl poskytnut.
Žalobkyně doložila soudu k tomuto tvrzení pouze Žádost o poskytnutí úvěru ze dne
26. 10. 2020, ve které žalovaný uváděl příjem ze zaměstnání 18 459 Kč a dále na bydlení
4 000 Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 2 500 Kč, splátky ze mzdy, výživné 4 500 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 790 Kč. Dle Žádosti o úvěr měly být doloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Tyto doklady soudu doloženy nebyly. Soud nemá za osvědčený příjem žalovaného a rovněž ani jeho výdaje nebyly žádným způsobem prokázány.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí ze strany soudu nemohlo být dáno poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení o splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny ani doloženy.
Při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr není možné vycházet pouze z informací, které věřitel získal od žalovaného. Je nutné, aby si věřitel opatřil takové, které by mu umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy, výdaje a majetkové poměry žalovaného a zároveň aby zajistil veškeré podklady, ze kterých při posuzování žádosti vycházel.
Právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí s odkazem na ust. § 86 odst. 1 a 2, zákona č. 257/2016 Sb. Ve smyslu ust. § 87 odst. 1 soud hodnotí Smlouvu o úvěru ze dne 26. 10. 2020 jako neplatnou pro rozpor se zákonem ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o. z.
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Žalobkyně v tomto řízení neunesla břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatné i veškerá vedlejší ujednání.
V případě neplatné Smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta 3 zákona) jiné povinnosti spotřebiteli neplynou. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo dne 26. 10. 2020 poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši 15 000 Kč. Dále pak bylo žalobkyní tvrzeno, že na úvěr žalovaný poskytl celkem částku 4 700 Kč. Žalobkyně pak má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o plnění, které žalovaný dle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni poskytl. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 300 Kč (15 000 Kč 4 700 Kč) tak, jak je to uvedeno ve výroku I. rozsudku.
Splatnost pohledávky je dána předžalobní výzvou k plnění, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 9. 3. 2023. Ode dne 10. 3. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství ve smyslu ust. § 1968 a 1970 o. z., přičemž výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. o. z.
Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě. Jak již soud shora konstatoval, v důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná veškerá vedlejší smluvní ujednání.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť s ohledem na výši uplatněné částky včetně kapitalizovaného příslušenství a výši přiznaného plnění včetně příslušenství ve vztahu k výši zamítnutého plnění včetně příslušenstvím, je žalobkyně v tomto řízení převážně procesně neúspěšná a žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly. Z toho důvodu bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.