Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 105/2022-47

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem údaje o zástupci

pro 72.000 Kč / poskytnuté služby

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28.774 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28.774 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 72.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení. Svůj nárok zdůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi ní a žalovanou, jakožto společenstvím vlastníků bytového domu, byla dne 20. 7. 2011 uzavřena Smlouva o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby pultu centralizované ochrany a zřízení a provozování kamerového systému (dále jen„ Smlouva“) ve znění pozdějšího dodatku číslo ze dne 22. 5. 2018, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zajišťovat v domě adresa v katastrálním území Karlovy Vary výkon bezpečnostní služby, včetně instalace a provozu kamerového systému a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednanou měsíční odměnu ve výši 14.400 Kč. Ačkoliv po dlouhou dobu fungoval smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou bez problémů, za měsíce září, říjen a listopad roku 2021 a za měsíce leden a únor roku 2022 nedošlo ze strany žalované k uhrazení sjednané odměny, a to i přes to, že služby byly v tomto období žalobkyní poskytovány dle smlouvy. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 24. 3. 2022, avšak neúspěšně.

2. Žalovaná proti žalobě namítala v odporu proti platebnímu rozkazu, že byla přesvědčena, že ostraha domu byla žalobkyní zajišťována na základě smlouvy o správě společných částí domu a pozemku uzavřené dne 7. 7. 2010, od níž žalovaná odstoupila dopisem ze dne 1. 10. 2021. Žalovaná se tedy domnívala, že odstoupením od této smlouvy zanikne veškerý smluvní vztah s žalobkyní, jelikož žalovaná neměla smlouvu o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby k dispozici, což zdůvodňuje výměnou svého statutárního orgánu, kdy původní předsedkyně neměla předat tuto smlouvu novému předsedovi a ten tak o její existenci nemohl vědět. Jelikož žalovaná nabyla dojmu, že došlo k ukončení spolupráce v oblasti bezpečnosti s žalobkyní, sjednala novou smlouvu o ostraze se právnická osoba a.s. Z tohoto důvodu se žalovaná domnívá, že se žalobkyně od září 2021 obohacovala o plnění, které ale fakticky neposkytovala, jelikož služby v oblasti ostrahy byly v tomto období již zajišťovány právnická osoba a.s.

3. V reakci na odpor žalované zaslala soudu žalobkyně své vyjádření. V něm uvedla, že existence a trvání smlouvy o správě společných částí domu a pozemku ze dne 7. 7. 2010 dle jejího názoru není v daném případě relevantní a že vnitřní poměry žalované a systém předávání smluv mezi jednotlivými předsedy nemůže mít vliv na práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovanou. Dále žalobkyně uvedla, že jí dne 12. 4. 2022 byla ze strany žalované zaslána výpověď smlouvy o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby, z čehož lze usuzovat, že si žalovaná byla vědoma jak existence této smlouvy, tak i závazku platit žalobkyni měsíční odměnu. Uzavření smlouvy o ostraze mezi žalovanou a právnická osoba a.s. nemůže mít v tomto případě podle žalobkyně vliv na její právní vztahy s žalovanou.

4. Při jednání soudu dne 19. 9. 2022 žalovaný doplnil svá dosavadní tvrzení s tím, že se domnívá, že žalobkyně nemá právo na žalobou požadované plnění pro rozpor s dobrými mravy, který spatřovala v následujících okolnostech. Žalobkyně se totiž domáhá plnění na základě Smlouvy, která však byla uzavřena v rozporu s ust. článku IV. písm. a) smlouvy o správě společných částí domu a pozemku ze dne 7. 7. 2010 (dále jen„ Smlouva o správě“). Podle žalovaného totiž dle zmíněného ujednání ve Smlouvě o správě měla žalobkyně zajistit, aby všechny smlouvy na zajištění plnění spojených s užíváním domu a pozemku byly uzavřeny na jedné straně mezi žalovaným a poskytovatelem plnění na straně druhé, přičemž tímto poskytovatele měla být osoba odlišná od žalobkyně, co by správce. Jelikož žalobkyně nebyla schopna, co by dodavatel podle Smlouvy poskytovat služby, sjednala si subdodavatele v podobě právnická osoba a. s . V důsledku tohoto postupu žalobkyně zajistila odměnu pro sebe dle Smlouvy a pro jmenovanou společnost, což v konečném důsledku znamenalo navýšení o částku 5.325 Kč měsíčně. Podle žalovaného žalobkyně brala za stejnou věc odměnu dvakrát. Dále žalovaný namítal, že za něho podepsala Smlouvu předchozí předsedkyně žalovaného jméno příjmení, která je matkou jediné společníka a jednatele žalobkyně. Podle žalovaného docházelo ke zvýhodňování žalobkyně na úkor žalovaného, přičemž k odvolání jméno příjmení došlo až v půlce roku 2019. Následně žalovaný dopisem ze dne 1. 10. 2021 odstoupil od Smlouvy o správě. Žalovaný dále poukázal na to, že mezi účastníky řízení je vedena celá řada sporů, žalobkyně nepředala žalovanému celou řadu dokumentů. Jelikož Smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, pozastavil žalovaný platby a Smlouvu vypověděl dopisem ze dne 12. 4. 2022. Žalovaný dne 26. 1. 2022 uzavřel smlouvu o ochranných bezpečnostních službách, pultu centralizované ochrany přímo s poskytovatelem služby, a to se právnická osoba a. s .

