Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 380/2022-17
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 11 464 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 000 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 3.9.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 8 070,76 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 11 464 Kč od 10.4.2021 do 2.9.2022 a 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 464 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 147 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 000 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 3.9.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 8 070,76 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 11 464 Kč od 10.4.2021 do 2.9.2022 a 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 464 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 147 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 464 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 464 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 11 464 Kč od datum do datum a částky 4 475 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 9 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne datum v částce 9 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil službu„ anonymizována dvě slova“ za poplatek ve výši 110 Kč, službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč, službu„ anonymizována dvě slova“ za poplatek ve výši 29 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že anonymizováno celkem představuje částku 16 516,95 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení dne 13 datum, kdy neuhradil dlužnou částku Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně s tímto postupem vyjádřila podáním ze dne datum souhlas, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku s datem splatnosti datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila 11 464 Kč RPSN představovalo 1 269,72 %. Dle čl. 2 sazebníku platného od datum (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 7“ 5,13 % z nesplacené jistiny. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaný dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od datum (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalovaného ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, poplatku, poté pokut, poplatku z prodlení, smluvních pokut, úroků z prodlení, smluvního úroku, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne datum byla zaevidována transakce s variabilním symbolem číslo ve výši 9 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. bankovní účet. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.
4. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
5. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
8. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku, z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka nepřiměřeně velké navýšení o RPSN 1 269,72 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 9,38 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností do jednoho roku). Ačkoli RPSN není totéž co úrok, z jeho výše je zjevné, že tato se vymyká obvyklé částce, kterou by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 28,14 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C .488/11).
9. Žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 9 000 Kč, žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. S ohledem na to, že smlouvu soud shledal jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Soud tak žalovanému uložil vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 000 Kč. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroku z prodlení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na doručení předžalobní upomínky. Žalobkyně prokázala, že upomínku předala poštovnímu úřadu k přepravě dne datum, do 3 dnů mohla být upomínka doručena, žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat ve lhůtě stanovené v upomínce, tj. ve lhůtě do 3 dnů,
datum se již ocitl v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána jako absolutně neplatná, nelze na jejím základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.
10. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, protože nebyl vydán elektronický platební rozkaz.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 147 Kč, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 464 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
12. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.