Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 101/2023-63

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 429 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 883 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 70 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 883 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 546 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 70,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 546 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 883 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 70 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 883 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 546 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 70,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 546 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 429 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na dálku úvěrovou smlouvu dne datum, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč splatný do 24 měsíců od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 264 Kč a úrokem 392 Kč měsíčně u druhé až osmé splátky, žalovaná uhradila pouze 2 117 Kč a dosud dluží částku 11 429 Kč tvořenou jistinou ve výši 7 331 Kč, úroky ve 1 568 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka spotřebitele, přezkoumávají se klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

4. Zy označené jako kamali - Úvěrová smlouva bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, která byla uzavřena dne datum na dálku zadáním SMS kódu číslo. Výše úvěru byla sjednána v částce 8 000 Kč s poplatkem 264 Kč a úrokem 49,20 % ročně splatným v 24 měsíčních splátkách, celkem (bez doplňkových služeb) měla žalovaná splatit částku 11 008 Kč. Žalovaná uvedla bankovní účet pro poskytnutí úvěru č. bankovní účet. Ze splátkového kalendáře, který byl součástí úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že první splátka byla 598 Kč, druhá až osmá 726 Kč a ostatní splátky 334 Kč.

5. Z kopie číslo obč. průkazu bylo zjištěno, že tento byl vystaven žalované.

6. Z výpisu proplacení bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne datum odeslána částka 8 000 Kč na účet č. bankovní účet.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její příjmy činí 25 000 Kč, příjmy ostatních členů 0 Kč, nemá děti, výdaje žádné neuvedla. Žalobkyně žalovanou prověřila v databázích ISIR, NRKI, příjmení a CRIBIS bez negativního výsledku. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami celkem 6 810 Kč, což bylo zjištěno i z úvěrové zprávy.

8. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná na tento úvěr zaplatila celkem částku 2 117 Kč.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky vyplývající z úvěrové smlouvy, a to do 30 dnů od sepisu výzvy.

10. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru dne datum, na základě které jí žalobkyně na její bankovní účet č. bankovní účet zaslala částku 8 000 Kč. Výše úvěru byla sjednána v částce 8 000 Kč s poplatkem 264 Kč a úrokem 49,20 % ročně splatným ve 24 měsíčních splátkách, celkem (bez doplňkových služeb) měla žalovaná splatit částku 11 008 Kč. Žalovaná uvedla bankovní účet pro poskytnutí úvěru č. bankovní účet. Ze splátkového kalendáře, který byl součástí úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že první splátka byla 598 Kč, druhá až osmá 726 Kč a ostatní splátky 334 Kč. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, která uvedla v žádosti o úvěr, že její příjmy činí 25 000 Kč, příjmy ostatních členů 0 Kč, nemá děti, výdaje žádné neuvedla. Žalobkyně žalovanou prověřila v databázích ISIR, NRKI, příjmení a CRIBIS bez negativního výsledku. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami celkem 6 810 Kč. Žalobkyně však tvrzení žalované nijak neověřovala, nedoložila je žádnými důkazy. Ve vztahu k výdajům vycházela pouze ze statistických dat. Žalobkyně nevyžadovala od žalované informace o jeho výdajích, ani podklady k jejich ověření. Z těchto všech údajů žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle úvěrového účtu celkem částku 2 117 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu ve lhůtě 30 dnů od sepsání výzvy v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla odeslána na adresu žalované dne datum.

12. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C číslo (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

20. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmovou stránku žalované, žalobkyně vycházela pouze z údajů deklarovaných žalovanou, přičemž tyto údaje neověřila žádnými listinami. Výdaje žalovaná ani žádné netvrdila, natož aby je žalobkyně ověřovala. V tomto směru žalobkyně vycházela pouze ze statistických dat a zjištění o dalších úvěrech žalované. Skutečnost, že žalobkyně prověřila žalovanou v evidencích, kde neměla žádný záznam, ještě sama osobě nestačí k závěru, že je schopna úvěr splácet.

21. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká zjištění příjmové a výdajové stránky žalované. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti vyhodnotil jako nedostatečný.

22. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované 8 000 Kč a žalovaná uhradila pouze 2 117 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 5 883 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní výzvě ze dne datum, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě 30 dnů od sepsání výzvy. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalované. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, do datum měla žalovaná plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla jí v souladu s  o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle , jelikož žalobkyně byla procesně úspěšnější jen v nepatrné výši 4 %.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.