Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 86/2022-75
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 139 738,35 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122 989,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 122 989,73 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 748,62 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 748,62 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122 989,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 122 989,73 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 748,62 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 748,62 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 139 738,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) právnická osoba, IČO, postoupila původní žalobkyni právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum, vedené na úvěrovém účtu č. bankovní účet dle níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 132 706 Kč, a to 91 788 Kč na účet č. bankovní účet a 40 918 Kč na účet č. bankovní účet. Tento se žalovaný zavázal splácet s úrokovou sazbou 17,90 % ročně v 58 měsíčních splátkách po 3 500 Kč spolu s poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru a jeho správou, vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení a žalobkyně využila svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr prohlásila ke dni datum za okamžitě splatný. Žalovaný celkem uhradil 9 716,27 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném dlužnou jistinu 139 738,35 Kč, úrok z úvěru 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od datum do zaplacení. Ani po předžalobní výzvě žalovaný ničeho neuhradil.
2. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně z lustrace žalovaného v externích a interních databázích, prověřováním pohybů na jeho bankovním účtu č. bankovní účet za předcházející roční období před uzavřením smlouvy, ze kterého vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba s. r. o., která mu pravidelně zasílala na účet mzdu. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrného měsíčního příjmu 22 732 Kč, což její pracovník zkontroloval z výpisů z účtu, ze kterých tento vyplývá. Žalovaný sám uvedl pouze své výdaje na nájemné 3 000 Kč měsíčně, předchůdkyně žalobkyně proto stanovila životní výdaje žalovaného dle interního ekonomického modelu na 7 564 Kč. Žalovaný neuvedl žádné splátky dalších úvěru, předchůdkyně žalobkyně lustrací v interním systému a dotazem do CCB zjistila, že žalovaný hradí měsíčně splátky v celkové výši 1 370 Kč. Žalobkyně má za to, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným elektronicky dne datum a jejím obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr 132 706 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet, žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 500 Kč vždy v 20. den měsíce, a to inkasem ze splátkového účtu č. bankovní účet. Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 17,90 % ročně. Částku 92 706 Kč mělo být použito na konsolidaci předchozího dluhu, zbývající prostředky mohl žalovaný použít dle svého uvážení.
5. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období datum až datum bylo zjištěno, že v lednu 2019 měl žalovaný příjem 16 786 Kč, disponibilní zůstatek měl + 2,17 Kč, v únoru 2019 měl žalovaný disponibilní zůstatek měl záporný - 293,13 Kč, v březnu a dubnu 2019 měl žalovaný příjem 2 400 Kč, disponibilní zůstatek měl + 7,34 Kč, v květnu 2019 měl žalovaný příjem od 19 230 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný -1,08, v červnu 2019 měl žalovaný disponibilní zůstatek měl + 541,92 Kč, v červenci 2019 měl žalovaný příjem 19 000 Kč, disponibilní zůstatek měl + 13,82 Kč, v srpnu 2019 měl žalovaný příjem 23 656 Kč, disponibilní zůstatek měl + 6,57 Kč, v září 2019 měl žalovaný příjem 19 550 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 258,70 Kč, v říjnu 2019 měl žalovaný příjem 25 044 Kč, disponibilní zůstatek měl + 7,89 Kč, v listopadu 2019 měl žalovaný příjem 77 769 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný 275,77 Kč a v prosinci 2019 měl žalovaný příjem 51 251,50 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 115,67 Kč. Od ledna do prosince 2019 tedy žalovaný neměl na účtu dostatek prostředků ke splácení projednávaného úvěru.
6. Z listiny označené jako Podklady pre súdne konanie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem 132 706 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru na účtu číslo byla společností právnická osoba, postoupena na původní žalobkyni právnická osoba
8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti právnická osoba, adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo původní žalobkyni právnická osoba
9. Z předžalobní výzvy ze dne datum a sledování zásilek bylo zjištěno, že původní žalobkyně právnická osoba vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 171 335,33 do datum Kč, výzva byla odeslána dne datum.
10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť pohledávka byla postoupena původní žalobkyni původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z.
19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C číslo (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.
20. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výpisy běžného účtu žalovaného, kde však v měsících předcházejících poskytnutí úvěru nebyly dostatečné prostředky, které by pokryly splátky úvěru. Žalobkyně dále nezkoumala, jaké jsou výdaje žalovaného a neověřovala je, jak sama uvedla, vycházela z interního ekonomického modelu. Použití statistických modelů a údajů o životním minimu může být podpůrným prostředkem, nikoli však jediným a výhradním způsobem zkoumání výdajové stránky poměrů žadatele o úvěr. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto bylo nedostatečné, předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud se týká jeho výdajové stránky. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo.
21. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný čerpal celkem 132 706 Kč a uhradil pouze 9 716,27 Kč, soud ho zavázal k úhradě rozdílu ve výši 122 989,73 Kč. Splatnost uvedené částky nastala na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to nejpozději do datum. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum. Soud určil s ohledem na výši částky přiměřenou lhůtu pro úhradu dluhu deset dní, proto do datum měl žalovaný plnit a od datum, tedy ode dne následujícího, je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která však byla limitována nárokem uvedeným v žalobě, který soud nemohl překročit. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 945 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 590 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 738,35 Kč sestávající z částky 6 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 4 457,26 Kč za 380 ujetých km v částce 3 557,26 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,1 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 9 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 457,26 Kč ve výši 6 816 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.