5. Žalobkyně v reakci na doplněná tvrzení při jednáno soudu dne 19. 9. 2022 namítala, že skutečnosti, jichž se žalovaný dovolává s poukazem na porušení dobrých mravů, nejsou právně významné. Žalobkyně totiž pro žalovanou podle Smlouvy zajišťovala provozování kamerového systému a následnou fyzickou ostrahu objektu prostřednictvím právnická osoba a. s., každopádně uzavření smlouvy s jiným subjektem ohledně poskytování služeb pultu centralizované ochrany nemůže mít vliv na již uzavřenou smlouvu mezi účastníky. Dále žalobkyně poukázala na časový nesoulad mezi jednáním žalovaného, jednajícího novým předsedou panem příjmení, který se stal předsedou žalovaného v červenci 2019, žalovaný od července 2019 plnil dle Smlouvy a teprve v roce 2021, tedy s odstupem dvou let, začal mít námitky proti poskytovanému plnění dle Smlouvy.

6. Podle vzal soud za svá skutková zjištění shodná, právně relevantní tvrzení účastníků, jež pokládá za skutkový závěr ve věci samé:

a) Účastníci podepsali Smlouvu o zajištění výkonu ochranné bezpečností služby, pultu centralizované ochrany a zřízení a provozování kamerového systému dne 20. 7. 2011 a dne 22. 5. 2018 k této smlouvě dodatek číslo.

b) Účastníci podepsali dne 7. 7. 2010 Smlouvu o správě společných částí domu a pozemku.

c) Žalovaný neuhradil za měsíce září až prosinec roku 2021 a za měsíc leden roku 2022 sjednanou odměnu dle Smlouvy ze dne 20. 7. 2011 ve znění dodatku číslo ve výši 14.400 Kč měsíčně.

d) Dopisem ze dne 24. 3. 2022 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě zažalované částky.

e) Dopisem ze dne 12. 4. 2022 žalovaný vypověděl Smlouvu ze dne 20. 7. 2011.

f) Dne 26. 1. 2022 podepsal žalovaný se právnická osoba a. s. Smlouvu o ochranných bezpečnostních službách, pultu centralizované ochrany.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Mezi účastníky došlo dne 20. 7. 2011 k uzavření platné smlouvy o dílo ve znění dodatku číslo ze dne 22. 5. 2018, na jejímž základě zajišťovala žalobkyně jako zhotovitel v domě adresa v katastrálním území Karlovy Vary výkon bezpečnostní služby, zřízení a provozování kamerového systému a žalovaný se jako objednatel zavázal za tyto služby hradit žalobkyni sjednanou pravidelnou měsíční odměnu ve výši 14.400 Kč. Dále byla dne 7. 7. 2010 mezi účastníky platně uzavřena Smlouva o správě společných částí domu a pozemku, na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby správcovské povahy. Tato smlouva byla dne 1. 10. 2021 žalovaným vypovězena, přičemž žalobkyně toto odstoupení považuje za neplatné.

