Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 CO 148/2023-41

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové, soudkyně Mgr. jméno příjmení a soudce Mgr. jméno příjmení ve věci

žalobkyně:

; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno sídlem adresa

proti;

žalované:

; jméno příjmení, narozená dne datum

trvale bytem adresa

o zaplacení částky 10 245 Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 13. 4. 2023, č. j. -21,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 345 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 5 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 345 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 5 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované ve výroku I. zaplatit žalobkyni částku 5 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 900 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, napadenými výroky II. a III. pak zamítl zbývající část nároku a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem sporu byl nárok na zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná byla povinna jistinu úvěru vrátit do 29. 12. 2021 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 149 Kč. Kromě shora uvedeného nároku žalobkyně požadovala také úhradu smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od 30. 12. 2021 do 30. 12. 2022 v celkové výši 2 196 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním pro rozpor s dobrými mravy, neboť poplatek za poskytnutí úvěru odpovídal RPSN ve výši 1 543 %. Popsanou smlouvu shledal natolik výrazně nevýhodnou v neprospěch žalované, že ve svém souhrnu se tato zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. , kdy k takové neplatnosti bylo v souladu s ust. nutno přihlédnout ex officio. Žalobkyni tedy vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající části neuhrazené jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž této nebylo možno přiznat nárok na zaplacení poplatku, smluvní pokuty a zbývající části požadovaného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně ve včasném odvolání proti výrokům II. a III. napadeného rozsudku namítla, že z ustálené judikatury vyšších soudů plyne, že přiměřenost sjednaného úroku nelze posuzovat paušálně podle obecně stanovené přiměřené úrokové sazby, ale je třeba vzít v potaz konkrétní okolnosti případu. Odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a sp. zn. , ve kterých je akcentována i rizikovost poskytovaného úvěru, a v závislosti na míře rizika sjednaný úrok může i několikanásobně překračovat úrok obvykle poskytovaný bankami. Žalobkyně pak poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách, většinou do 15 000 Kč, s dobou splatnosti zpravidla do jednoho měsíce. Takové úvěry slouží k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků žadatelů. Poplatek za poskytnutí takových úvěrů kryje veškeré náklady spojené s administrací a s poskytnutím úvěru, zejména náklady na prověření úvěruschopnosti klientů. Současně musí žalobkyni zajistit přiměřený zisk. Za obdobných podmínek jako žalobkyně poskytuje úvěry celá řada subjektů. Smluvní pokuta dohodnutá ve smlouvě je v souladu s ust. , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na ust. ji v žádném případě nelze posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, nanejvýš by bylo možné nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě i ve zbývající části vyhověl.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části a shledal, že odvolání bylo podáno důvodně.

5. Odvolací soud považoval za nesprávný závěr soudu prvního stupně o neplatnosti úvěrové smlouvy pro nemravnost ujednání o výši úroku a celkové nerovnováhy práv a povinností stran v neprospěch žalované jako spotřebitele ve smyslu ustanovení . Při posuzování souladu smlouvy a jejích jednotlivých ujednání s dobrými mravy nelze odhlédnout od charakteru smluvního vztahu, který se promítá i do obsahu dohody stran o vzájemných právech a povinnostech. Jde o tzv. mikroúvěr, při němž byla žalované poskytnuta jistina v bagatelní výši, a to na velmi krátkou dobu. S poskytnutím úvěru byl při nulovém úroku spojen poplatek, který svojí výší odpovídal cca 36 % poskytnuté částky.

6. Ačkoli nelze pochybovat o tom, že uvedený poplatek zčásti plní i funkci odměny za poskytnutí úvěru, nejde o jeho jedinou funkci a účel. S poskytnutím úvěru jsou vždy, bez ohledu na výši zapůjčené částky i na dobu jejího vrácení, spojeny určité administrativní náklady, které jsou v daném případě také kryty požadovaným poplatkem. Tyto náklady účtují dlužníkům nejen nebankovní poskytovatelé úvěrů, ale i banky, a jde o obvyklou součást závazku z úvěrového smluvního vztahu.

7. Na poplatek v posuzované věci tedy nelze pohlížet pouze jako na skrytý úrok, a již z tohoto důvodu je problematické jej srovnávat s úrokovou mírou v době uzavření smlouvy obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Toto porovnání je dále nepřípadné i z toho důvodu, že banky půjčky tohoto charakteru v podstatě neposkytují. Ani přepočítání poplatku na roční úrokovou sazbu nelze v případě tzv. mikropůjčky považovat za vhodný postup, protože poplatek tu nezahrnuje úrok běžící po smluvně stanovenou dobu, ale jednorázovou platbu, a nelze jej tedy porovnávat s obvyklými úrokovými sazbami. Navíc velmi krátká doba, na kterou byly úvěrové prostředky poskytnuty, výrazně zkresluje výši RPSN i výši roční úrokové míry.

8. Za významnou považuje odvolací soud i skutečnost, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, při níž žalovaná sama vyhledala žalobcovy služby a požádala o poskytnutí úvěru tímto způsobem. Nešlo tedy o poskytnutí úvěru při osobním jednání, které by mohlo případně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele. Na posuzovaný vztah je třeba pohlížet jako na spotřebitelský úvěr, což ostatně žalobkyně promítla v žalobě i do požadavku na smluvní pokutu, kterou nárokovala pouze do výše jedné poloviny jistiny, přičemž nelze opominout ani vyšší rizikovost, která je s tímto druhem úvěru obvykle spojena.

9. S přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu dospěl odvolací soud k závěru, že sjednaná odměna, označená ve smlouvě jako poplatek za poskytnutí úvěru, se nepříčí dobrým mravům a neznevýhodňuje žalovaného jako spotřebitele. Rovněž výše smluvní pokuty 0,1 % denně byla sjednána v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Odvolací soud tedy na základě odlišného právního názoru na platnost smlouvy o úvěru změnil podle ustanovení napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení požadovaného poplatku i smluvní pokuty.

11. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak bylo rozhodnuto podle ustanovení a ustanovení tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšné žalobkyni. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč, zaplaceného soudního poplatku za podání odvolání ve výši 1 000 Kč, ze tří úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně po 300 Kč dle , za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle , jednoho úkonu právní služby v řízení před odvolacím soudem ve výši 1 540 Kč, za podání odvolání, a to ve smyslu ust. ve spojení s  , jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle a 21% DPH ve smyslu ust. ve výši 638 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 5 478 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ust. , část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo pokud má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníkům, a to k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.