Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 96/2023-80

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 57 996,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 40 079,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 958,50 Kč jdoucím od datum do zaplacení a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 764,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 764,64 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 15 152,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Okresního soudu okres část zaplaceného soudního poplatku ve výši 900 Kč.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 40 079,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 958,50 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 764,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 764,64 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 15 152,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Okresního soudu [okres] část zaplaceného soudního poplatku ve výši 900 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacené částky 57 996,67 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 37 008 Kč a měla být splacena formou pravidelných měsíčních splátek po 514 Kč. Úroková sazba byla sjednaná ve výši 23 %, RPSN ve výši 38,64 % Smluvní strany si dále sjednaly na výslovnou žádost žalovaného doplňkovou službu anonymizováno, spočívající v možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po termínu splatnosti, možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se za tuto službu zavázal uhradit částku 25 272 Kč, a to v měsíčních splátkách po 351 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Jelikož žalovaný ani přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně tuto měsíční splátku neuhradil, přistoupila žalobkyně dne datum k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil celkem 14 splátek v celkové výši 12 110 Kč. Žalovaná částka 57 996,67 Kč sestává ze zbývající části jistiny ve výši 17 916,99 Kč, zbývající části úroků ve výši 11 888,54 Kč, zbývající části doplňkové služby anonymizováno v celkové výši 20 358 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 958,50 Kč, když žalobkyně zohlednila platby žalovaného ve výši 125,36 Kč a 1 000 Kč ze dne datum. Na příslušenství žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 875,49 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč, to vše od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 40 079,68 Kč představující zbývající úroky ve výši 10 763,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 958,50 Kč a zbývající část doplňkové služby anonymizováno ve výši 20 358 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 958,50 Kč od datum do zaplacení a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč od datum do zaplacení.

3. Soud postupoval podle , 2, 3 a 4 (dále jen ) a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.), přičemž souhlas žalovaného nezjišťoval, neboť ve věci dosud nebylo jednáno.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky řízení měla být dne datum uzavřena elektronickou formou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč tak, že částka 5 568 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 10 432 Kč měla být vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného za účelem úhrady jeho předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy číslo ze dne datum a částka 4 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru (žalobkyni). Úvěr měl být splacen formou 72 měsíčních splátek, úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně, RPSN činila 38,64 %, v rámci smlouvy (příloha číslo) byla sjednána doplňková služba anonymizováno, za kterou se žalovaný zavázal uhradit celkem částku 25 272 Kč (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum včetně příloh, žádost o doplňkové služby anonymizováno předsmluvní informace k této, instrukce k provedení verifikační platby ze dne datum o úhradě verifikační platby ze dne datum). Část úvěru ve výši 10 432 Kč byla postoupena ve prospěch věřitele žalovaného na úhradu jeho závazku (potvrzení o platbě ze dne datum, potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum), částka 5 568 Kč byla vyplacena ve prospěch žalovaného na jeho bankovní účet (potvrzení o platbě ze dne datum, zpráva banky právnická osoba ze dne datum). Z tvrzení žalobkyně vzal soud za situace, kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, za prokázané, že žalovaný uhradil celkem 14 splátek v celkové výši 12 110 Kč, dále částku 125,36 Kč (v žalobě uvedeno jako přeplatek) a dne datum částku ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu, nicméně se tak nestalo (zesplatňovací dopis zástupce žalobkyně s předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku). Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.

7. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právním zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., kdy tuto shledal soud za absolutně neplatnou z důvodu ujednání v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost soud shledává ve výši sjednané úplaty za poskytnutí peněžních prostředků, to jest v ujednání o smluvním úroku. Tento byl sice ve smlouvě sjednán ve výši 17 008 Kč, nicméně je třeba poukázat na skutečnost, že přestože jistinu představovala dle smlouvy částka 20 000 Kč, reálně bylo žalovanému poskytnuto pouze 16 000 Kč, zbývající částku 4 000 Kč, kterou žalobkyně ve smlouvě označila jako náklady poskytovatele, představuje dle názoru soudu skrytý úrok a nikoli platbu za služby či náklady. Soudu je známo, že žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním krátkodobých peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, poplatek (úrok) je proto sjednáván za účelem generování jejího zisku a krytí nákladů.

13. Soud ovšem za ujednání o úrocích považuje i úhradu za doplňkovou službu anonymizováno, za kterou měl žalovaný uhradit žalobkyni částku celkem 25 272 Kč, tedy částku značně převyšující jistinu úvěru. Žalobkyně touto„ službou“ toliko zakrývá rizikovost poskytovaného úvěru, když možný odklad splátek (z jakéhokoliv důvodu) nelze považovat za službu ve smyslu plnění. Žalovaný se měl navíc zavázat k platbě za tuto podporu i v případě, že odklad splátek nevyužije, úvěr předčasně splatí či naopak poruší své smluvní povinnosti a přestane řádně splácet.

14. V součtu tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž tento měl být vrácen spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, úrokem ve výši 17 008 Kč a platbou za doplňkovou službu anonymizováno ve výši 25 272 Kč, tj. celkem měl žalovaný vrátit částku 62 280 Kč. Celková částka nad rámec jistiny 16 000 Kč odpovídá ve svém součtu úroku vyjádřeném v procentech ve výši 48,21 % ročně. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé dílčí částky úroku byly ve smlouvě nazvány jako náklady či platby za služby, čímž se žalobkyně zcela evidentně pokusila navodit dojem, že smlouva je pro žalovaného příznivá, neboť smluvní úrok byl uváděn toliko ve výši 23 % ročně. Takto skrytě požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice se splatností do 1 roku do 5 let včetně v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2021 činila cca 8,16 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně fakticky poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. (vzhledem ke shora uvedenému závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky). Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 16 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil celkem částku 13 235,36 Kč (12 110 Kč + 1 000 Kč + 125,36 Kč). Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši 2 764,64 Kč (16 000 Kč + 13 235,36 Kč) vrátil žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě zástupce žalobkyně, ve které byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vrácení dluhu, kdy toto bylo dle předloženého podacího archu podáno k poštovní přepravě dne datum. Žalovaný měl dle této výzvy žalobkyni vrátit peněžní prostředky do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku.

16. S ohledem na výše uvedené nezbylo soudu než žalobu co do částky 15 152,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků řízení nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ačkoliv to byl žalovaný, kdo byl ve věci i po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby převážně úspěšný, kdy ale tomuto v řízení žádné náklady nevznikly.

18. Výrok IV. vyplývá z ust. , o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle , bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před prvním jednáním, má nárok na vrácení části soudního poplatku odpovídajícímu částce, o kterou byla žaloba vzata zpět, a to ve výši 900 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.