9. Soud se nemůže ztotožnit s argumentací žalovaného, jíž přednesl při jednání dne 19. 9. 2022 a spočívající v tom, že by Smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Podle ust. by takové právní jednání bylo absolutně neplatné. Rozpor s dobrými mravy však není možné spatřovat ve skutečnostech, které tvrdil žalovaný. Smlouva o správě v článku IV. písm. a) upravuje, že správce (žalobkyně) se zavazuje zajišťovat pro objednatele v rámci technickoprovozního servisu uzavírání smluv na zajištění plnění spojených s užíváním domu a pozemku (především smluv na dodávku služeb a medií). Z citovaného smluvního ujednání nelze dovodit to, co dovozuje žalovaný, tedy že žalobkyně jako správce mohl být pouze sprostředkovatel či obstaratel uzavření smluv s poskytovatelem konkrétní služby. Žalovaný z citovaného ujednání dovozuje, že žalobkyně nebyla sama oprávněna uzavřít přímo se žalovaným smlouvu o poskytování nějaké konkrétní služby. Takový zákaz však z citovaného ujednání nevyplývá, naopak by bylo pro soud nelogické, aby byla žalobkyně vyloučena z poskytování určitých služeb na základě smlouvy, která by byla uzavřena přímo mezi žalobkyní jako poskytovatelem služby a žalovaným jako odběratelem služby. Pokud tedy žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu, v žádném případě neporušila smluvní ujednání citované shora (viz článek IV. písm. a) Smlouvy o správě) a nemohla porušit ani z tohoto důvodu dobré mravy.

10. Dále se soud domnívá, že ze strany žalobkyně ani nemohlo dojít k porušení dobrých mravů z důvodu, že by dostávala žalobkyně od žalovaného zaplaceno dvakrát. Smlouva o správě má jiný předmět plnění (viz článek II. této smlouvy), než jaký vyplývá ze Smlouvy. V této souvislosti soud podtrhuje, že Smlouva se týká v podstatě dvou předmětů plnění, jednak zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby, pultu centralizované ochrany a druhak zřízení a provozování kamerového systému. Stejné potom platí i pro milnou úvahu žalovaného, že Smlouva byla nahrazena Smlouvou o ochranných bezpečnostních službách, pultu centralizované ochrany, jíž žalovaný podepsal dne 26. 1. 2022 se právnická osoba a. s . Sám žalovaný při jednáno soudu uváděl, že předměty této smlouvy a Smlouvy jsou zhruba totožné. Ze shora uvedeného vyplývá jiný právní závěr, o rozdílnosti předmětu plnění. I kdyby však předmět plnění byl totožný, nelze souhlasit s argumentací žalovaného týkající se výše plnění, ale naopak je třeba přijmout (z pohledu výkladu dobrých mravů) argumentaci žalobkyně. Je věcí svobodné vůle konkrétní osoby s kým a za jakých podmínek uzavře smlouvu. Není možné připustit, aby bylo možné v případě, že účastník, který uzavře smlouvu týkající se konkrétního plnění, následně zjistí, že existuje dodavatel identické služby za nižší plnění („ levnější dodavatel“), zpochybnit původně uzavřenou smlouvu s odkazem na dobré mravy. V tomto směru je nerozhodné, jak tvrdí žalovaný, že se nemusí jednat o neplatnost právního jednání v podobě Smlouvy uzavřené v rozporu s dobrými mravy, ale je možné odepřít plnění podle platné Smlouvy, pokud by toto plnění bylo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena Smlouva neodporující dobrým mravům a plnění požadované žalobkyní podle této smlouvy rovněž neodporuje dobrým mravům. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaný v rozhodném období žalobkyni ničeho podle smlouvy neplnil. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých faktur vyčíslujících měsíční odměnu a ve výši dle

11. S ohledem na shora uvedené soud neprováděl ve věci další důkazy, neboť tyto důkazy nemohly prokázat žádnou právně relevantní skutečnost a rovněž neprováděl důkazy k prokázání shodných tvrzení účastníků (viz odůvodnění shora), neboť mezi účastníky řízení byl shodný rovněž obsah jednotlivých právních jednání. Podle názoru soudu jsou nerozhodné okolnosti, za jakých byly předávány interní doklady týkající se žalovaného. Nicméně soud pokládá za významné, a to s ohledem na probíhající soudní řízení, že postup žalovaného je logicky neospravedlnitelný. Pokud uvnitř žalovaného došlo ke změně ve vedení v červenci roku 2019, bylo lze očekávat, že žalovaný provede vnitřní inventuru či audit tak, aby zjistil, jaké pravidelně provádí platby a na základě jakých smluv, přičemž k tomuto zjištění postačuje nahlédnutí do výpisu z účtu žalovaného. Pokud žalovaný podle Smlouvy plnil od července 2019 do roku 2021 a teprve následně počal odpírat plnění, je zřejmé, že nepostupoval s řádnou pečlivostí při převzetí podkladů týkajících se žalovaného.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27.774 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72.000 Kč sestávající z částky 3.980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v  a. t., a to převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním zdůvodněním, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 17. 6. 2022 a účast na jednáno soudu dne 19. 9. 2022, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21.400 Kč ve výši 4.494 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.