Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 75/2023-41
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 30 950,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 107 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 028,62 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 107 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 4 043,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 807,43 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 28 594,87 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 043,87 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 1 674,33 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 107 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 028,62 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 107 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 4 043,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 807,43 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 28 594,87 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 043,87 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 1 674,33 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 30 950,87 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná čerpala částku celkem 29 990 Kč, splatila však pouze 3 883 Kč. Ke dni datum proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši 30 950,87 Kč, stávající se z neuhrazené jistiny ve výši 28 594,87 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 700 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, poplatků ve výši 156 Kč a dále příslušenství, které představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 807,43 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 28 594,87 Kč od datum do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 1 028,62 Kč a dále od 15. 111. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 30 950,87 Kč. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes opakované výzvy.
2. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalobkyně využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, ve které se zohledňují částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátková zátěž včetně splátky schváleného úvěru, minimální uvěřitelné výdaje domácnosti za využití statistických dat, celkové pravidelné měsíční výdaje celé domácnosti deklarované žadatelem. V dané věci činil příjem žalované 28 000 Kč, příjmy i výdaje byly ověřeny výpisem z bankovního účtu žalované. Byla rovněž provedena lustrace žalované v dostupných registrech.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).
4. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako klientem. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 4 % z poskytnuté částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26 %. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je rozvedená, má dvě děti, středoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán s výší čistého měsíčního příjmu 28 000 Kč.
5. Z úvěrových podmínek revolvingového úvěru účinných ke dni datum soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 7. 1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek. Bod 9.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru číslo kdy klientem byla žalovaná, soud zjistil, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem jej splácela. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 27 293,56 Kč, splatila celkem 3 883 Kč.
7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy číslo ke splacení celého úvěru ve výši 32 886,25 Kč, a to 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne datum žalobkyně odeslala žalované písemnost.
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů s tím, že je možné dohodnout se na jeho úhradě ve splátkách. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne datum byla žalované odeslána písemnost.
9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, vztahující se k osobě žalované a úvěrové smlouvě číslo soud zjistil, že byla ověřena osoba žalované, její příjmy i příjmy domácnosti, výdaje, osobní poměry.
10. Z přehledu pohybů na účtu žalované za období od datum do datum soud zjistil pohyb na těchto účtech. Dne datum byla na účet připsána částka 567 503,31 Kč. příjmení právnická osoba a.s. (označený zaměstnavatel žalované) byla na účet zaslána dne datum částka 30 603 Kč, dne datum částka 28 572 Kč, dne datum částka 28 871 Kč. Dne datum odešla z účtu žalované částka 54 050 Kč, dne datum částka 37 500 Kč, dne datum částka 130 163 Kč.
11. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala řadu úvěrů, rovněž prostřednictvím kontokorentů či kreditních karet. Z existujících čerpala žalovaná osobní úvěr ve výši 350 000 Kč s výší měsíční splátky 3 974 Kč, kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, dále revolvingový úvěr s výší měsíční splátky 1 470 Kč, úvěr ze stavebního spoření se zůstatkem jistiny 750 000 Kč. Žalovaná má ukončenou řadu úvěrových smluv.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu, přičemž v podrobnostech odkazuje na výše uvedené listinné důkazy.
13. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne datum k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru číslo. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 30 000 Kč, žalovaná se zavázala je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaná čerpala částku 29 990 Kč, žalobkyni následně uhradila celkem 3 883 Kč. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne datum. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím výpisu z účtu, na základě údajů uvedených žalovanou a za využití metodiky a lustrací osoby žalované v dostupných registrech. Z doložených výpisů z účtu žalované je zřejmé, že žalovaná měla měsíční příjem z pracovní činnosti ve výši cca číslo tisíc korun. Jak je ale zřejmé, žalovaná čerpala na účet vysoké částky, úvěry poskytnuté na základě jiných smluv. Z takto poskytnutých prostředků pak financovala jednak své výdaje, na které by její běžné příjmy ze zaměstnání nestačily a částečně jimi splácela i jiné poskytnuté úvěry.
14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum C - číslo).
21. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalované lustrovala v registrech, za využití metodiky a informací poskytnutých žalovanou posoudila úvěruschopnost žalované. Vycházela rovněž z výpisu z účtu žalované a úvěrové zprávy. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalované ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalované. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovanou ověřit, požadovat po žalované např. nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Žalovaná doložila výpis z účtu, ze kterého jsou ale jasně patrné rozpory mezi příjmy a výdaji žalované a značně nestandartní pohyby na účtu. Jak vyplývá i z úvěrové zprávy, žalovaná čerpala řadu úvěrů, které splácela jinými úvěry. Zejména pak jí byl poskytnutý úvěr ze stavebního spoření ve statisícových hodnotách. Z výpisu z účtu je přitom zřejmé, že její měsíční příjem z pracovní činnosti nestačí k pokrytí jejích měsíčních výdajů. Je tedy zřejmé, že o úvěruschopnosti žalované vznikají již z pouhých výpisů z účtu důvodné pochybnosti. Nebylo žádným způsobem doloženo, jaké jsou výdaje žalované, spojené s běžným životem a jejími dalšími závazky, žalobkyně pracovala pouze s informacemi od žalované a metodikou využívající statistické údaje, což je nedostačující. Žalobkyně žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalované soudu nepředložila, k jednání se nedostavila, a tedy nemohla být ani soudem v tomto smyslu poučena dle § 118a o.s.ř. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
22. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu, smluvní úrok či náklady spojené s vymáháním.
23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši celkem 29 990 Kč obdržela, ale žalobkyni vrátila pouze částku ve výši 3 883 Kč, obohatil se co do rozdílu ve výši 26 107 Kč na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení (§ 1970 o.z). Splatnost dluhu nastala po uplynutí lhůty 14 dnů k plnění od sepsání stanovené ve výzvě ze dne datum, tj. dne datum. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. jako třídenní.
25. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 26 107 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 028,62 Kč a dále ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 4 141,35 Kč. Žalovaná měla úspěch co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. 4 043,87 Kč, 3 807,43 Kč, úroku, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 2 328,91 Kč a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 503,62 Kč. Žalobkyně byla tedy úspěšná co do částky 31 276,97 Kč a žalovaná co do částky 10 683,83 Kč. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 74,5 %, žalovaná pak co do 25,5 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 49 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 239 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátkou a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 3 417 Kč. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 49 % pak činí částku 1 674,33 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).
26. Při vyhlášení rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti ohledně doby, od které byl přiznán žalobkyni zákonný úrok z prodlení a ohledně částky, ze které se zákonný úrok z prodlení naopak zamítá, což je patrné z obsahu spisu i z tohoto odůvodnění. Soud proto v souladu s § 164 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost rovnou tímto rozsudkem napravil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.